Hluchavkotvaré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hluchavkotvaré

Hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum)
Hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Bromhead, 1838

Hluchavkotvaré (Lamiales) je řád vyšších dvouděložných rostlin.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Zástupci řádu hluchavkotvaré jsou převážně byliny, méně dřeviny, často se vstřícnými listy. Květy jsou nejčastěji oboupohlavné a pětičetné. Charakteristickým znakem je dvoupyská, dvoustranně souměrná koruna s korunní trubkou. Je vyvinuta téměř u všech čeledí řádu mimo těch bazálních (olivovníkovité, Tetrachondraceae, Plocospermataceae). Tyčinek je 5 nebo je často jejich počet redukován na 4 až 2, a jsou přirostlé ke korunní trubce. Semeník je svrchní, srostlý nejčastěji ze 2 plodolistů.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Dnešní taxonomie chápe řád hluchavkotvaré široce a řadí do něj i čeledi a rody dříve řazené např. v Cronquistově a Tachtadžjanově systému do řádů krtičníkotvaré (Scrophulariales), hvězdošotvaré (Callitrichales), olivovníkotvaré (Oleales) a jitrocelotvaré (Plantaginales).

Řád hluchavkotvaré je sesterskou skupinou řádu lilkotvaré (Solanales). Náleží do skupiny vyšších dvouděložných rostlin nazývané 'Asterids I'.

S nástupem molekulárních metod bylo zjištěno že mnohé čeledi jsou v klasickém pojetí parafyletické a došlo k velkým přesunům rodů mezi čeleděmi. Největší změny se týkají čeledí krtičníkovité (Scrophulariaceae), zárazovité (Orobanchaceae), sporýšovité (Verbenaceae), hluchavkovité (Lamiaceae) a jitrocelovité (Plantaginaceae). Také bylo ustaveno několik nových čeledí, jako puštičkovité (Linderniaceae), paulovniovité (Paulowniaceae), pantoflíčkovité (Calceolariaceae) a Schlegeliaceae.

Čeleď jitrocelovité se stala velkou čeledí, neboť do ní bylo přesunuto přes 90 rodů z čeledi krtičníkovité. Dalších 48 povětšině poloparazitických rodů bylo z krtičníkovitých přesunuto do čeledi zárazovité a 8 rodů do čeledi Phrymaceae. Do zárazovitých byly také přesunuty rody Asepalum, Cyclocheilon a Nesogenes z čeledi sporýšovité (Verbenaceae). Celkem 13 rodů bylo přeřazeno do nové čeledi puštičkovité (Linderniaceae) a 2 rody (Calceolaria a Jovellana) do čeledi pantoflíčkovité (Calceolariaceae). Několik rodů bylo také přesunuto do čeledi Stilbaceae. Do samostatné čeledi paulovniovité byl z krtičníkovitých přesunut rod paulovnie (Paulownia) a do čeledi Schlegeliaceae rod Schlegelia z čeledi trubačovité (Bignoniaceae) a rod Gibsoniothamnus z čeledi sporýšovité (Verbenaceae).

Čeleď komulovité (Buddlejaceae) byla zcela zrušena. Rody komule (Buddleja) a Androya byly přesunuty do čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae), rod Nuxia do Stilbaceae a rod Peltanthera do čeledi podpětovité (Gesneriaceae). Zbývající rody Emorya, Gomphostigma, Nicodemia byly sloučeny s rodem komule (Buddleja). Další zrušenou čeledí jsou kolíkovníkovité (Avicenniaceae), neboť rod kolíkovník (Avicennia) byl vřazen do čeledi paznehtníkovité (Acanthaceae).[2][3]

Přehled čeledí[editovat | editovat zdroj]

čeleď paznehtníkovité (Acanthaceae )
čeleď trubačovité (Bignoniaceae)
čeleď byblidovité (Byblidaceae)
čeleď pantoflíčkovité (Calceolariaceae)
čeleď Carlemanniaceae
čeleď podpětovité (Gesneriaceae)
čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
čeleď bublinatkovité (Lentibulariaceae)
čeleď puštičkovité (Linderniaceae)
čeleď Martyniaceae
čeleď olivovníkovité (Oleaceae)
čeleď zárazovité (Orobanchaceae)
čeleď paulovniovité (Paulowniaceae)
čeleď sezamovité (Pedaliaceae)
čeleď Phrymaceae
čeleď jitrocelovité (Plantaginaceae)
čeleď Plocospermataceae
čeleď Schlegeliaceae
čeleď krtičníkovité (Scrophulariaceae)
čeleď Stilbaceae
čeleď Tetrachondraceae
čeleď Thomandersiaceae
čeleď sporýšovité (Verbenaceae)[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  2. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  3. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants [online]. . Dostupné online.  
  4. BREMER, B. et al.. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.] : [s.n.], 2009.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]