Biomasa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech živých organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmem často označujeme rostlinnou biomasu využitelnou pro energetické účely. Energie biomasy má svůj prapůvod ve slunečním záření a fotosyntéze, proto se jedná o obnovitelný zdroj energie.
Celková hmotnost biomasy je obvykle stanovena vážením, popřípadě též odhadem z objemu nebo délky těla. U čerstvě nalovených organismů je stanovena živá nebo čerstvá biomasa. Přesnější je stanovení biomasy suché (sušiny) a sušiny bez popelovin. Energetická hodnota biomasy je stanovena buď spálením v joulometru, nebo na základě podílu proteinů, cukrů a tuků.
| Obnovitelná energie |
|---|
 |
| biopalivo biomasa geotermální přílivová solární větrná vlnová vodní |
Obsah |
[editovat] Ekologická definice biomasy
Ekologie definuje biomasu jako celkovou hmotu jedinců určitého druhu, skupiny druhů nebo všech druhů společenstva na určité ploše. U rostlin se vyjadřuje v hmotnosti sušiny, u živočichů také v čerstvé hmotnosti (v joulech, dříve i v kaloriích, obsahu uhlíku ap.). U půdních a vodních organismů může být vztažena také k celkovému objemu (litr, cm3, m3). U rostlin je rozlišována biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa živá nebo mrtvá (stařina).
[editovat] Klimatologické využití pojmu biomasy
Klimatologie zkoumá souvislosti mezi změnami klimatu a nárůstem či poklesem tvorby určité složky biomasy (např. rostlin nebo řas nebo organismů v krychlovém metru vody). Jde například o vliv globálního oteplení nebo snížení prostupnosti atmosféry pro sluneční záření.
[editovat] Energetické využití biomasy
Energetické využití biomasy zahrnuje:
| Skupina | Technologie | Produkty | Výstupy |
|---|---|---|---|
| Spalování | Teplo, elektřina | ||
| Chemické přeměny | Zplynování | Olej, plyn, dehet, metan, čpavek, metanol | Elektřina, teplo, pohon vozidel |
| Rychlá pyrolýza | |||
| Chemické přeměny ve vodním prostředí | Zkapalňování | Olej | |
| Esterifikace | Metylester řepkového oleje (MEŘO)-bionafta | Pohon vozidel | |
| Biologické procesy | Anaerobní digesce | Bioplyn, metan | Elektřina, teplo, pohon vozidel |
| Alkoholové kvašení | Etanol | Pohon vozidel | |
| Kompostování | Teplo (z chlazení kompostu) |
Rozeznáváme především zbytkovou (odpadní) biomasu - dřevní odpady z lesního hospodářství a celulózo-papírenského, dřevařského a nábytkářského průmyslu, rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny, komunální bioodpad a odpady z potravinářského průmyslu - a cíleně pěstovanou biomasu - energetické byliny a rychlerostoucí dřeviny.
Statková hnojiva jsou podle § 2 zák. č. 308/2000 Sb. „o hnojivech“ hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány.
Zařízení, která produkují z biomasy výrobky získávané obvykle pouze z ropy, se nazývají biorafinérie.
[editovat] Evropský potenciál biomasy
Evropská agentura pro životní prostředí ve studii z roku 2006 stanovila tzv. evropský potenciál biomasy, který by respektoval ochranu biologické rozmanitosti a vedl jen k minimu nepříznivých dopadů. V roce 2030 by mohlo být asi 15 % energetické poptávky v Evropské unii pokryto energií vyrobenou ze zemědělských, lesnických a odpadních produktů z čistě evropských zdrojů. Do roku 2030 by mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy evropského původu.[1] Biomasa byla v Evropě hojně používána před rokem 1850, nicméně potom přišla průmyslová revoluce a počet obyvatel se zvýšil na desítky miliónů a biomasa se ukázala jako nedostačující. [zdroj?]
[editovat] Biopalivo
- Podrobnější informace naleznete v článku biopaliva.
Biopalivo vzniká cílenou výrobou či přípravou z biomasy. Představuje tedy jedno z možných využití biomasy, kterou lze jinak použít jako surovinu pro výstavbu, nábytek, balení, pro výrobky z papíru atd.
Možné rozdělení biopaliv:
V současnosti je chemická energie z biopaliv uvolňována hlavně jejich spalováním. Jsou vyvíjeny jiné účinnější metody pro jejich využití k výrobě elektřiny pomocí palivových článků. Biopaliva pokrývají 15 % celkové světové spotřeby energie, především ve Třetím světě, kde slouží převážně k vaření a vytápění domácností, ale relativně vysoký podíl mají biopaliva i ve Švédsku a Finsku (17 % a 19 %).
Zda a případně o kolik biopaliva snižují produkci skleníkových plynů, stále zůstává předmětem sporů. Biopaliva uhlíkově neutrální nejsou - už jenom proto, že k účinnému růstu rostlin je potřeba hnojivo, rostliny je třeba nějak sklidit, přetransformovat na biopaliva a přemístit do nádrží.
K výrobě biopaliva lze použít vodní řasy.[2]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Miroslav Šuta: Bioenergie a biopaliva: Rizika a přísliby, respekt.cz, 6.3.2009
- ↑ Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda. ideje.cz [online]. [cit. 2008-8-21]. Dostupné online.
[editovat] Literatura
- Biomasa, i-EKIS, http://www.i-ekis.cz/?page=zdroje_biomasa
- Konec levného jídla, Respekt č. 51-52/2007, str. 36
[editovat] Související odkazy
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Životní prostředí |
 |
Související články obsahuje Portál Fytoenergetika a kompostárenství |
- (cs) stránky České sdružení pro biomasu - Biom.cz
- (cs) Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy
- (cs) Energie biomasy - Ekowatt, středisko pro obnovitelné zdroje a úspory energie
- (cs) Miroslav Šuta: Bioenergie a biopaliva: Rizika a přísliby, respekt.cz, 6. 3. 2009
- (cs) Co je biomasa a jak se s ní topí., hobby.cz, 8. 4. 2009
