Bhútán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bhútánské království
Úřední název Bhútánu v jazyce dzongkä
Vlajka Bhútánu
vlajka
Znak Bhútánu
znak
Hymna: Druk tsendhen (Království hromového draka)
Geografie

Poloha Bhútánu

Hlavní město: Thimphu
Rozloha: 47 000 km² (131. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Kula Kangri (7553 m n. m.)
Časové pásmo: +6
Poloha: 27°26′ s. š., 90°30′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 682 321[1] (131. na světě, 2005)
Hustota zalidnění: 14 ob. / km² (154. na světě)
HDI: 0,613 (střední) (131. na světě, 2007)
Jazyk: dzongkä (úřední), dále tibetské dialekty (bumthakpä, šarčokpä), nepálské dialekty, ásámština, angličtina
Náboženství: tibetský buddhismus 75 %, hinduismus 22 %, islám, bönismus
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 8. srpna 1949 (nezávislost na Indii)
Král: Džigme Khesar Namgjal Wangčhug (od 17. prosince 2006)
Předseda vlády: Tshering Tobgay
Měna: bhútánský ngultrum (BTN)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 064 BTN BT
MPZ: BHT
Telefonní předvolba: +975
Národní TLD: .bt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Bhútán je vnitrozemský státjižní Asii. Leží na východním konci himálajských hor. Na jihu, východě a západě sousedí s Indií, na severu s Tibetskou autonomní oblastí. Od nedalekého Nepálu je Bhútán oddělen indickým státem Sikkim. Bhútánu se někdy říká „země hřmícího draka“.

V roce 2011 navázala Česká republika dipolomatické styky s Bhútánem.[2][3] O ty usilovala již od roku 2000. Kromě Česka navázal Bhútán diplomatické styky s dalšími devíti zeměmi. Do roku 2011 měla země oficiální diplomatické styky navázány pouze s 26 zeměmi světa.[2] Mezi nimi nebylo ani pět stálých členů Rady Bezpečnosti OSN. V Evropě má Bhútán navázány styky s osmi zeměmi a velvyslanectví má pouze v Ženevě a Bruselu.[2]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Near Delhi, Tibet appears as "Thibet or Bootan"
1777
"Thibet" with its interior and "Bootan" clearly separated
1786
Dvě z Rennellových EIC map ukazující rozdělení "Tibetu či Bhútánu" do jednotlivých regionů.

Počátky dějin Bhútánu jsou obestřeny tajemstvím. Historikové se domnívají, že zhruba od 9. století území postupně osidlovaly kmeny, které přicházely z Tibetu. V 11. století zde vytvořily vlastní stát. V 17. století se Bhútán stal knížectvím, které bylo závislé na Tibetu, později jej ovládli Číňané. V té době se v Bhútánu objevil nový sjednotitel, Namgjal, který zkonsolidoval celé území a zavedl právní řád. Také vynikal častými nájezdy a únosy obyvatel na území tehdejší Indie. Po smrti tohoto pro Bhútán výjimečného vládce se říše po mnohá staletí zmítala v kmenových rozbrojích. V roce 1772 se rozhořel spor s Východoindickou společností, který i přes mír uzavřený v roce 1777 vedl k vyvlastnění osmnácti údolí (v roce 1865) a hlavních dopravních cest. Tím byla země fakticky anektována Velkou Británií. Kmenové boje pokračovaly až do 19. století, kdy se k moci dostal po vítězné bitvě v roce 1885 Ugjan Wangčhug, který byl posléze, v roce 1907, jmenován světskými velmoži a vysokými lámy dědičným králem. Roku 1910 se Bhútán stal britským protektorátem. V roce 1949 kontrolu nad zahraniční a obrannou politikou země převzala Indie. Otroctví v Bhútánu bylo zrušeno až v roce 1956. Od roku 1971 je Bhútán členem OSN. V zemi je zakázána činnost politických stran, jediná bhútánská politická strana Bhútánský národní kongres sídlí v exilu v Indii. V letech 19901999 zde platil zákaz sledování zahraničních televizních stanic. Až v roce 2000 byl zpřístupněn internet. Od roku 2004 je v zemi zakázán prodej tabáku a platí zde zákaz kouření.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bhútán je typickým příkladem hornaté země. Skoro 50 % rozlohy se nachází v nadmořské výšce přes 3 000 m n. m. Nejvyšší horou této malé země je Kula Kangri, která je vysoká 7 554 m n. m. Ve výškách nad 4 500 m n. m. leží trvale sníh a vyskytují se zde horské ledovce. Říční síť země je hustě rozvinutá, nejdůležitějšími řekami jsou Amo, Kuri, Manas a Sankoš (nejdelší řeka země dlouhá 190 km). Lesy pokrývají více než 55% rozlohy země. V jižní části země jsou monzunové lesy, ve vyšších polohách jsou lesy smíšené, složené z borovic, jedlí, dubů a pěnišníků. V lesích svůj domov nachází mnoho savců, mimo jiné sloni a jakové.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Na většině území převládá chladné a suché vysokohorské podnebí, na jihu ale převládá subtropické klima vlhkého monzunového typu. Období dešťů trvá od dubna (či od května) do záříříjna. Průměrně v Bhútánu ročně spadne 1 500 až 3 000 mm srážek. V hlavním městě země Thimphu je průměrná teplota v lednu 0 °C a úhrn srážek 15 mm, v červenci pak 15 °C a 373 mm.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Bhútán patří k nejchudším zemím světa. Zemědělství je obživou pro 93 % Bhútánců v produktivním věku, ale přitom orná půda zaujímá pouhých 8 % rozlohy státu, pastviny pak dalších 6 %. Tuto situaci navíc komplikuje zde stále přetrvávající feudální systém, majiteli většiny těchto půd jsou lámaistické kláštery a velkostatkáři. Asi tři čtvrtiny Bhútánců jsou schopni samozásobitelství. Pěstuje se hlavně rýže, pšenice, ječmen, proso, kukuřice, brambory, juta, pohanka, bavlna, luštěniny a tabák. Na jihu je rozvinuté sadařství. Kočovníci pasou koně, ovce, jaky, muly a kozy, dále se chovají prasata a skot. Celkem rozvinuté je lesnictví. Těží se hlavně týkové dřevo, lak, šelak a vosk.

