Sucho
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sucho je forma přírodní katastrofy, která se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody a nebo jejich kombinací. Jeho důsledkem dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k následnému vymírání živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému.
V moderní době je sucho hlavním problémem zemědělců, kteří vlivem nedostatku srážek v určitém časovém období nemají dostatek vody k zavlažování hospodářských rostlin.
Obsah |
[editovat] Příčiny
Příčiny vzniku sucha lze rozdělit na přirozené a antropogenní. Mezi přirozené příčiny patří procesy v atmosféře. Příčiny sucha vyvolané zásahem člověka do krajiny mohou být na jak lokální tak globální úrovni. Za globální přičiny se označuje skleníkový efekt nebo globální stmívání, lokální mohou zahrnovat vysoušení jezer, odklonění řek, budování různých nádrží, hrází, přehrad, ale i ofsetování provozů náročných na vodu (jeden z aktuálních problémů jsou například protesty indických farmářů proti továrnám na výrobu Coca-coly,[1] které mají velkou spotřebu vody (3 litry vody na každý litr jejich výrobku[2]) a výrazně se podílejí na současném rapidním poklesu podzemních vod v zemi[3][4] a navíc narušuje cyklus koloběhu vody tím, že své výrobky vyváží na odbytiště vzdálené tisíce kilometrů, zatímco voda používaná farmáři vždy zůstávala v krajině).
[editovat] Důsledky
- Vysušená krajina je mnohem náchylnější ke vzniku požáru, který může následně spálit rozsáhle oblasti lesního porostu (časté jsou požáry v Kalifornii či v australské buši).
- Dochází k popraskání půdy a k dezertifikaci krajiny, či k rozšiřování pouští.
- Dochází ke ztrátám v zemědělské produkci, z čehož pramení podvýživa a snadnější šíření nemocí.
- Vznik sociálního napětí v oblasti, které může přerůst až ve válečný konflikt o vodu a jídlo.
- Rozsáhlou migraci obyvatelstva ze zasažené oblasti.
- Vlivem převládajícího výparu nastává zasolování půdy, což zmenšuje její úrodnost do budoucna.
[editovat] Známá sucha
V 18. a 19. století došlo k rozsáhlému suchu v africkém státě Kapverdy, které mělo za následek přibližně 100 000 mrtvých [zdroj?] vlivem strádání. Sucho mělo za následek obrovskou vlnu migrace, která se usídlila v oblasti Nové Anglie, kde začaly emigranti pracovat ve velrybářském průmyslu.
V roce 1900 postihlo sucho oblasti v Indii, kde si vyžádalo okolo 250 000 až 3 250 000 obětí.
Mezi lety 1928 až 1930 postihlo sucho Čínu; přibližně 3 milióny mrtvých.
Mezi lety 1930–1931 byla zasažena Ukrajina a následnou neúrodou zemřelo mezi 250 000 až 5 000 000 lidmi. Oblast byla následně o rok později postižena hladomorem, který byl ale způsoben politickým rozhodnutím vládnoucí vrstvy Sovětského svazu. Tato konkrétní katastrofa dostala označení Ukrajinská genocida nebo Holodomor.[5]
V současnosti je sucho problémem oblasti Afriky, která se nazývá Sahel. Vlivem nedostatku srážek dochází k rozšiřování Sahary, což vyvolává sociální nestabilitu v oblasti a postihuje obyvatelstvo podvýživou, nemoci a úmrtími. Změna zdejšího klimatu se dává do spojitosti s projevující se změnou globálního počasí, ale studie, které by spojitost potvrdily, v současné době nejsou k dispozici.
[editovat] Známá extrémná suchá místa
- Údolí smrti, USA
- Arica, Chile
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Coca-Cola Blamed For India's Water Problems
- ↑ World Without Water, od 14. minuty
- ↑ http://environment.about.com/od/waterpollution/a/groundwater_ind.htm
- ↑ Meadowsová, D., Randers, J.: Překročení mezí - Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti, Argo, 1992, ISBN 80-85794-83-7 — kapitola věnovaná vyčerpávání podzemní vody
- ↑ http://www.korrespondent.net/main/218994/
