Kopřiva
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Druhy v ČR | ||||||||||||||
další (viz text) |
Kopřiva (Urtica) je rod rostlin z čeledi kopřivovitých (Urticaceae). Mají žahavé chlupy, palisty a vstřícné listy s pilovitými, vzácně celokrajnými, okraji. Při dotyku se trichomy zabodnou do kůže a při následném pohybu způsobí její malé a nepatrné protrhnutí, což vede k bolesti a svědění.[1] Nejznámějším druhem tohoto rodu je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), původem z Evropy, Asie a Severní Ameriky.
Druhy kopřiv [editovat]
Rod obsahuje mnoho druhů. Velké množství druhových jmen počítaných k němu ve starší literatuře se však nyní považuje za synonyma kopřivy dvoudomé. Některá z těchto jmen přežívají jako jména poddruhů.
V České republice se vyskytují tři druhy rodu kopřiva: kopřiva dvoudomá (hojná po celé ČR s výjimkou nejvyšších poloh Krkonoš, Jeseníků a Králického Sněžníku), kopřiva žahavka (běžná v teplejších krajích, jinde vzácná) a kopřiva lužní (vzácně na jižní Moravě, byla považována za vyhynulou). Z nepůvodních druhů se u nás mohou vyskytnout zplanělé středomořské kopřivy kopřiva Dodartova a kopřiva kulkonosná.
- Urtica angustifolia – Čína, Japonsko, Korea
- Urtica cannabina – záp. Asie od Sibiře po Írán
- Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá - Evropa, Asie, Sev. Amerika
- Urtica dodartii L. – kopřiva Dodartova
- Urtica ferox – Nový Zéland
- Urtica hyperborea – Himálaj od Pákistánu po Bhútán, Mongolsko a Tibet, vysoké nadmořské výšky.
- Urtica incisa – Austrálie
- Urtica kioviensis Rogow. – kopřiva lužní
- Urtica laetivirens – Japonsko, Mandžusko
- Urtica parviflora – Himálaj (nižší nadmořské výšky)
- Urtica pilulifera L. – kopřiva kulkonosná - Evropa
- Urtica platyphylla – Ćína, Japonsko
- Urtica thunbergiana – Japonsko
- Urtica urens L. – kopřiva žahavka - Evropa, Sev. Amerika
Léčivé účinky [editovat]
Kopřiva se používá při nemocech kloubů, při krvácivosti, chudokrevnosti. Dá se také používat v kuchyni jako špenát. Kopřiva neobsahuje kyselinu šťavelovou, pro kterou je špenát při některých onemocněních a poruchách nevhodný. Nejvhodnější pro využití v kuchyni jsou mladé rostliny sbírané brzy na jaře.
Reference [editovat]
- ↑ Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha