Biomasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Palivové dřevo - tradiční využití biomasy

Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech živých organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmem často označujeme rostlinnou biomasu využitelnou pro energetické účely. Energie biomasy má svůj prapůvod ve slunečním záření a fotosyntéze, proto se jedná o obnovitelný zdroj energie.

Celková hmotnost biomasy je obvykle stanovena vážením, popřípadě též odhadem z objemu nebo délky těla. U čerstvě nalovených organismů je stanovena živá nebo čerstvá biomasa. Přesnější je stanovení biomasy suché (sušiny) a sušiny bez popelovin. Energetická hodnota biomasy je stanovena buď spálením v joulometru, nebo na základě podílu proteinů, cukrů a tuků.

Obnovitelná energie
Větrná elektrárna
biopalivo
biomasa
geotermální
přílivová
solární
větrná
vlnová
vodní

Obsah

[editovat] Ekologická definice biomasy

Ekologie definuje biomasu jako celkovou hmotu jedinců určitého druhu, skupiny druhů nebo všech druhů společenstva na určité ploše. U rostlin se vyjadřuje v hmotnosti sušiny, u živočichů také v čerstvé hmotnosti (v joulech, dříve i v kaloriích, obsahu uhlíku ap.). U půdních a vodních organismů může být vztažena také k celkovému objemu (litr, cm3, m3). U rostlin je rozlišována biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa živá nebo mrtvá (stařina).

[editovat] Klimatologické využití pojmu biomasy

Klimatologie zkoumá souvislosti mezi změnami klimatu a nárůstem či poklesem tvorby určité složky biomasy (např. rostlin nebo řas nebo organismů v krychlovém metru vody). Jde například o vliv globálního oteplení nebo snížení prostupnosti atmosféry pro sluneční záření.

[editovat] Energetické využití biomasy

Energetické využití biomasy zahrnuje:

Skupina Technologie Produkty Výstupy
Spalování Teplo, elektřina
Chemické přeměny Zplynování Olej, plyn, dehet, metan, čpavek, metanol Elektřina, teplo, pohon vozidel
Rychlá pyrolýza
Chemické přeměny ve vodním prostředí Zkapalňování Olej
Esterifikace Metylester řepkového oleje (MEŘO)-bionafta Pohon vozidel
Biologické procesy Anaerobní digesce Bioplyn, metan Elektřina, teplo, pohon vozidel
Alkoholové kvašení Etanol Pohon vozidel
Kompostování Teplo (z chlazení kompostu)

Rozeznáváme především zbytkovou (odpadní) biomasu - dřevní odpady z lesního hospodářství a celulózo-papírenského, dřevařského a nábytkářského průmyslu, rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny, komunální bioodpad a odpady z potravinářského průmyslu - a cíleně pěstovanou biomasu - energetické byliny a rychlerostoucí dřeviny.

Statková hnojiva jsou podle § 2 zák. č. 308/2000 Sb. „o hnojivech“ hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány.

Zařízení, která produkují z biomasy výrobky získávané obvykle pouze z ropy, se nazývají biorafinérie.

[editovat] Evropský potenciál biomasy

Evropská agentura pro životní prostředí ve studii z roku 2006 stanovila tzv. evropský potenciál biomasy, který by respektoval ochranu biologické rozmanitosti a vedl jen k minimu nepříznivých dopadů. V roce 2030 by mohlo být asi 15 % energetické poptávky v Evropské unii pokryto energií vyrobenou ze zemědělských, lesnických a odpadních produktů z čistě evropských zdrojů. Do roku 2030 by mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy evropského původu.[1] Biomasa byla v Evropě hojně používána před rokem 1850, nicméně potom přišla průmyslová revoluce a počet obyvatel se zvýšil na desítky miliónů a biomasa se ukázala jako nedostačující. [zdroj?]

[editovat] Biopalivo

Podrobnější informace naleznete v článku biopaliva.
Zdroje biomasy

Biopalivo vzniká cílenou výrobou či přípravou z biomasy. Představuje tedy jedno z možných využití biomasy, kterou lze jinak použít jako surovinu pro výstavbu, nábytek, balení, pro výrobky z papíru atd.

Možné rozdělení biopaliv:

V současnosti je chemická energie z biopaliv uvolňována hlavně jejich spalováním. Jsou vyvíjeny jiné účinnější metody pro jejich využití k výrobě elektřiny pomocí palivových článků. Biopaliva pokrývají 15 % celkové světové spotřeby energie, především ve Třetím světě, kde slouží převážně k vaření a vytápění domácností, ale relativně vysoký podíl mají biopaliva i ve Švédsku a Finsku (17 % a 19 %).

Zda a případně o kolik biopaliva snižují produkci skleníkových plynů, stále zůstává předmětem sporů. Biopaliva uhlíkově neutrální nejsou - už jenom proto, že k účinnému růstu rostlin je potřeba hnojivo, rostliny je třeba nějak sklidit, přetransformovat na biopaliva a přemístit do nádrží.

K výrobě biopaliva lze použít vodní řasy.[2]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. Miroslav Šuta: Bioenergie a biopaliva: Rizika a přísliby, respekt.cz, 6.3.2009
  2. Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda. ideje.cz [online].  [cit. 2008-8-21]. Dostupné online.

[editovat] Literatura

[editovat] Související odkazy

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje
Portál Životní prostředí
Související články obsahuje
Portál Fytoenergetika a kompostárenství