Domažlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Domažlice
Náměstí v Domažlicích

Náměstí v Domažlicích

znak obce Domažlicevlajka obce Domažliceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0321 553425
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Domažlice (CZ0321)
obec s rozšířenou působností: Domažlice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 24,61 km²
počet obyvatel: 11 104 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 428 m
PSČ: 344 01
zákl. sídelní jednotky: 19
části obce: 6
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: náměstí Míru 1
Město
34420 Domažlice 1
starosta / starostka: Miroslav Mach
Oficiální web: http://www.domazlice.info
E-mail: posta@mesto-domazlice.cz

Domažlice
Red pog.png
Domažlice
Domažlice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Domažlice (německy Taus, latinsky Tusta) jsou okresní město v Plzeňském kraji a tradiční centrum regionu Chodsko. Sestávají z vlastního města, čtyř pojmenovaných předměstí a vsi Havlovice. Město se rozkládá na potoce Zubřina. Jeho zástavba má protáhlý tvar, ve východo-západním směru měří 4 km, od severu k jihu potom jen asi 1,5 km. Je vzdáleno 53 km jihozápadně od Plzně a 14 km severovýchodně od HP Folmava/Furth im Wald. PSČ pošty Domažlice 1 je 344 01. Historicky cenné městské centrum je městskou památkovou rezervací.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chodský hrad v pohledu z městské věže.

Nejstarší psané zmínky o Domažlicích se datují ke konci 10. století, kdy zde existovala osada, které později Přemysl Otakar II. udělil městská práva. Roku 1231 bylo město obehnáno hradbami, aby tak bylo zabezpečeno před vpády z Bavorska. V 60. letech 13. století byly Domažlice povýšeny na královské město a místní hrad se stal sídlem purkrabího, pod jehož pravomoc náležely i svobodné chodské vsi. Roku 1373 byly předměstí a okolní vsi vypáleny bavorskými vojsky.

V období husitských válek se město přidalo na stranu Táboritů. V srpnu roku 1431 bylo obléháno vojsky čtvrté křížové výpravy v čele s markrabětem Fridrichem Braniborským a kardinálem Juliánem Cesarinim, jež 14. srpna mezi Domažlicemi a městečkem Kdyně porazily spojené husitské svazy pod velením Prokopa Holého (bitva u Domažlic). V období pozdní gotiky byl vylepšen městský obranný systém, přičemž došlo k výstavbě kruhové hlásky na náměstí, jež dodnes tvoří klasickou dominantu Domažlic. Z roku 1592 pak pochází nejstarší vyobrazení města, podle něhož se dají vysledovat proměny centrální zástavby.

V 15. a 16. století vládlo městu několik rodů. Počátkem 17. století se Domažlice i přilehlé obce připojily ke stavovskému povstání, na které po Bílé hoře navázalo povstání Chodů. Celkově znamenalo 17. století pro město úpadek. Situace se postupně zlepšovala až ve století 18. Tehdy se již začíná rozvíjet drobný průmysl a Domažlice se stávají významným trhovým městem. 19. století přináší české národní obrození. Národopisná oblast Chodska se tehdy stává velmi oblíbenou pro mnohé významné osobnosti. V této době však také dochází k další modernizaci města - bourají se hradby a některé brány, hradební příkopy jsou zasypávány, a město se může rozšiřovat i za své původně jasně stanovené území.

Dolejší brána s novou kašnou na náměstí Míru.

13. srpna 1939 se při příležitosti Vavřinecké poutě, jako vyjádření odporu odstoupení československého pohraničí, konalo velké protestní shromáždění. Domažlice totiž, díky svému převažujícímu českému obyvatelstvu, zůstávají na území Protektorátu Čechy a Morava, zatímco mnohé obce v jejich okolí se podle procentuálního zastoupení Němců stávají součástí říše. Celou situaci komplikoval ještě fakt, že hranice byla častokrát utvořena velmi nesmyslně. Šlo zřejmě o záměr. Vlak z Plzně do Domažlic údajně sedmkrát přejížděl tehdejší státní hranici. V květnu 1945 je město osvobozeno americkou armádou.

Tři roky poté, v roce 1948, dochází potom k uzavření hranice. Domažlicko, dříve významná příhraniční oblast na rozhraní Čech a Bavorska, se stává oblastí na výspě východního bloku. Rozvoj města ale zastaven úplně není.

Historické domy ve Vodní ulici ve čtvrti Město.

V roce 1960 Domažlice obhajují status okresního města. Moderní okres Domažlice od toho roku zahrnuje území o ploše přibližně 1 140 km2. Do jeho území byla spojena největší města jako Kdyně, Horšovský Týn nebo Holýšov, spolu s přilehlými obcemi. Tento krok klade nároky na rozvoj průmyslu i služeb ve městě.