V Bhútánu se těží černé uhlí, vápenec, mramor, sádrovec a grafit. Teprve v 70. letech zde vznikaly první průmyslové závody: textilní, zpracovávající ovoce, vodní elektrárny, cementárny, sirkárny a pily. Dlouhou tradici zde mají umělecká řemesla jako tkalcovství, řezbářství, výroba ručních zbraní a kovových předmětů. Zatím nepříliš velkou, ale čím dál tím více významnější roli hraje cestovní ruch. Hranice byly cizincům otevřeny až v roce 1974 a jejich počet je omezen. Značné příjmy do státní pokladny přináší vývoz elektrické energie do Indie. Ale i tak je bhútánské hospodářství značně závislé na zahraniční pomoci. Bhútán je považován za jednu z posledních zemí, která se brání globalizaci.

Státní svátky[editovat | editovat zdroj]

Datum Český název Místní název Poznámka
(lunární) Den obětování
(lunární) Lunární Nový rok Losay
2. května Narození krále
(lunární) Narození Shabdrunga Shabdrung Kuchoe
(lunární) Výročí narození třetího krále
2. června Den korunovace
(lunární) Buddhova parinirvána
(lunární) Buddhovo první kázání
(lunární) Výročí úmrtí třetího krále
(lunární) Narození Padmasambhavy
(lunární) Požehnaný den deště Poslední den monzunové sezóny
(lunární) Dashaim
(lunární) Den sestoupení Buddhy
17. prosince Národní den
21. prosince Zimní slunovrat

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Bhútán je rozdělen do 18 distriktů:

Bumthang, Chhukha, Chirang, Dagana, Geylegphug, Ha, Lhuntshi, Mongar, Paro, Pemagatsel, Punakha, Samchi, Samdrup Jongkhar, Shemgang, Tashigang, Thimphu, Tongsa, Wangdi Phodrang

Členství v mezin. organizacích[editovat | editovat zdroj]

AsDB, BIMSTEC, CP, FAO, G-77, IBRD, ICAO, IDA, IFAD, IFC, IMF, Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), ISO (zpravodaj), ITU, NAM, OPCW, SAARC, SACEP, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WToO, WTO (pozorovatel)

Národní shromáždění Bhútánu[editovat | editovat zdroj]

Bhútánské děti před královským palácem v Thimphu

V roce 1952 byla zahájena nová etapa bhútánské historie, bylo vytvořeno mnoho nových institucí a na trůn nastoupil nový bhútánský král Džigme Dordže Wangčhug.

Král Džigme Dordže Wangčhug otevřel celou zemi okolnímu světu. Jedním z jeho vizionářských cílů bylo v roce 1953 založení Tshogdu (Národního shromáždění Bhútánu).

Vznik této instituce byl velmi problematický, lidé nebyli připraveni na zavedení poradních orgánů krále.

Jeho hlavním úkolem bylo:

  • diskuze o národních zájmech
  • podpora národní prosperity
  • rozvoj politického uvědomění

Činnost Národního shromáždění Bhútánu je regulována Procedurálními směrnicemi Národního shromáždění. Řízení a procedurální správa shromáždění jsou velmi unikátní.

Veškeré dění je provázeno zvykovými a tradičními postupy. Je zde zachováván zvláštní bonton královského dvora.

Přestože je dzongkä národním jazykem Bhútánu, jednací řečí používanou v Národním shromáždění Bhútánu jsou dzongkä a nepálština.

Organizace úřadu:

  • Mluvčí - zaujímá nejvyšší místo.
  • Zástupce mluvčího
  • Tajemník
  • Administrativní a finanční část
  • Část legislativního vývoje
  • Oddělení informační služby
  • Oddělení zahraniční politiky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bhutan [online]. CIA - The World Factbook, [cit. 2009-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Česko si namluvilo poslední asijskou zemi, pitoreskní Bhútán [online]. iDnes.cz, 2011-11-11, [cit. 2011-11-12]. Dostupné online.  
  3. Česká republika naváže diplomatické styky s Bhútánem [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2011-11-11, [cit. 2011-11-12]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FILIPSKÝ, Jan, a kol. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-647-8.  
  • VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. Bhútán. Praha : Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-421-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu