Endosperm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bobule Vína s vyznačeným endospermem uvnitř semene (seed)

Endosperm neboli vnitřní živné pletivo je vnitřní část semene většiny krytosemenných rostlin, která se rozvíjí po oplození vajíčka. Obklopuje embryo a vyživuje ho především sacharidem škrobem, méně už rostlinným olejem a proteiny. Kromě endospermu se na výživě podílí i perisperm, který leží ve vnější části semene.

Vznik a vývoj endospermu[editovat | editovat zdroj]

Endosperm vzniká při tzv. dvojitém oplození, které je pro krytosemenné rostliny typické. Jedna ze spermatických buněk splývá s diploidním centrálním jádrem zralého zárodečného vaku, čímž vzniká (nejčastěji triploidní) buňka živného pletiva. Někdy je však živné pletivo diploidní (u pupalek) nebo polyploidní (např. u řebčíku).[1]

Zpočátku bývá endosperm kapalný a sladký (například „mléko“ v kukuřicích), ale jak semeno zraje, endosperm tuhne a jednodušší cukry se mění na škrob. Někdy však se zráním endosperm zaniká nebo zakrňuje (fazol obecný) a vyživovací funkci přejímají zdužnatělé děložní lístky.[zdroj?] Endosperm je zcela redukován u vstavačovitých a kotvicovitých rostlin, kde funkci přebírají haustoria.[1]

Podle způsobu dělení oplozeného jádra zralého zárodečného vaku (primární endospermové buňky) je možné rozlišit tři typy endospermu:[1]

  • jaderný endosperm – evolučně původní, dělí se nejprve pouze buněčná jádra, až poté vznikají kolem jader přepážky (buněčné stěny); typickým příkladem je „kokosové mléko“ uvnitř plodů kokosovníku – svou tekutou konzistenci má díky nepřítomnosti buněčných stěn;
  • buněčný endosperm – při každém dělení dochází také k vzniku buněčné stěny; u většiny rostlin
  • helobiální endosperm – přechodný typ mezi dvěma výše uvedenými typy přítomný u některých bahenních rostlin; prvním dělením se endosperm rozdělí přepážkou na dvě části (jako u buněčného endospermu), v nichž následně dochází k dělení jader (jako u jaderného endospermu). První část je tzv. chalazální a obvykle spíše zaniká, druhá mikropylární je rozsahem větší.

Endosperm a lidská výživa[editovat | editovat zdroj]

Endosperm je důležitou součástí potravy ve výživě člověka a mnoha dalších organismů. Je například základem obilky pšenice, která se mele na mouku a z ječmene se zase vyrábí pivo. Dalšími příklady může být kokosová dužina, popcorn či banán.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Endosperm na anglické Wikipedii.

  1. a b c SLAVÍKOVÁ, Zdeňka. Morfologie rostlin. Praha : Karolinum, UK, 2002.  

Související články[editovat | editovat zdroj]