Akvadukt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Římský akvadukt u Fontvieille v Provence

Akvadukt (latinsky aque ductus nebo aquaeductus, doslova vodovod) je umělý (často mostní) vodní kanál, vybudovaný pro to, aby zajišťoval přívod vody od vodního zdroje do místa její potřeby či spotřeby. Název pochází z latiny, kde aqua znamená „voda“ a ducere „vést“. Mnoho akvaduktů vede nad úrovní okolního terénu, kde často překonává různé přírodní či jiné překážky, takže připomínají spíše most než řeku. Dostatečně velké akvadukty proto mohou být též vyžívány i jako vodní dopravní cesty pro lodě nebo mohou sloužit i pro dopravu surového dřeva. V Čechách je znám Semínský akvadukt na Opatovickém kanálu a akvadukt v Bezručově údolí u Chomutova na Podkrušnohorském přivaděči.

Ve starověku se stavěly akvadukty dřevěné a kamenné, v novověku již zděné a poté také s železnou konstrukcí. Původně se využívaly především pro zavlažování, později stále častěji sloužily k zásobování měst vodou. V současnosti se akvadukty staví zejména jako plavební a zavodňovací kanály.

Aqua Appia[editovat | editovat zdroj]

Nejstarším římským akvaduktem byl Aqua Appia, dlouhý 16 km a 445 m. Začínal v nadmořské výšce 30 metrů a končil na 20 metrech nad mořem. Postavit jej nechal v roce 312 př. n. l. Appius Claudius.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Aqueducts ve Wikimedia Commons