Jahoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zralá jahoda
Další významy jsou uvedeny v článku Jahoda (rozcestník).

Jahoda je souplodí nažek na šťavnatém zdužnatělém květním lůžku, rostoucí na jahodníku (Fragaria). Toto souplodí nažek vytváří nepravý plod. Jahoda patří mezi drobné ovoce. Jahoda není bobule. U bobulí jsou semena obklopena více nebo méně šťavnatou dužninou. Klasickým příkladem jsou angrešt, rybíz nebo borůvka, ale patří mezi ně také okurka, řepa nebo dýně. Jahody nikoliv. U nich prahneme nikoliv po plodu samotném, ale po sytě červeném nafouklém květním lůžku po odkvětu. Vlastní plody jsou malá zelená zrníčka, uložená zvnějšku.

Jahody jsou velmi bohatým zdrojem vitamínu C. Jeho obsah je srovnatelný s citrusovými plody. V závislosti na odrůdě může dosahovat od 40 do 90 mg/100 g plodu. Vyjma vysokého podílu vitamínu C jsou také bohatým zdrojem vitamínu A, B, E[1] a organických kyselin (jako například kyseliny jablečné, citrónové, chininové, šťavelové, salicylové[2] či ellagová, která působí v prevenci nádorových chorob.[1] Organické kyseliny jsou důležitým faktorem udávající typickou a charakteristickou vůni a chuť.

Jahoda obsahuje také lehce stravitelnou vlákninu, což umožňuje snadné další tepelné úpravy a výrobu marmelád, či džemů. Z minerálních látek je v jahodě zastoupen převážně draslík, zinek[1], hořčík, síra, vápník a pak některé netypické prvky jako je bor, fluor, kobalt či molybden.[3] Jsou také výrazným zdrojem tekutin, jelikož plody jsou tvořeny z 87 % z vody.[2]

Oproti ostatním druhům ovoce obsahují malý podíl přírodních cukrů.[2] Konzumace jahod má údajně pozitivní účinek na tvorbu testosteronu, který aktivuje spermie. Podporuje krevní oběh v pohlavních orgánech díky vysokému obsahu antioxidantů.[1] Dále podporují metabolismus, vylučování, působí proti vzniku močových a žlučových kamenů, snižují nachlazení, pomáhají při léčbě chorob srdce.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jahody jsou známy již od dob starověkého Říma (i když archeologické nálezy ukazují, že byly konzumovány již v době kamenné),[2]. Pro širokou konzumaci se ale začaly používat až v pozdním středověku, kdy byly pěstovány převážně mnichy. Zahradní jahody, které jsou v současnosti konzumovány, vznikly křížením několika druhů jahod. Některé z nich byly do Evropy přivezeny až francouzskými korzáry v 17. století po objevení Ameriky. Za vznik současných jahod je zodpovědné křížení druhů zahradníkem Ludvíka XV jménem Antoino Duchesne.[1][3] Díky jeho práci došlo ke zkřížení jahodníku virginského a jahodníku chilského, což mělo za následek vznik nové odrůdy v podobě jahodníku ananasového, který se pěstuje dnes.[2]

Jahody byly dříve považovány pro svou chuť za královské ovoce, či za ovoce lásky, kdy jejich konzumace měla podporovat chuť k sexu.[1]

Na území Čech a Moravy se jahody začínají v širší míře pěstovat až v 19. století v oblasti Neveklovska.

Druhy jahod[editovat | editovat zdroj]

V současnosti jsou nejrozšířenější a nejznámější dva druhy jahod. Jedná se o jahody zahradní a lesní. Zahradní jahody jsou velmi snadné na pěstování, jelikož nevyžadují příliš velkou pozornost a péči.[2]

  • jahoda zahradníjahodník velkoplodý (Fragaria × ananassa) obvykle je větší vzrůstem má větší plody než plané druhy jahod. Plody obvykle obsahují více vody. Například podle doby sklizně lze dále dělit jahodníky na:
    • Jednouplodicí - Pouze jedna sklizeň do roka, v případě dlouhého léta možné dvě
    • Stáleplodicí - Více sklizní do roka (tzv. americké jahody)
    • Měsíční - Plody jsou velikosti přibližně lesních jahod. Jahodníky plodí asi jednou do měsíce. Lze je úspěšně pěstovat například v květníku.
  • jahoda lesní — je malý plod, který dosahuje nejčastěji velikosti mezi 0,5 cm až 1 cm.
Jahody na jahodníku

Sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Jahody se sklízejí ručním sběrem, kdy jsou trhány z jahodníku. Sklízené jahody mají svěže červenou barvu, která naznačuje, že jsou již dozrálé. Nezralé plody jsou zelené, či nažloutlé a přezrále pak tmavě rudé a na omak již měkké. Doporučuje se sklízet jahody dopoledne, jelikož jsou již oschlé, ale současně stále lehce podchlazené, což udržuje jejich stav déle čerstvý. Natrhané jahody by se měly umístit do ledničky, či chladné místnosti, aby déle vydržely.

Většina jahod je dnes pěstována na obrovských jahodových plantážích, které jsou rozesety po celém světě. Mezi největší pěstitele se řadí USA, Španělsko, Francie, Itálie, Japonsko, Polsko, Rusko, či severské státy. Roční produkce přesahuje 2 milióny tun a jedná se o výraznou vývozní komoditu.[2]

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zahradních jahodách.[4]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 89,5 Na 6 vitamin C 77
bílkoviny g/100 g 0,13 K 160 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,1 Ca 16 vitamin E 0,20
cukry g/100 g 6,0 Mg 10 vitamin B6 0,06
celkový dusík g/100 g 0,13 P 24 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 1,1 Fe 0,4 karoten 0,008
mastné kyseliny g/100 g stopy Cu 0,07 thiamin 0,03
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,03
energie kJ/100 g 113 Mn 0,3 niacin 0,6

Alergie na jahody[editovat | editovat zdroj]

Jahody jsou často uváděny jako příčina alergických reakcí. Ve většině případů se však nejedná o alergickou, ale tzv. pseudoalergickou reakci. Tato se vyznačuje podobnými příznaky, nejčastěji kopřivka, které jsou však vyvolávány jiným mechanismem.[5][6][7]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Konzumace[editovat | editovat zdroj]

Jahody jako dekorační prvek na dortu

Jahody se konzumují jak za syrova po utržení z keříku, tak i po tepelné úpravě, přidávají se jako náplň například do ovocných (jahodových) knedlíků, do pečiva (jahodový koláč, jahodová bublanina atd.). Často se také zavařují do kompotů, využívají se pro výrobu moštů. Vyhlášená je konzumace jahod se šlehačkou.

Jahody se používají i jako dekorační doplněk pro míchané nápoje a značné obliby v celosvětovém zastoupení má konzumace jahod spolu se sektem.

Aroma[editovat | editovat zdroj]

Jahody mají výrazné aromatické vlastnosti, čehož se využívá u celé škály výrobků. Jahodová příchuť je tak známá u žvýkaček, bonbónů, čokolády, sušenek, vůní, ale také například u kondomů.

Kosmetika[editovat | editovat zdroj]

Jahody se využívají také v kosmetice, jelikož obsahují velké množství manganu, který je prospěšný pro pevnost a růst vlasů a pokožky. Dříve se jahody využívaly i pro bělení zubů.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g novinky.cz, [cit. 2008-04-16]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h Jahody [online]. [cit. 2008-04-16]. Dostupné online.  
  3. a b http://zahrada.dama.cz/clanek.php?d=2885 [online]. 14.5.2003, [cit. 2008-04-16]. Dostupné online.  
  4. McCance a Widdowson's:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
  5. http://www.solen.cz/pdfs/der/2008/04/02.pdf
  6. http://www.vesmir.cz/clanek/potravinove-alergie
  7. http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/alergie-na-jahody-a-jine-ovoce/378171&id_seznam=

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jahoda ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo jahoda ve Wikislovníku
  • www.jahody.unas.cz – seznam odrůd s obrázky plodů, třídění odrůd podle 8 základních vlastností, kalendář sklizně, odborná témata (ochrana proti fyziologickým poruchám, chorobám a škůdcům, pesticidy a jejich použití, fenofáze, fyziologie a biologie jahodníku), návody k pěstování atd.