Trichom
Trichom („chlup“) je dlouhý výčnělek na pokožce rostlin, vznikající z pokožkových buněk rostlin. Může být jedno- i vícebuněčný. Buňky mladých trichomů jsou živé, u dospělých trichomů buněčný obsah často odumírá.
Obsah |
[editovat] Popis
Nejjednodušším druhem chlupu je bradavka (papila), prostá vychlípenina pokožkové buňky. Protažením papily do délky vznikají vláskovité chlupy, které se uplatňují zejména při absorpci vody v kořenech. Když se protažené buňky takového vláskovitého chlupu oddělí přepážkou a dále se dělí, vzniká jednoduchý chlup (když vznikne pouze jednořadě mnohobuněčný útvar) nebo větvený chlup (když se trichom větví).[1]
Podle vzniku a stavby trichomy lze tedy rozdělit na:
- papily (vychlípeniny vnějších stěn pokožky) Příkladem rostliny s papilami jsou korunní lístky macešky.
- jednobuněčné trichomy - mohou být krátké, zahrocené až háčkovitě zahnuté nebo dlouhé, rozvětvené nebo vláknité (bavlník);
- vícebuněčné trichomy mají buňky uspořádané v řadě, nebo rozvětvené (divizna), či svazčité (lípa), případně mohou být šupinkovité;
- emergence - např. ostny růží, srstky nebo čeledi nopálovitých (kaktusy).[2]
[editovat] Funkce trichomů
Dle funkce se dají rozdělit na krycí, žláznaté, žahavé a absorpční.
- Krycí: jejich funkce je ochranná, také pomáhají chránit rostlinu proti přehřátí nebo při rozšiřování plodů a semen. Po odumření snižují transpiraci a chrání rostliny před osluněním.[1] Rozlišujeme několik druhů krycích trichomů:
- Žlaznaté: slouží k vyměšování silic (máta) nebo pryskyřic (jírovec maďal)
- Žahavé: při odlomení jejich špičky dochází k vylití pálivé tekutiny - kupříkladu u kopřivy je to kyselina mravenčí
- Jejich přeměnou vznikají ostny, pro ty je charakteristické, že se dají odlomit - růže, angrešt, ostružiník
- Absorpční (vstřebávací): například kořenový vlásek, který umožňuje příjem vody; u některých epifytů (např. tilandsie (Tillandsia usneoides)) však vznikají i specializované chlupy jinde na těle, které zachycují rosu a déšť.[1]
- Drsné (ostny, ochranná funkce)
- Příchytné (háčkovité, kotvičkovité)[2]
-
Svízel přítula, příchytné trichomy.
-
Žláznaté a vstřebávací trichomy rosnatky okrouhlolisté.
-
Krycí trichomy divizny.
-
Žláznaté trichomy lísky.
-
Kopřiva dvoudomá, žahavé trichomy.
-
Krycí trichomy, hvězdovité chlupy hlošiny.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b c Černohorský, Z. (1967): Základy rostlinné morfologie, Praha, SPN
- ↑ a b KREJČÍ, Petra. Untitled Page [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupné online. (česky)