Vitamín C

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chemická struktura vitamínu C

[1]Vitamín C (řidčeji kyselina askorbová) je ve vodě rozpustná živná látka (živina) a vitamín nezbytný k životu a udržení tělesného zdraví, v lidském těle plní vitamín C mnoho důležitých funkcí. Je citlivý na teplo a vysoce citlivý na oxidaci. Jeho přesný chemický název je kyselina L-askorbová neboli L-enantiomer (optický izomer, optický antipod) kyseliny askorbové, její sumární vzorec je C6H8O6.

Chemicky byl vitamín C poprvé izolován v roce 1928 maďarským biochemikem, laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 1937 Albertem Szent-Györgyim, tehdy pod názvem kyselina hexuronická. O čtyři roky později, v dubnu 1942, Charles Glen King z Pittsburghské univerzity dokázal, že se jedná o stejnou chemickou látku, která je obsažena například v ovoci a zabraňuje kurdějím (nezávisle na něm a přibližně ve stejné době k tomuto objevu dospěl i Albert Szent-Györgyi). Sir Walter Norman Haworth z Birminghamské univerzity, držitel Nobelovy ceny za chemii z roku 1937, dokázal jako první vypracovat přesnou chemickou strukturu vitamínu C a vyrobit ho syntetickou cestou.

Vitamín C v přírodě[editovat | editovat zdroj]

Většina zvířat a rostlin si syntetizuje tento vitamín sama a nepotřebuje žádné jeho přídavky. Na celém světě se tak nedokážou přirozenou cestou zásobovat vitamínem C pouze člověk, některé druhy primátů, morčata, kapybara, indický netopýr, mezi ptactvem pak červení bulbulové a z vodní říše pstruh duhový a losos.

Tento poznatek vedl některé vědce k závěru, že neschopnost přirozené produkce vitamínu C je genetický defekt, a následně k hypotéze, že pokud by se jeho hladina u člověka vyrovnala s hladinou u zvířat, vedlo by to ke zlepšení jeho celkového zdravotního stavu. K hlavním propagátorům užívání vysokých dávek vitamínu C patřil například dvojnásobný držitel Nobelovy ceny Linus Pauling. Tvrdil, že vitamín C je lékem na všechno - od nachlazení po rakovinu. Na sklonku svého dlouhého života (dožil se devadesáti tří let) užíval denně dávky 12 000 mg vitamínu C a toto množství dokonce zvyšoval na 40 000 mg v době, kdy u sebe pozoroval příznaky nachlazení (doporučená denní dávka je v EU 60 mg).

Zdroje vitamínu C[editovat | editovat zdroj]

Z rostlinných zdrojů je na vitamín C velmi bohatý šípek, rakytník, dále např. citrusy (limetka, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory nebo rajčata, papriky, papája, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi, brusinky.

Následující tabulka obsahuje výběr ovoce a zeleniny a jejich obsah vitamínu C (v mg na 100 g plodu).

Rostlinný plod Obsah (mg/100 g) Rostlinný plod Obsah (mg/100 g)
Šípek 200 Květák 40
Černý rybíz 200 Citrón 40
Růžičková kapusta 115 Mrkev 35
Kiwi 90 Česnek 17
Brokolice 90 Ředkvička 17
Červený rybíz 80 Rané brambory 16
Papája 60 Celer 8
Pomeranč 50 Cibule 5
Zelí 49 Okurka 2


Vliv zpracování potravin na vitamín C[editovat | editovat zdroj]

Při tepelném zpracování potravin v nich dochází k úbytku vitamínu C (včetně ohřevu v mikrovlnné troubě[2]). Zpracováním se snižuje obsah vitamínu cca o 10% za každých 5 minut vaření [1], sušením až 50 %[zdroj?], šetrnější je dušení v páře. Velké ztráty způsobuje tepelná konzervace a blanšírování. Vitamín C se rozkládá oxidací a to rychleji při větší teplotě. Za pokojové teploty se ztrácí zhruba během měsíce (včetně džusů).[3] U kandování dochází k obdobné ztrátě, ale lze ji zpomalit snížením teploty.[4] Nejlepší je zdroj vitamínu C zmrazit či zabránit oxidaci (skladování tablet v suchých místech).[5]

Vliv vitamínu C na zdraví člověka[editovat | editovat zdroj]

Vitamín C je potřebný pro metabolizmus aminokyselin, konkrétně pro vznik nekódovaných aminokyselin hydroxylysinu a hydroxyprolinu. Tím se podílí na syntéze kolagenu. Nedostatek vitaminu C se proto projevuje menší pevností cévní stěny, především vlásečnic, a zvýšenou krvácivostí, a dále typicky sníženou pevností vazivového aparátu zubu a s tím spojeným vikláním a vypadáváním zubů. Dále je vitamin C důležitý pro tkáňové dýchání. Podporuje vstřebávání železa, stimuluje tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, zubů a chrupavek, podporuje růst. Podílí se také na antioxidační obraně buňky, neboť dokáže redukovat tokoferylový radikál (ovšem za určitých podmínek může askorbát v organismu působit naopak i prooxidačně).

Doporučená denní dávka vitamínu C je 60 mg
V minulosti se některým skupinám osob doporučovaly vyšší dávky vitaminu C, někdy i několik set miligramů za den. V řadě studií se však pozitivní účinek vyšších dávek askorbátu na lidský organismus nepotvrdil, někdy dokonce vedlo dlouhodobé podávání vysokých dávek askorbátu ke zvýšení nemocnosti i úmrtnosti (tzv. antioxidační paradox).

Projevy nedostatku vitamínu C[editovat | editovat zdroj]

Mírná hypovitaminóza se projevuje zpomaleným růstem, zvýšenou kazivostí zubů, narušením stavby kostí (v dětství osteomalacií), krvácením do kloubů a jejich deformacemi, nedostatečnou odolností proti infekcím, zvýšenou únavou, žaludečními problémy, lámavými vlásečnicemi a sníženou tvorbou mléka.

Extrémní hypovitaminóza (avitaminóza) způsobuje nemoc kurděje, která se projevuje anémií (chudokrevností), krvácivostí, otokem kloubů a dásní, ztrátou zubů, křehkostí kostí, sterilitou, častými infekcemi, atrofií (oslabováním a prodlužováním) svalstva a žaludečními vředy.

Projevy přebytku vitamínu C[editovat | editovat zdroj]

Akutní toxicita vitaminu C je malá. Podání vysoké dávky vede zpravidla nanejvýš k podráždění žaludku a zažívacího traktu. S klasickou hypervitaminózou se u tohoto vitaminu nesetkáváme. Tělo si nevytváří zásoby vitamínu C a jeho přebytek se vyloučí ledvinami. Po vysazení déletrvajícího zvýšeného příjmu vitaminu C však může dojít k paradoxní hypovitaminóze. Podávání vysokých dávek vitaminu C může interferovat s podáváním některých léků; nebezpečná může být kombinace s některými stopovými prvky, zejména přechodnými kovy, která může vést k tvorbě reaktivních forem kyslíku, v minulosti byly popsány i klinicky významné otravy. Vysoké dávky askorbátu také interferují s řadou běžných klinickobiochemických vyšetření.

Suplementace vitamínem C[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv to není přesvědčivě dokázáno, sportovci nejspíš potřebují o něco více vitaminu C než lidé se sedavým způsobem života, protože tento vitamin hraje roli v nápravě oxidačního poškození a při léčení a hojení.[6] Denní doporučená dávka se sice pohybuje v rozmezí 60 – 100 mg, ale v současném světě doplňků stravy se nesetkáme s produktem (cíleným doplňkem vitaminu C), který by obsahoval méně než 500 mg vitamínu C. Povětšinou se jedná o doplňky stravy s postupným uvolňováním vitaminu C, kdyby došlo k předávkování, hrozí pouze vyloučení vitamínu C močí.[7] Můžeme tedy říci, že doplňování vitamínu C je žádoucí. Negativní důsledky suplementace vitamínem C byly pozorovány pouze u extrémně nadlimitních dávek vitaminu C (v gramech), a to při dlouhodobé konzumaci. Negativním projevem předávkování je například podráždění žaludku. U osob se zvýšenou spotřebou vitamínu C je vhodné zvažovat adekvátní suplementaci preparátem s postupným uvolňováním vitaminu C. Do uvedené skupiny osob lze zařadit kuřáky, těhotné a kojící ženy, starší osoby, osoby se zvýšenou fyzickou a psychickou zátěží.


Využití v potravinářství[editovat | editovat zdroj]

V potravinářském průmyslu se kyselina askorbová používá k omezení oxidace v potravinách. Snižuje oxidaci tuků, přidává se proto zejména do uzenin, ve kterých pomáhá udržovat červenou barvu.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Effect of heating on vitamin C content of some selected vegetables, N.C.Igwemmar, http://www.ijstr.org/final-print/nov2013/Effect-Of-Heating-On-Vitamin-C-Content-Of-Some-Selected-Vegetables.pdf
  2. http://www.usc.edu/CSSF/History/2011/Projects/J2014.pdf - Effect of Microwaving, Sunlight, and Heat Temperature on Vitamin C
  3. http://www.livestrong.com/article/517371-does-the-amount-of-vitamin-c-change-when-a-fruit-gets-older/ - Does the Amount of Vitamin C Change When a Fruit Gets Older?
  4. http://www.potravinarstvo.com/journal1/index.php/potravinarstvo/article/viewFile/55/19 - THE INFLUENCE OF STORAGE CONDITIONS OF CANDIED FRUITS ENRICHED WITH VITAMIN C BY DIFFERENT METHODS ON ITS CONTENT
  5. http://www.purdue.edu/newsroom/research/2010/100302MauerDeliquescence.html - Vitamins stored in bathrooms, kitchens may become less effective
  6. SKOLNIK & CHERNUS. Výživa pro maximální sportovní výkon. [s.l.] : Grada Publishing, 2011.  
  7. DRISKELL & WOLINSKY. Sports nutrition: Vitamins and Trace Elements. [s.l.] : Taylor & Francis, 2006.  
  8. Bez konzervantů E 300 - Kyselina askorbová (kyselina L-askorbová)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]