Květní lůžko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Úbor slunečnice roční se širokým květním lůžkem

Květní lůžko (receptaculum, torus) je plošné rozšíření stopky, která je koncovou části pozměněného stonku rostlin. Termín se používá pro lůžko jednotlivého květu, v některých případech i celého květenství, např. u hvězdnicovitých. Z květního lůžka vyrůstají další květní orgány - plodolisty, tyčinky a květní obaly, tj. kalich a koruna nebo nerozlišené okvětí, které ochraňují reprodukční orgány květu – samčí tyčinky a samičí pestíky. Květní lůžko bývá většinou ploché, řidčeji vyklenuté (kónické) nebo miskovitě prohloubené. Jednotlivé květní části se v květním lůžku vyvíjejí z malých hrbolků, nejdříve květní obaly, pak tyčinky a nakonec plodolisty, vývoj je různě rychlý, např. u olše a lísky trvá téměř celý rok.

Terminologie[editovat | editovat zdroj]

V české botanické literatuře jsou často zaměňovány termíny receptákulum (květní lůžko) a hypanthium (češule) nebo jsou uváděny jako synonyma. S touto zavádějící interpretací se lze setkat i v díle Klíč ke květeně ČR. V odborné cizojazyčné literatuře mají většinou oba termíny jasně definovaný význam. Termínem receptákulum se označuje pouze květní lůžko bez účasti ostatních květních částí, podepírající buď jednotlivý květ nebo v některých případech celé květenství (např. u hvězdnicovitých). Hypanthium je komplexní útvar vznikající srůstem bazálních částí květních obalů a nitek tyčinek jednotlivého květu a někdy se na jeho vzniku částečně podílí i květní lůžko.[1][2][3]

Květní lůžko a vývoj plodů[editovat | editovat zdroj]

Květní lůžko se u některých rostlin podílí na formování plodu, souplodí nebo i plodenství. Dužnaté a zbytnělé květní lůžko je součástí souplodí jahodníku. Dřevnatějící květní lůžko je součástí souplodí šácholanu, lotosu. Květní lůžka jednotlivých květů se podílejí také na vzniku dužnatého plodenství ananasu, zatímco u fíku fíkovníků je celé plodenství obalenou dužnatým lůžkem.[1][2] Dub a buk mají dřevnatějící květní lůžko miskovitě prohloubeno a rozšířeno v číšku, kupulu (cupula), v níž sedí žalud nebo bukvice (=nažka). Pokud se na vzniku podobného útvaru podílí i rozšířené spodní části tyčinek nebo květních obalů, vzniká, např. u růže, třešně nebo jabloně pohárkovitý útvar češule (hypanthium), který obaluje semeno. U pryšců zase vznikají na květním lůžku žláznaté valy se žlázkami nebo žláznaté disky – nektaria, produkující tekutinu lákající opylovače. U heřmánku pravého je květní lůžko duté. U lotosu zbytnělo v kuželovitý útvar, ve které jsou uloženy semeníky. Mučenka má květní lůžko protaženo v androgynofor nesoucí tyčinky a pestík vzdálené od květních obalů.[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  2. a b STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew : Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné online.  
  3. SLAVÍKOVÁ, Zdeňka. Morfologie rostlin. Praha : Karolinum, 2002.  
  4. www.jbrom.wz.cz
  5. botany.upol.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Termín je v české botanice často používán nesprávně jako synonymum pro češuli. Na rozdíl od češule se termín receptákulum používá i pro strukturu podepírající květenství, jak je tomu např. u hvězdnicovitých. Receptákulum se v některých případech podílí na vzniku plodu, souplodí nebo plodenství. Např. u fíkovníku jsou nažky uzavřené ve zdužnatělém receptákulu.

Související články[editovat | editovat zdroj]