Nepohlavní rozmnožování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nepohlavní rozmnožování je biologický proces, kterým rodičovský organismus produkuje své klony - geneticky identické organismy. Obvykle se bere jako charakteristický pro nižší organismy.

U mnoha vyšších organismů (např. vyšších rostlin) je ale brán jako regulérní alternativa pohlavnímu rozmnožování a je často člověkem hojně využíván v zemědělství a různých biotechnologických oborech. Mnoho druhů vyšších rostlin je dobře uzpůsobeno k nepohlavnímu rozmnožování. Rostliny jej používají jako prostředek ke zvýšení své konkurenceschopnosti a vytlačování konkurenčních druhů, protože toto rozmnožování je relativně velmi rychlé a efektivní. Přirozené nepohlavní rozmnožování se objevuje i u velmi časných zárodků vyšších živočichů včetně člověka, kdy jeho produktem jsou jednovaječná dvojčata, případně trojčata.[1] [2]

Typy nepohlavního rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

rostlinky [Kalanchoe pinnata] vyrůstají na okraji listů mateřské rostliny

Vyšší rostliny vs. složitější živočichové[editovat | editovat zdroj]

Rostliny obecně mají vysokou regenerační schopnost a jejich nediferencované buňky z dělivých pletiv si i u starých rostlin uchovávají neporušenou totipotentní schopnost v mnohem větší míře, než je tomu u složitějších živočichů, což umožňuje drtivou většinu z nich levně vegetativně množit minimálně v laboratorním prostředí. (viz rostlinné explantáty). U složitějších živočichů lze takto pracovat zpravidla pouze do úrovně embrya a náklady, které jsou s těmito postupy spojeny, jsou značně vyšší.

Výhody a nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Výhodou nepohlavního rozmnožování je jeho vyšší rychlost a efektivita. Nevýhodou je uniformita potomstva, které má tendence reagovat naprosto stejně na působení různých pozitivních i negativních faktorů. V zemědělství u klonovaných rostlin je např. velice negativně vnímána shodná specifická citlivost všech jedinců z populace klonů vůči chorobám. Znamená to, že pokud se objeví patogen, který napadá určitou populární odrůdu pocházející z jednoho rodiče (nebo několika málo blízce příbuzných rodičů) - může zlikvidovat úrodu v celostátním nebo dokonce celokontinentálním měřítku (jako se tomu stalo v 90. letech, kdy se ve Střední Americe objevil virus, který během několika týdnů zlikvidoval drtivou většinu banánovníkových plantáží).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=74778&s_lang=2&detail=1&title=polyembryonie
  2. http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/libchavska-jednovajecna-trojcata-sla-poprve-do-skoly-20130903.html Libchavská jednovaječná trojčata