Trichom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Trichom ("chlup") je dlouhý výčnělek na pokožce rostlin, vznikající z pokožkových buněk rostlin. Může být jedno- i vícebuněčný.

Nejjednodušším druhem chlupu je bradavka (papila), prostá vychlípenina pokožkové buňky. Příkladem rostliny s papilami jsou korunní lístky macešky. Protažením papily do délky vznikají vláskovité chlupy, které se uplatňují zejména při absorpci vody v kořenech. Když se protažené buňky takového vláskovitého chlupu oddělí přepážkou a dále se dělí, vzniká jednoduchý chlup (když vznikne pouze jednořadě mnohobuněčný útvar) nebo větvený chlup (když se trichom větví).^[1]

Obsah 1 Funkce trichomů 2 Odkazy 2.1 Reference 2.2 Související články

[editovat] Funkce trichomů

Dle funkce se dají rozdělit na krycí, žláznaté, žahavé a absorpční.

• Krycí: jejich funkce je ochranná, také pomáhají chránit rostlinu proti přehřátí nebo při rozšiřování plodů a semen. Po odumření snižují transpiraci a chrání rostliny před osluněním.^[1] Rozlišujeme několik druhů krycích trichomů:
  • papily: vytvářejí sametový vzhled rostliny (např. violka nebo růže)
  • hvězdovité chlupy (např. hlošina)
  • přeslenitě větvené chlupy - divizna

• Žlaznaté: slouží k vyměšování silic(máta) nebo pryskyřic (jírovec maďal)

• Žahavé: při odlomení jejich špičky dochází k vylití pálivé tekutiny - kupříkladu u kopřivy je to kyselina mravenčí (HCOOH)
  • Jejich přeměnou vznikají ostny, pro ty je charakteristické, že se dají odlomit - růže, angrešt, ostružiník

• Absorpční (vstřebávací): zejména kořenové vlášení, které umožňuje příjem vody; u některých epifytů však vznikají i specializované chlupy jinde na těle, které zachycují rosu a déšť.^[1]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b c} Černohorský, Z. (1967): Základy rostlinné morfologie, Praha, SPN

[editovat] Související články

• Pokožka (rostliny)

Tento botanický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.