Proso seté
 Proso seté | |
|---|---|
.JPG) Proso seté (Panicum miliaceum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | lipnicotvaré (Poales) |
| Čeleď | lipnicovité (Poaceae) |
| Rod | proso (Panicum) |
| Binomické jméno | |
| Panicum miliaceum[1] L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Proso seté (Panicum miliaceum) je obilnina z čeledi lipnicovitých.
Historie prosa[editovat | editovat zdroj]
Proso patří vedle pšenice a ječmene k nejstarším kulturním plodinám. Jeho pravlastí je Čína, východní Asie a Indie. Zrna prosa byla nalezena na různých místech Evropy ve stavbách pocházejících z doby kamenné (kultura s lineární keramikou). Oblastí nálezů je i Mezopotámie.[2] Pravděpodobně asi do raného novověku bylo v lidské stravě hlavní obilovinou. Postupně ho vytlačovaly pšenice, žito, později rýže a kukuřice a svůj vliv má i rozšíření brambor. Ještě dnes bývá starodávným zvykem podávat prosnou kaši jako poslední jídlo na svatební hostině na moravských svatbách, aby měli novomanželé vždy dost peněz. Proso bylo jednou z hlavních obilovin Slovanů, kteří ho konzumovali v podobě výživných kaší, placek a polévek. Germánské národy znaly proso od Slovanů. Svědčí o tom některé zvyky v Německu (v původních oblastech Slovanů), kde se při křtu podával prosný chléb.
Význam a využití prosa[editovat | editovat zdroj]
Proso má hlavní uplatnění v lidské výživě, především pak u pacientů s bezlepkovou dietou. Hlavním výrobkem mlýnského zpracování je loupané zrno, tzv. jáhly, prosná mouka, krupice a vločky. Jáhly jsou dobře stravitelné, výživné a velmi chutné.[3] Jáhly jsou významným zdrojem vitamínů skupiny B a železa. Svou nutriční hodnotou se jáhly vyrovnají ovesným vločkám.
Složení prosa[editovat | editovat zdroj]
Obsahové látky mají příznivý poměr bílkovin (12%), tuků (4%) a sacharidů (68%). Tento poměr se přibližuje k doporučenému poměru živin. Obsah tuku je vyšší než u ostatních obilovin, nejvíce tuku se nachází v klíčku.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Nedávno vzešlé proso -
Zelené laty prosa -
Dozrávající proso -
Proso na poli -
Obilky prosa -
Detail obilky prosa -
Jáhly - loupané proso seté
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Proso siate na slovenské Wikipedii.
- ↑ BioLib.cz – Panicum miliaceum (proso seté) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- ↑ Ancient Mesopotamian discovery transforms knowledge of early farming. phys.org [online]. 2022-01-11 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 1946-, Moudrý, Jan,. Alternativní plodiny. 1. vyd. vyd. Praha: Profi Press 142 s. ISBN 9788086726403, ISBN 8086726401. OCLC 752793487
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu proso seté na Wikimedia Commons
