Biopalivo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bionafta vyrobená ze sojového oleje

Biopaliva jsou paliva vzniklá cílenou výrobou či přípravou z biomasy a biologického odpadu. Představují jeden ze způsobů využití biomasy.

Obnovitelná energie
Větrná elektrárna
biopalivo
biomasa
geotermální
přílivová
solární
větrná
vlnová
vodní

Obsah

Možné rozdělení biopaliv [editovat]

V současnosti je chemická energie z biopaliv uvolňována hlavně jejich spalováním. Jsou vyvíjeny jiné účinnější metody pro jejich využití k výrobě elektřiny pomocí palivových článků. Biopaliva pokrývají 15% celkové světové spotřeby energie, především ve Třetím světě, kde slouží převážně k vaření a vytápění domácností, ale relativně vysoký podíl mají biopaliva i ve Švédsku a Finsku (17% a 19%).

Zda a případně o kolik biopaliva snižují produkci skleníkových plynů, stále zůstává předmětem sporů. Při výrobě biopaliv je třeba dodávat obvykle nezanedbatelné množství energie – např. proto, že k účinnému růstu rostlin je potřeba hnojivo, rostliny je třeba sklidit, přetransformovat na biopaliva a přemístit do nádrží.

K výrobě biopaliva lze použít vodní řasy.[1]

Argumenty pro využívání biopaliv [editovat]

  • V Evropské unii by využití biomasy mohlo být přínosem při stanovení jasných podmínek pro šetrnou produkci a při vhodném výběru plodin. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2006 tzv. evropský potenciál biomasy, který respektuje přísné podmínky ochrany biologické rozmanitosti, umožňuje, aby v roce 2030 mohlo být pokryto energií z biomasy 15 % energetické spotřeby EU. Podle EEA by v EU do roku 2030 mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy z evropských zdrojů. Už do roku 2020 by se tak mohly snížit evropské emise o 394 milionů tun oxidu uhličitého.[2]
  • Podle studie zveřejněné v periodiku Global Change Biology Bioenergy[3] by se jako jedna z mála plodin vhodná k pěstování pro levnou bionaftu jevil dávivec černý (Jatropha curcas). Například proto, že je velmi nenáročná na půdu a (třeba oproti kukuřici pro biolíh) by z velké části „potravinovým“ plodinám nekonkurovala, ale spíš by je doplňovala.[4] Na Kubě se na jeho zpracování rozjela první továrna.[5]

Argumenty proti využívání biopaliv [editovat]

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: nesourodé argumenty někdy bez naznačených důsledků, neencyklopedický styl

  • Na výrobu jednoho litru biopaliva připadá 2500 litrů vody.[6]
  • Množství zrna, použitého k naplnění nádrže většího sportovního automobilu ethanolem, odpovídá množství jídla, které jeden člověk spotřebuje za rok. David Pimentel, profesor ekologie na Cornell University, v této souvislosti hovoří o „dotovaném spalování potravin“ (subsidised food burning).[7]
  • Pokud by ve Spojených státech měly všechny automobily jezdit na ethanol z kukuřice, potřebovala by tato země 97 % svého území na její pěstování.[8]
  • V současné době probíhají jednání USA a západních evropských zemí o dodávkách etanolu z Brazílie, kde je kvůli jeho produkci vypalována stále větší plocha amazonských pralesů. Pralesy jihovýchodní Asie jsou likvidovány ze stejných důvodů a s nimi klesá biodiverzita a vymírají tisíce rostlinných a živočišných druhů. Následkem je znekvalitnění půdy a pokles zemědělské produkce.[9]
  • Pokud by byl ethanol dovážen ze Spojených Států, bude s velkou pravděpodobností vyráběn z kukuřice. Fosilní paliva pak budou užívána v každé fázi její produkce (sázení, hnojení, sklizeň, doprava). Konečná energetická bilance ethanolu z kukuřice je pak taková, že k vyprodukování paliva je třeba o 27-117% více energie, než se získá jeho spálením,[10] nemluvě o erozi půdy, znečištění a postupném vyčerpávání vodních zdrojů.
  • Vyprodukování ethanolu, který by nahradil 5,75% tekutých paliv používaných v dopravě v zemích Evropské unie by podle některých studií vyžadovalo využití až 25 % orné půdy v unii. V souvislosti s poklesem zásob obilí se tak lidstvo ocitá před otázkou, má-li dát nasytit sobě nebo svým automobilům.[11]
  • Nasazení ethanolu místo benzínu by kvůli zplodinám vyprodukovaným při jeho výrobě a nižší efektivitě při spalování oproti benzínu snížilo celkové emise CO2 jen o 13%. Jiné zdroje[12] hovoří o kosmetickém zvýšení o 0,2 % do roku 2017. Dvě studie v časopisu Nature dokonce popisují zvýšení emisí skleníkových plynů.[13][14]
  • Ceny potravin jsou už i tak na vzestupu. Při použití pouhých 10% světové sklizně cukru k výrobě ethanolu, se ceny této komodity zdvojnásobily. Kukuřici to již potkalo a to v průběhu dvou posledních let.[15]
  • V současné době mezi nejekologičtější paliva patří rostlinný olej. Nevýhodou biopaliv ale zůstává malá plošná výtěžnost (v přepočtu 2-6 kW stálého tepelného nebo 1-2 kW mechanického či elektrického výkonu z hektaru u nejlepších energetických bylin) a relativně velká spotřeba energie a lidské práce (tato položka se obvykle propaguje jako podpora zaměstnanosti) na jejich získávání. Pěstování plodin pro bioethanol skutečně bude generovat určité množství nových pracovních míst, ale podle některých studií[16] přibližně stejné množství lidí o práci přijde. Tento krok navíc bude (zejm. v USA) vyžadovat dotace zemědělcům a další investice do infrastruktury v řádu miliard dolarů[17] a konkrétně americké ministerstvo zemědělství nemá pevnou koncepci, kde je získat, aby je jinde nemuselo sebrat.[18]
  • Energetická výnosnost (ERoEI) se pohybuje někde mezi 0,9 a 1,2 (v USA až k 0,7). Vyjádření v čistém energetickém zisku se pohybuje okolo 0,8.[19][20] Přes hodnotu 1 se může přehoupnout v zemích, které jsou buď dotovány EU (což se dá chápat jako jistá administrativní manipulace) a tam, kde je místo techniky (využívající fosilní paliva) nasazena lidská práce (konkrétně v Brazílii jsou pro sběrače dost tvrdé pracovní podmínky).
  • Používání bioethanolu, vyjádřené k tomu určenou veličinou, nazývanou „nezávislost na ropě“, by činilo 2,8 %.[21]
  • Pěstovaná kukuřice je velmi náročná na dusíkatá hnojiva, která se vyrábějí z ropy a která ve větší míře z půdy vysávají živiny a z dlouhodobého hlediska ji vyčerpávají, s tendencí zvýšené tvorby eroze.[22]
  • Hoření při nižších teplotách (v prvních fázích hoření) produkuje porovnatelné množství zdraví nebezpečných škodlivin jako u spalování fosilních paliv.[23]
  • Při výrobě bioethanolu kvašením vzniká jako vedlejší produkt CO2 v nezanedbatelném množství – jedna molekula CO2 na jednu molekulu bioethanolu:[24][25][26]
    C6H12O6 → 2 C2H5OH + 2 CO2.
  • Energie získaná ze spalování biomasy rostoucí v určité oblasti je až 50× menší než energie získaná ze solárních panelů, které by v této oblasti (o stejné rozloze) byly instalovány.[27]
  • Podle neveřejné zprávy Světové banky zvýšilo zavedení biopaliv ceny základních potravin v průměru o 75 % a tím spustilo zejména v zemích Třetího světa potravinovou krizi. Toto konstatovala tajná zpráva, kterou citoval deník Guardian v roce 2008.[28] V srpnu 2012 uvedl předseda správní rady švýcarské potravinářské společnosti Nestlé, Peter Brabeck, s odkazem na poslední zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství, že svět nyní stojí kvůli nadměrnému využívání orné půdy k výrobě biopaliv místo potravin před ještě horší potravinovou krizí, než jaká jej postihla v roce 2008.[29]
  • Pěstování „energetických plodin“ jako kukuřice nebo řepka zahrnuje rozsáhlé uvolňování oxidu dusného, který je cca 300× horší skleníkový plyn než CO2. Podle Crutzenovy studie pěstování biopaliv vede k o 50-70 % vyšší produkci skleníkových plynů než z fosilních paliv.[9]
  • Podle kritiků řepka ani nesplňuje evropský limit úspory 35 % pro biopaliva.[30]

Biopaliva a legislativa [editovat]

Evropské trendy vládní podpory produkce biopaliv se v září 2007 dočkala kritiky ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě (OECD). Vedou podle OECD k prudkému růstu cen potravin a potenciálně i k devastaci přírody. Vládní subvence jsou podle OECD navíc i jednoduchou formou podpory domácího zemědělství, která je vzhledem k pokračujícím snahám o liberalizaci zemědělského trhu nežádoucí.[31]

V září 2012 uvedla agentura Reuters návrh legislativy z Bruselu, ve které eurozóna omezí používání biopaliv založených na zemědělských plodinách, protože se obává, že tato jsou méně šetrná k životnímu prostředí, než se předpokládalo, a že jejich podpora má negativní dopad na produkci potravin.[32]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda. ideje.cz [online]. Prague Media Group s.r.o. [cit. 2008-8-21]. Dostupné online.  
  2. ↑ Miroslav Šuta: Bioenergie a biopaliva: Rizika a přísliby, respekt.cz, 6.3.2009
  3. ↑ Trabucco, A. et al.: Global mapping of Jatropha curcas yield based on response of fitness to present and future climate. Global Change Biology Bioenergy, Volume 2 Issue 3, Pages 139–151. dostupné online
  4. ↑ Studie o jednom z mála perspektivních zdrojů biopaliv přináší překvapivé prognózy
  5. ↑ Kubánský biodiesel: Z nejedlé suroviny rostoucí i na marginální půdě
  6. ↑ http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=631999
  7. ↑ Burning both money and oil
  8. ↑ http://healthandenergy.com/ethanol.htm
  9. ↑ a b http://www.virtually.cz/?art=15666
  10. ↑ http://www.news.cornell.edu/stories/July05/ethanol.toocostly.ssl.html
  11. ↑ http://www.inovace.cz/biotechnologie/biopaliva-prvni-generace-aneb-co-vsechno-muzeme-jiz-dnes-nalevat-do-nadrzi-aut/
  12. ↑ Greenhouse gas reduction? 2/10 of 1% max
  13. ↑ http://www.stuff.co.nz/4394963a12.html
  14. ↑ Biologická paliva – další problémy s uhlíkem, WM magazín
  15. ↑ Ethanol → corn → food → anti-green-backlash
  16. ↑ Doesn't switching to ethanol make lots of jobs?
  17. ↑ How big are the subsides?
  18. ↑ Ethanol provides jobs, and takes away jobs
  19. ↑ The Net Energy Value of Ethanol
  20. ↑ http://zfacts.com/metaPage/lib/Hill-2006_Academy-ethanol-biodiesel-z.pdf
  21. ↑ Energy Independence? 2.8%
  22. ↑ Ecological concerns: Nitrogen fertilizer, ozone, etc.
  23. ↑ Cílek, V., Kašík, M.: Nejistý plamen, Dokořán, 2007, ISBN 978-80-7363-122-2
  24. ↑ článek o biopalivech z zlomropy.blogspot.com (anglicky)
  25. ↑ Kalkulace pro ethanol – výroba ethanolu v číslech, (včetně zdrojů)
  26. ↑ zFacts.com
  27. ↑ [1], časový kód 44:22
  28. ↑ Secret report: biofuel caused food crisis, The Guardian 4. července 2008
  29. ↑ Nestlé: Svět je kvůli biopalivům před další potravinovou krizí
  30. ↑ Řepka – žluté nebezpečí
  31. ↑ OECD vystoupila proti biopalivům, dotace prý zdražují potraviny, zpráva ČTK z 11. září 2007
  32. ↑ Brusel omezí biopaliva, jsou nešetrná k přírodě, Aktuálně, 10. září 2012

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Bioenergie
Biopaliva (tuhá • kapalná • plynná) • Biomasa
Biopaliva
Energetické rostliny
Nejedlé energetické rostliny
Technologie
Koncepty
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Biopalivo&oldid=10302296“