Vodní nádrž
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako vodní nádrž se označuje prostor k dlouhodobějšímu zadržení vody. Vzniká přirozeně (přírodní vodní nádrž – jezero) nebo uměle výstavbou přehrady (hráze) na vodním toku. Umělá vodní nádrž odpovídá definici vodního díla podle českého vodního zákona.
Obsah |
[editovat] Funkce vodních nádrží
- zásobní funkce – zdroj vody pro různé účely:
- pitná voda (vodárenské nádrže)
- závlahová
- technologická
- protipožární (jedná se obvykle o malé nádrže v menších obcích resp. ve vesnicích)
- nadlepšování průtoků – zadrženou vodu je možno v sušších období vypouštět a zachovávat tak níže po toku minimální průtok
- ochrana před povodňovými průtoky - v nádrži se transformuje povodňová vlna (transformovaný objem proteče nižšími průtoky za delší časový úsek)
- zdroj elektrické energie z vodních elektráren
- dopravní – vzdutí nádrže a nadlepšené průtoky níže po toku přispívají ke splavnění
- rekreační
- rybochovná
Vodní nádrže bývají víceúčelové, s různou kombinací funkcí.
[editovat] Členění nádrže
Vlastní prostor nádrže je rozčleněn na (popsáno postupně ode dna):
- prostor stálého nadržení
- akumulační (zásobní) prostor – v období s vyššími průtoky (v ČR na jaře) se v něm hromadí požadovaná zásoba vody, která se v dalším období postupně využívá. Požadované množství může být různé podle období (zimní a letní režim). Zásobní prostor lze před povodní prázdnit jen tehdy, bude-li ho možno během povodně opět naplnit na minimální hladinu zásobního prostoru – rozhoduje se na základě předpovědi.
- retenční (ochranný) prostor – plní se jen za povodňových stavů
- ovladatelný – mezi hladinou zásobního prostoru a přelivnou hranou
- neovladatelný – určen výškou přepadu přes přelivnou hranu
Akumulační součinitel vodní nádrže se určí jako poměr objemu zásobního prostoru nádrže a dlouhodobého průměrného ročního odtoku v přehradním profilu.
[editovat] Malé vodní nádrže
Za malé vodní nádrže jsou podle české normy považovány nádrže s akumulačním objemem menším než 2 mil. m³, které jsou zároveň u hráze hluboké nejvýš 9 m.
Rozdělení malých vodních nádrží dle účelu: závlahové, rybochovné, retenční, rekreační, dočišťovací, požární, krajinotvorné aj.
Rozdělení způsobu přivádění vody:
- průtočné
- neprůtočné – obtokové, boční, hrázové
[editovat] Vodní nádrže v ČR
Většina českých vodních nádržích je víceúčelová, základní funkcí je zpravidla akumulace vody. Vodní nádrže se sdružují do soustav, nejvýznamnější českou soustavou je Vltavská kaskáda.
