Máta

Máta
máta dlouholistá (Mentha longifolia)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida) Řád: hluchavkotvaré (Lamiales) Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)

Máta (Mentha) je rod bylin z čeledi hluchavkovitých. Do rodu náleží asi 25 druhů a celá řada hybridů. Kromě Jižní Ameriky a Antarktidy rostou zástupci máty na všech světadílech, především v severní oblastí mírného a subtropického pásu. Jedná se převážně o trvalky, výjimečně jednoletky. Druhy máty jsou rostliny s přímým stonkem o výšce 10 - 120 cm, z nějž vyrůstají větve čtvercového průřezu. Listy jsou oválné až eliptické, mají výrazné aroma díky obsahu mentolu. Květy jsou uspořádány v hroznech nebo lichoklasech, mají světle fialovou, růžovou až bílou barvu. Plodem je malá suchá tvrdka obsahující 1 - 4 semena. Máta má hojné využití v potravinářství, léčitelství i medicíně.

Zástupci

• máta peprná (Mentha x piperita) - hybridní druh, má několik variací 'Candy', 'Crispa', var. citrata, var. citrata 'Eau de Cologne', multimentha
• máta dlouholistá (Mentha longifolia/ M. sylvestris / M. tomentosa / M. incana), synonyma: M. spicta var. longifolia. Pochází z Evropy, západní a střední Asie a severní a jižní Afriky. Má vnitrodruhové taxony: 'Buddleia', subsp. longifolia (Evropa, severozápadní Afrika), subsp. capensis (jižní Afrika), subsp. grisella (jihovýchodní Evropa), subsp. noeana (Turecko až Írán), subsp. polyadena (jižní Afrika), subsp. typhoides (severovýchodní Afrika, jihozápadní Asie), subsp. wissii (jihozápadní Afrika)
• máta klasnatá (Mentha spicata / M. cordifolia) - pochází z jižní Evropy a jihozápadní Asie, má vnitrodruhové taxony: Crispa (máta kadeřavá - kadeřavé špičaté listy), 'Nana' / 'Maroccan' (pochází z Maroka), 'Spearmint'
• máta vonná (Mentha suaveolens / M. rotundifolia / M. macrostachya / M. insularis) - pochází z východní a jižní Evropy, má vnitrodruhový taxon 'Variegata'
• máta přeslenitá (Mentha verticillata)
• máta huňatá (Mentha villosa)
• máta rolní (Mentha arvensis) - planě rostoucí druh, má několik vnitrodruhových taxonů subsp. agrestis, subsp. austriaca, subsp. lapponica, subsp. palustris, subsp. parietariifolia, var. piperascens, na Dálném východě se průmyslově pěstuje kulturní odrůda Mentha arvensis var. piperascens (japonská máta) s vysokým obsah mentolu v silici (až 90 %)
• máta dalmatská (Mentha dalmatica)
• máta křovištní (Mentha dumetorum)
• máta jemná (Mentha gracilis)
• máta hebká (Mentha niliaca)
• máta vodní (Mentha aquatica) - pochází se severozápadu Afriky a jihozápadu Asie
• máta polej (Mentha pulegium) - pochází z jihozápadní a střední Evropy
• Mentha asiatica
• Mentha australis - pochází z východní Austrálie.
• Mentha canadensis, synonymum: M. arvensis var. canadensis
• Mentha cervina
• Mentha citrata
• Mentha crispata
• Mentha cunninghamia
• Mentha dahurica
• Mentha diemenica - druhové jméno bylo převzato na počest Van Diemenovy země (dřívější název Tasmánie)
• Mentha gattefossei
• Mentha gentilis - má vnitrodruhový taxon 'Variegata'
• Mentha grandiflora
• Mentha haplocalyx
• Mentha japonica
• Mentha kopetdaghensis
• Mentha laxiflora
• Mentha requienii - pochází z Korsiky, Sardinie, Francie a Itálie
• Mentha sachalinensis
• Mentha satureioides
• Mentha silvestris
• Mentha vagans