Kukuřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Toto je článek je o botanickém rodu. O hojně pěstované plodině se podrobně dočtete v článku kukuřice setá.

Wikipedie:Jak číst taxobox kukuřice

kukuřice setá pravá (Zea mays subsp. mays)
kukuřice setá pravá (Zea mays subsp. mays)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: lipnicotvaré (Poales)
Čeleď: lipnicovité (Poaceae)
Rod: kukuřice (Zea)
L., 1753
Druhy

Kukuřice (Zea L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovité (Poaceae). Český název kukuřice patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem.[zdroj?] Podobný název je i v jiných slovanských jazycích.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o robustní trávy dorůstající výšky nejčastěji 0,5-6 m [1]. Většinou jsou jednoleté, ale některé divoké druhy (Zea perennis a Zea diploperennis) jsou vytrvalé. Listy jsou přisedlé, střídavé, dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou ploché a asi 2-12 cm široké, na bázi čepele je membránovitý jazýček. Květy jsou jednopohlavné a většinou jsou odděleny do samičích a samčích květenství, řidčeji u divokých taxonů mohou být květenství zčásti oboupohlavné. Samčí květenství je vrcholová lata klásků, někdy je interpretováno jako několik hroznů vyrážející z hlavní osy [2]. Samčí klásky jsou uspořádány v párech, kdy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý a každý klásek obsahuje 2 květy. Na bázi každého klásku jsou 2 plevy, někdy na kýlu křídlaté. Každý samčí květ obsahuje bělomázdřitou pluchu a plušku. Tyčinky jsou 3, plenky 2. Samičí květenství vyrůstají z úžlabí listu. U některých divokých druhů může být toto květenství i smíšené, nahoře samčí, dole samičí, většinou však bývá čistě samičí. U pěstované kukuřice seté pravé to je ztlustlý klas, někdy nazývaný palice (nejčastěji 2-5, vzácněji až 10 cm tlustý), který se skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 po více než 1000. U divokých taxonů je samičí květenství mnohem skromnější dvouřadý klas či hrozen (záleží na interpretaci), pouze asi 1 cm tlustý a obsahuje jen 4-15 obilek. U divokých forem se klas za zralosti rozpadá, u pěstované kukuřice zůstává vcelku. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách listenů, u divokých taxonů bývá obalová pochva jen jedna, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou podobně jako samčí dvoukvěté, ale dolní květ je sterilní [2], proto z každého klásku vzniká pouze jedna obilka. Na bázi klásku jsou 2 plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukované. Každý fertilní květ obsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou 2, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. Většinou se jedná o diploidy, počet chromozómů je 2n=20, ale třeba druh Zea perennis je teraploidní, 2n=40, zkřížením tetraploida a diploida vznikne sterilní triploid.

Taxonomická poznámka[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy kromě Zea mays jsou některými autory řazeny do samostatného rodu Euchlaena Schrad.[3] V tomto pojetí obsahuje potom rod Zea pouze jeden druh: Zea mays. Dnešní autoři většinou používají široké pojetí rodu Zea, s 5 uznávanými druhy. Široce pěstovaná polní plodina je pouze kukuřice setá pravá (Zea mays subsp. mays). Ostatní divoké taxony se nazývají pojmem teosinte (množné číslo teosintes).

Přehled druhů[editovat | editovat zdroj]

  • Zea mays L.
    • Zea mays subsp. mays: Jedná se o známou, dnes na všech kontinentech kromě Antarktidy pěstovanou, kukuřici. Ostatní divoké subspecie se mimo oblast původu pěstují nanejvýš v pokusných kulturách. Je to čistě kulturní taxon, není známa z přirozených společenstev.
    • Zea mays subsp. mexicana (Schrad.) H.H. Iltis, někdy považována za samostatný druh: Zea mexicana (Schrad.) Kuntze, syn.: Euchlaena mexicana Schrad.[4] Poddruh je znám pod názvy: Chalco Teosinte, Central-Plateau Teosinte či Nobogame Teosinte [5]. Samičí klas je daleko menší než u pěstované kukuřice, je jen 5-8(vzácněji až 10) cm dlouhý, 0,6-0,8 cm tlustý. Poddruh je rozšířen v Mexiku, nejvíce v oblasti zvané Meseta Central. Ve své domovině roste často na okrajích polí pěstované kukuřice seté pravé, se kterou se i kříží.
    • Zea mays subsp. huehuetenangensis (H.H. Iltis et Doebley) Doebley je mohutná tráva dorůstající až 5 m. Nazývá se Huehuetenango Teosinte. Na rozdíl od subsp. parviglumis má lysé listy [5]. Samičí klasy jsou podobné jako u subsp. mexicana. Je to endemit provincie Huehuetenango v Guatemele a také je to častý plevel v polích pěstované kukuřice, s níž se často kříží. Někdy roste ale i v lesích.
    • Zea mays subsp. parviglumis H.H. Iltis et Doebley je tráva dorůstající nejčastěji výšky 2-4 m. Samičí klasy jsou podobné stavby jako u subsp. mexicana. Nazývá se Balsas Teosinte nebo Guerrero Teosinte [5]. Listy jsou na rozdíl od subsp. huehuetenangensis pýřité. Přirozeně roste v pacifické části Mexika, hlavně v oblastech Oaxaca a Jalisco, zvláště častá je u řeky Balsas. Jelikož nekvete současně se subsp. mays, nekříží se s ní tolik.
  • Zea diploperennis Iltis, J.F. Doebley & R. Guzman je endemit pohoří Sierra de Manantlán v Mexiku [6]. Druh byl popsán teprve v roce 1979 z místa zvané Cerro de San Miguel [7]. Nazývá se diploperennial teosinte [8].
  • Zea luxurians (Durieu) R.M. Bird (syn.: Reana luxurians Durieu, Euchlaena luxurians (Durieu) Durieu et Asch.) roste ve středním Mexiku v oblasti zvané Oaxaca, dále je znám z Guatemaly a z Hondurasu [9]. Nazývá se Guatemala Teosinte nebo Florida Teosinte[10].
  • Zea perennis (Hitchc.) Reeves et Mangelsd. (Syn.: Euchlaena perennis Hitchc.) roste přirozeně v Mexiku, a to v oblasti Jalisco, na severním úpatí Volcán de Colima [1]. Tento druh je nazýván Perennial teosinte [11].
  • Zea nicaraguensis Iltis et B.F. Benz roste ve státě Nicaragua, v pobřežní zóně blízko Golfo de Fonseca, mezi Estero Paimica a Estero Palo Blanco. Taxon byl popsán teprve v roce 2000 [12].

Zpracování[editovat | editovat zdroj]

Kukuřici je vhodné před dalším zpracováním povařit s vápnem nebo jinou zásaditou látkou. Tento proces pomáhá k oddělení slupky, zvyšuje biologickou dostupnost tryptofanu (proteinogenní aminokyseliny) a niacinu (důležitého vitamínu), zvyšuje nutriční hodnotu kukuřice a činí ji chutnější a stravitelnější. Neznalost významu této úpravy (tzv. nixtamalizace) způsobovala po rozšíření pěstování kukuřice mezi Evropany nemoci z podvýživy, zejména pellagru.[zdroj?]

Geneticky modifikovaná kukuřice[editovat | editovat zdroj]

Kukuřice patří mezi zemědělské plodiny, které se staly předmětem zájmu genetické manipulace ze strany agrochemických firem. V Evropské unii je kukuřice firmy Monsanto MON 810 jedinou geneticky modifikovanou zemědělskou plodinou, jejíž pěstování je povoleno.[13] Do kukuřice MON 810 byla v laboratoři vložena dědičná informace kódující produkci jedu, tzv. Bt-toxinu, který zabíjí hmyz, jenž by rostlině mohl škodit.[14] V šesti zemích Evropské unie (Francie, Řecko, Rakousko, Maďarsko, Lucembursko a Německo) je pěstování geneticky manipulované kukuřice zakázáno vzhledem k možným negativním vlivům na životní prostředí.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis
  2. a b http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm
  3. http://delta-intkey.com/grass/www/euchlaen.htm
  4. http://www.kew.org/data/grasses-db/www/imp10874.htm
  5. a b c http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm
  6. http://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=13830177
  7. http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/203/4376/186
  8. http://hortiplex.gardenweb.com/plants/p1/gw1042881.html
  9. http://www.ars-grin.gov/cgi-bin/npgs/html/taxon.pl?103580
  10. http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_luxurians
  11. http://hortiplex.gardenweb.com/plants/p1/gw1042888.html
  12. http://www.ipni.org/ipni/advPlantNameSearch.do?find_family=&find_genus=Zea+&find_species=nicaraguensis&find_infrafamily=&find_infragenus=&find_infraspecies=&find_authorAbbrev=&find_includePublicationAuthors=on&find_includePublicationAuthors=off&find_includeBasionymAuthors=on&find_includeBasionymAuthors=off&find_publicationTitle=&find_isAPNIRecord=on&find_isAPNIRecord=false&find_isGCIRecord=on&find_isGCIRecord=false&find_isIKRecord=on&find_isIKRecord=false&find_rankToReturn=all&output_format=normal&find_sortByFamily=on&find_sortByFamily=off&query_type=by_query&back_page=plantsearch
  13. Německo zakázalo pěstování nejrozšířenější geneticky upravené kukuřice
  14. Miroslav Šuta: Biotechnologie, životní prostředí a udržitelný rozvoj, Společnost pro trvale udržitelný život 2007, ISBN 978-80-902635-1-2]
  15. Geneticky upravená kukuřice MON 810 se už v Německu pěstovat nebude

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]