Slunečnice roční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Slunečnice roční

Slunečnice roční
Slunečnice roční
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: slunečnice (Helianthus)
Binomické jméno
Helianthus annuus
L., 1753

Slunečnice roční (Helianthus annuus) je jednoletá rostlina z čeledi hvězdnicovité, původní v Americe. Její květenství je velký úbor, dosahuje v průměru až 30 cm. Stonek slunečnice roční může být až 3 metry vysoký.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Slunečnice s 34 spirálami v jednom směru a 55 ve druhém
Plody slunečnice, obsahují po jednom semeni

To, co se někdy nazývá květ, je ve skutečnosti velké květenství složené z více květů, nahloučeným vedle sebe. Květy jsou dvojího druhu: výrazné jazykovité květy, umístěné na kružnici na okrajové části úboru, bývají žluté, ale někdy až oranžové či do hněda. Tyto květy jsou však pouze sterilní a slouží k přilákání hmyzího opylovače. Druhé, trubkovité květy, jsou ve vnitřní části úboru.

Trubkovité květy uzrávají v plody, běžně zvané slunečnicová semínka. Ve skutečnosti se však nejedná o semena v pravém slova smyslu, ta jsou uzavřena pouze uvnitř v tvrdém nepoživatelném pouzdru.

Trubkovité květy jsou uspořádané v květenství spirálovitě a každý kvítek je k dalšímu orientovaný přibližně ve zlatém úhlu (~137°). Přitom vzniká vzorek tvořený levotočivými a pravotočivými spirálami, kde počet levých a pravých spirál jsou po sobě jdoucí Fibonacciho čísla. Většinou mívá 34 spirál v jednom směru a 55 ve druhém.

Otáčení za sluncem[editovat | editovat zdroj]

Otáčení za sluncem, čili heliotropismus, je známý jev, který se o slunečnici traduje. Ve skutečnosti se vyskytuje pouze u poupat, nerozvinutých květenství. Při východu Slunce se všechny slunečnice v této životní fázi natáčí na východ a postupně „putují“ po obloze na západ. V noci se opět vrací na východní pozici.[1]

Pohyb způsobují motorické buňky ve stonku pod květenstvím, v části stonku nazývané pulvinus. Když se květenství začnou otevírat, stonek ztuhne. Většinou zůstává ve východní pozici [2].

Ke slunci se dokonce určitým způsobem natáčí i listy.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Plodenství slunečnic

Slunečnice pochází z Ameriky. Vedou se spory o tom, kde byly poprvé pěstovány a domestikovány[3]. První známý příklad plně domestikované slunečnice roční byl nalezen v Hayes, Tennessee, a datuje se do let 2300 př. n. l.[3] Inkové používali slunečnice jako vypodobení svého boha slunce. Semena byla dovezena do Evropy v 16. století. Zde se v 18. století (např. v Rusku) velmi rozšířily a jsou pěstovány dodnes.

Slunečnicová semínka se prodávají ke přímé konzumaci nebo se pečou na plotně. Někdy se z nich vyrábí i alternativa k arašídovému máslu. Také se jimi často přikrmují ptáci. Slunečnicový olej se používá při vaření a na výrobu bionafty. Zbytek po získání oleje se používá ke krmení dobytka. Slunečnice také produkují latex a zkoumá se jejich vhodnost pro výrobu hypoalergenní gumy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sunflower na anglické Wikipedii.

  1. Jak se slunečnice otáčejí za Sluncem? A pohybují se i v noci?, prirodovedci.cz, citováno 19. 4. 2014
  2. A. R. G. Lang, J. E. Begg (1979): Movements of Helianthus annuus Leaves and Heads, The Journal of Applied Ecology, Vol. 16, No. 1 (Apr., 1979), pp. 299-305, abstrakt dostupný http://links.jstor.org/sici?sici=0021-8901(197904)16%3A1%3C299%3AMOHALA%3E2.0.CO%3B2-9
  3. a b David M. Wills, and John M. Burke (2006): Chloroplast DNA Variation Confirms a Single Origin of Domesticated Sunflower (Helianthus annuus L.), Journal of Heredity 2006 97(4):403-408, dostupný http://jhered.oxfordjournals.org/cgi/content/full/97/4/403#BIB4