Pšenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox pšenice

pšenice
pšenice
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné - (Liliopsida)
Čeleď: lipnicovité (Poaceae)
Rod: pšenice (Triticum)
Linné, 1753
Druhy
  • T. aestivum Linné, 1753
    emend. Fiori & Paoletti, 1896
  • T. aethiopicum
  • T. araraticum
  • T. boeoticum Boissier, 1854
  • T. carthlicum
  • T. compactum
  • T. dicoccoides (Körnicke, 1889)
    Körnicke ex G. Schweinfurth, 1908
  • T. dicoccum von Schrank, 1789
  • T. durum Desfours, 1798
  • T. ispahanicum
  • T. karamyschevii
  • T. macha
  • T. militinae
  • T. monococcum Linné, 1753
  • T. polonicum Linné, 1753
  • T. sinskajae
  • T. spelta Linné, 1753
  • T. sphaerococcum
  • T. timopheevi (Žukovsky, 1924)
    Žukovsky, 1928
  • T. turanicum
  • T. turgidum Linné, 1753
  • T. urartu
  • T. vavilovii
  • T. vulgare
  • T. zhukovskyi

Pšenice (Triticum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae) s přibližně 20 druhy. Zahrnuje jak šlechtěné tak planě rostoucí druhy. Pšenice jsou jedny z nejstarších rostlin pocházejících z jihozápadní Asie.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Spelta Wolf, 1776
  • Crithodium Link, 1834
  • Gigachilon Seidl in von Berchtold & Seidl, 1836
  • Nivieria Seringe, 1842
  • Deina Alefeld, 1866
  • Frumentum E. H. L. Krause, 1898
  • Zeia Lunell, 1915
  • Bromus Scopoli, 1777 (nom. inval.)

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pšenice mají duté kolénkaté stéblo. Květenstvím je kláskový lichoklas s obilkami s výraznou podélnou rýhou. Kvítek v klásku je 2 až 5. Plevy jsou široké, mnohožilnaté. Pluchy jsou hladké. Pluška je blanitá. Osina je přisedlá k vrcholu pluchy. Plodem je tedy obilka, která zůstává až do zralosti volná a nesrůstá s pluchoupluškou – nahé pšenice. Pšenice, u kterých přirůstá obilkaplušeplušce, jsou nazývány pšenicemi pluchatými (plevnatými). Barva vzcházejích rostlin je zelená. Jazýček je krátký, po okraji vroubkovaný. Ouška jsou malá, ochmýřená.

Taxonomické členění[editovat | editovat zdroj]

Tento rod je obvykle členěn na 3 podrody.

diploidní pšenice se 14 chromozomy (2n = 14):

tetraploidní pšenice s 28 chromozomy (2n = 28):

hexaploidní pšenice se 42 chromozomy (2n = 42):

Pluchaté pšenice jsou: pšenice špalda (T. spelta L.), pšenice jednozrnka (T. monococcum L.) a pšenice dvouzrnka (T. dicoccon Schrank).

Pšenice nahé jsou: pšenice polská (T. polonicum L.), pšenice setá (T. aestivum L.), pšenice tvrdá (T. durum Desf.), pšenice naduřelá (T. turgidum L.) a pšenice shloučená (T. compactum Host).

Onemocnění a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Bakterie

Houby

Hlístice

Viry

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy dokládají pěstování pšenice jednozrnky na území Íránu již 6 000 let př. n. l. Na území České republiky se objevila pšenice setáneolitu – 5000 let př. n. l.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Pšenice poskytují zrno, které se používá jako potravina, krmivo a jako surovina. Zpracovávají se také stébla (sláma) a otruby (semenné slupky a mouka). Výhodou pšenice, tak jako u jiných obilovin je poměrně jednoduchá skladovatelnost a poměrně dlouhá trvanlivost. Pšenice mají vysokou výživnou hodnotu. V Evropě jsou základní potravinářskou surovinou pro výrobu pečiva, těstovin a rozmanitých pokrmů.

Průmyslově se využívá jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva, uvažuje se o energetickém využití pšeničné biomasy jako obnovitelného zdroje energie.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu