Nikaragua

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státě v Severní Americe. O jezeře pojednává článek Nikaragua (jezero).
Nikaragujská republika
República de Nicaragua
Vlajka Nikaraguy
vlajka
Znak Nikaraguy
znak
Hymna: Salve a ti, Nicaragua
Geografie

Poloha Nikaraguy

Hlavní město: Managua
Rozloha: 129 494 km² (97. na světě)
z toho 7 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mogotón (2438 m n. m.)
Časové pásmo: -6
Poloha: 13° 0′ s. š., 85° 0′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 5 680 000 (107. na světě, červenec 2007)
Hustota zalidnění: 43 ob. / km² (159. na světě)
HDI: 0,699 (střední) (120. na světě, 2007)
Jazyk: španělština (úřední)
Náboženství římští katolíci 73 %, protestanti 15 %
Státní útvar
Státní zřízení prezidentská republika
Vznik 15. září 1821 (nezávislost na Španělsku)
Prezident Daniel Ortega
(od 10. ledna 2007)
Viceprezident Jaime Morales Carazo
(od 10. ledna 2007)
Měna nikaragujská córdoba (NIO)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 558 NIC NI
MPZ NIC
Telefonní předvolba +505
Národní TLD .ni

Nikaragua je stát ve Střední Americe. Leží mezi Karibikem a Pacifikem. Na severu sousedí s Hondurasem (délka hranice 922 km) a na jihu s Kostarikou (309 km).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Středem země prochází pohoří Kordillery s mnoha sopkami. Na jihozápadě se rozkládají jezera Nikaragua (8430 km²) a Managua. Směrem k pobřeží Karibského moře se povrch snižuje až k bažinatému pobřeží Moskytů s porosty mangrovů, většina území státu leží v úmoří Atlantického oceánu (řeky San Juan, Coco, Río Grande). V karibském moři leží nikaragujské ostrovy Cayos Miskitos a Corn Islands.

Jezero Nikaragua bylo kdysi spojené s oceánem. Tektonické procesy vytvořily později nové pohoří, a tak se jezero oddělilo od oceánu. V jezeře dodnes žijí žraloci, kteří si zvykli na nové podmínky sladké vody a vyvinuli se v endemický druh žraloků. Na jezeře je několik vulkanických ostrovů (např. Ometepe, Zapatera).

Historie a politika[editovat | editovat zdroj]

Během koloniálního období bylo území dnešní Nikaraguy součástí generálního kapitanátu Guatemala. Ten vyhlásil nezávislost na Španělsku 15. září 1821. O rok později byl vzniklý stát podroben Mexikem. Mezi roku 1823 a 1839 byla Nikaragua součástí Spojených středoamerických provincií. Během 19. století proběhlo několik dalších nepříliš úspěšných pokusů o vytvoření federace středoamerických států.

Související informace naleznete také v článku Sandinistická revoluce.

V roce 1979 došlo v Nikaragui k převratu, kdy byl svržen diktátorský režim rodu Somozů a moci se chopili Sandinisté, levicová strana hlásící se k marxismu a teologii osvobození. Během své vlády zdokonalili infrastrukturu, vybudovali průmysl a zvýšili gramotnost obyvatelstva. Na nástup Sandinistů k moci reagovaly Spojené státy ekonomickými sankcemi a podporou opozičních povstaleckých skupin Contras. Americká podpora těchto organizací vyšla plně najevo v aféře Írán-Contras. Sandinisté byli od roku 1979 do 1990 jedinou vládní stranou v Nikaragui. V letech 19902006 byli v opozici, dnes jsou opět u moci.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Nikaragua je jedním z nejchudších států v Latinské Americe. HDP na obyvatele v roce 2009 dosáhl hodnoty 2 892 mezinárodních dolarů.[1] Nikaragua je členem DR-CAFTA. Drtivou většinu nikaragujského exportu tvoří zemědělské produkty - káva, hovězí maso, mořské plody, fazole, cukr. Dalším významným vývozním artiklem je zlato.[2]

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Departementy Nikaraguy

Nikaragua je unitární stát. Je rozdělena do 15 departementů a 2 autonomních regionů. Těchto 17 územních celků se dále dělí na 152 municipios (obdoba českých okresů).

Departementy Nikaraguy
  1. Boaco
  2. Carazo
  3. Chinandega
  4. Chontales
  5. Estelí
  6. Granada
  7. Jinotega
  8. León
  9. Madriz
  1. Managua
  2. Masaya
  3. Matagalpa
  4. Nueva Segovia
  5. Rivas
  6. Río San Juan
  7. Región Autónoma del Atlántico Norte
  8. Región Autónoma del Atlántico Sur

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky) Oficiální přehled států světa podle hrubého domácího produktu na obyvatele v roce 2009 zdroj: Mezinárodní měnový fond
  2. Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (položka 2.2.2.27) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (španělsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu