Vodní tok
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vodní tok je odborný termín z hydrologie, který označuje jakoukoliv vodu, která trvale teče po zemském povrchu. Je ohraničen dnem a dvěma břehy. Není důležité, zda je takový vodní tok vytvořen přirozeně nebo uměle.
V korytě vodního toku rozlišujeme kynetu (prohloubenou a trvale zaplavovanou část koryta) a bermu (prostor zaplavovaný jen při vyšším průtoku).
Věda, zabývající se režimem řek a ostatních vodních toků se nazývá potamologie.
Obsah |
[editovat] Druhy vodních toků
Vodní toky se dělí na:
- Přirozené. Přirozené vodní toky se dále rozdělují podle velikosti na několik typů, nicméně hranice mezi jednotlivými pojmy nejsou zcela jasně dané a ani hydrologové je neužívají jednotně:[1]
- bystřina - malý vodní tok se značným a proměnlivým sklonem dna,
- potok - menší vodní tok s vyrovnanějším a mírnějším sklonem,
- říčka - velikostní přechod mezi potokem a řekou
- řeka - větší vodní tok
- veletok - obvykle se vymezuje jako řeka alespoň 500 km dlouhá s plochou povodí alespoň 100.000 km2
- průtok - spojnice mezi dvěma vodními plochami nebo vodními toky
- umělé, vytvořené člověkem
[editovat] Reference
- ↑ *KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. s. 53.
