Pupalka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pupalka

Pupalka rudokališní (Oenothera glazioviana)
Pupalka rudokališní (Oenothera glazioviana)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď: pupalkovité (Onagraceae)
Rod: pupalka (Oenothera)
L.

Pupalka (Oenothera) je na pěti kontinentech rozšířený rod kvetoucích rostlin. Je rozdělen do 145 druhů které rostou převážně v mírném a subtropickém podnebném pásu. Do Evropy a tudíž i do České republiky byly tyto rostliny introdukovány z východní Asie a hlavně z Ameriky, kde je největší počet druhů považován za původní.

Rostliny mohou vyrůstat v málo výživné a suché půdě, často si vybírají půdu narušenou lidskou činností nebo vlivy počasí, na svých neúrodných stanovištích většinou nemají konkurenci jiných rostlin.[1][2][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny se stonky i bez stonků, bývají chlupaté nebo lysé a dorůstají do výšky od 10 cm do 300 cm. Kořeny mají různé, hrubé rostoucí kolmo dolů, vláknité rostoucí plytce, s oddenky nebo s prýty vyrůstajícími z rozrůstajících se kořenů postraních. Některé druhy mají listovou růžici která před kvetením uvadá, jiné jen lodyhu porostlou střídavými listy jež mohou být celistvé, zubaté nebo zpeřené, jejich čepele mají tvar podlouhlý, vejčitý, nebo obvejčitý; palisty se u pupalek nevyskytují,

Symetrické květy, se zpravidla dobře vyvinutou korunní trubkou, vyrůstají v paždích horních listů a vytvářejí květenství klas nebo latu, případně vyrůstají jednotlivě. Mají spodní semeník tvořený čtyřmi plodolisty, je srostlý s číškou která ve tvaru protáhlé trubičky semeník vysoko přerůstá; na konci nese čtyři čárkovitě kopinaté dolu ohnuté kališní lístky barvy zelené, nažloutlé nebo červeně či fialově proužkované a dále čtyři tupě laločnaté korunní lístky barvy žluté, růžové, bílé nebo fialové. Tyčinek vyrůstajících ve dvou přeslenech je osm, vzácně jen čtyři, jejich prašníky se otvírají podélně, hodně lepivá pylová zrna jsou většinou spojena do vláken. Čtyřdílný semeník má převážně jen jednu dlouhou čnělka která nese čtyřlaločnou bliznu.

opylení se květy otevírají nejčastěji zvečera nebo brzy ráno, přenos pylu zajišťuje hmyz nebo dochází k samoopylení, častá je mezidruhová hybridizace. Plody jsou podlouhlé, čtyřdílné, pukavé tobolky otvírající se chlopněmi, obsahují 20 až 100 drobných lehkých semen bez endospermu.[3][5][6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V České republice se vyskytuje 24 druhů, některé z nich vznikly zaznamenanou hybridizací:

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, čís. 84 [cit. 14.04.2013], s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 
  2. STEVENS, P. F.. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 12: Onagraceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 01.08.2012, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b CHEN, Jiarui; HOCH, Peter C.; WAGNER, Warren L.. Flora of China: Oenothera [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Pupalka dvouletá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 30.07.2011, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online. (česky) 
  5. COLEMAN, H. R.; WATSON, Leslie. FloraBase the Western Australian Flora: Oenothera [online]. Department of Environment and Conservation Western Australian Herbarium, Kensington, AU, rev. 03.10.2008, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. HOCH, Peter C.; RAVEN, Peter H.. Flora of Pakistan: Oenothera [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]