Postupně vznikají nové průmyslové závody a budovy správních úřadů. Vlivem výstavby sídlišť ,zejména na Týnském předměstí, dochází k nárůstu počtu obyvatel. Ten v 70. letech překračuje počet 10 000 a nadále stoupá. Naštěstí však sídlištní výstavba citelněji nezasáhla do historického jádra města.

Po roce 1989 dochází po otevření hranic k opětovnému rozvoji turistického ruchu ve městě i okolí. Město začíná spolupracovat se svým bavorským „protějškem“ Furth im Wald. Mezi nejvýznamnější počiny současné doby můžeme řadit přeložku silnice I/26, která v roce 1998 odvedla tranzitní dopravu z předměstí ; a výstavbu nové nemocnice, která nahradila starý, nevyhovující areál v roce 2006.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Domažlicích.
Novorenesanční radnice.

V centru města se nachází historické jádro s měšťanskými domy ze 14.16. století, dnes jsou součástí městské památkové rezervace. Dochovaly se také zbytky již zmíněného gotického opevnění, zámek (ten vznikl přestavbou původního hradu v 18. století), gotický farní kostel a klášter.

Chodský hrad - z původního středověkého hradu, založeného Přemyslem Otakarem II., se zachovala jenom věž. V letech 17261730 byl hrad barokně přestavěn. V roce 1995 hrad vyhořel, ale následky požáru se naštěstí podařilo relativně brzy odstranit. Dnes najdeme v objektu hradu Muzeum Chodska.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v horní (západní) části náměstí Míru v Domažlicích.

Arciděkanský kostel Narození Panny Marie – původně raně gotický z 2. pol. 13. století. V 15. století zaklenut a změněn v trojlodí, vyhořel r. 1747, v letech 17511756 barokně přestavěn. (KDČB) Ke kostelu přiléhá městská věž, která tvoří dominantu náměstí Míru i celých Domažlic.

Dolní brána - asi nejznámější domažlická brána. Najdeme ji na dolním konci náměstí Míru. Pochází z 60. let 13. století.

Radnice- novorenesanční budova , vystavěná na místě původní renesanční stavby, byla vystavěna v roce 1893.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel založen ve 2. polovici 13. století, přestavěn v letech 17741787. (KDČB)

Kostel Zvěstování Páně (U Svatých)- původně farní kostel pro venkovské obce. U kostela je tzv. malá fara. Založen počátkem 14. století, opraven po požáru r. 1648. V těsné blízkosti kostela stával kostel sv. Jakuba a odtud se říká kostelu „U Svatých“. (KDČB)

Kostel Sv. Vavřince (na Veselé Hoře) Kostel byl postaven r. 1775 na místě kaple z let 16951698, obnoven r. 1851.

Kaple sv. Anny (pod Vavřinečkem)

Pohled do Bezděkovského předměstí.

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

Chodské slavnosti[editovat | editovat zdroj]

Každý rok v srpnu se v Domažlicích konají známé Chodské slavnosti. Jejich tradice byla zahájena bezprostředně po skončení II. světové války - pouť na Vavřinec se opět konala 12. srpna 1945. Církevní význam této akce byl za komunismu potlačován, ale folklorní ráz původní poutě se zachoval. Oslavy se ale přesunuly od kostela sv. Vavřince do města. Po revoluci jsou slavnosti opět spojovány s Vavřineckou poutí, jsou ale zejména nejvýznamnější kulturní akcí na Domažlicku.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Pohled z kostelní věže na Týnské předměstí s rozsáhlou sídlištní výstavbou.

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů ČSÚ ze SLBD 2001 žilo v Domažlicích 11 048 obyvatel. 93,75 % občanů bylo národnosti české, 1,49 % slovenské , 1,13 % vietnamské a 0,22 % německé. Zbylé národnostní skupiny jsou v zastoupení pod 20 občanů.

Taus/Domažlice, 1918

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Ke dni sčítání bylo z celkového počtu obyvatel zjištěno 30,87 % věřících. Z nich 87,48 vyznávalo římskokatolické náboženství, 3,52 % věřících se řadilo k českobratrské evangelické církvi. 1,29 % věřících byli potom členové čs.církve husitské. 57,48 % bylo bez vyznání,u 11,66% obyvatel nebyla zjištěna příslušnost či nepříslušnost k určitému náboženství.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok 1970 1980 1991 2001 2003 2006 2013
Počet obyvatel 9 044 11 256 11 519 11 048 10 944 11 042 11 104

Služby[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že jsou Domažlice centrem rozsáhlého okresu, je pochopitelná vybavenost službami nejen pro obyvatele města, ale také pro obyvatele ostatních obcí okresu , a v neposlední řadě také pro nemalé množství turistů, které město koždoročně navštěvuje.

Některé „státní“ služby zřizuje přímo město. Konkrétně se jedná o městskou knihovnu, městské kulturní středisko, domov s pečovatelskou službou, základní uměleckou školu, 2 základní školy (Msgre. B. Staška a Komenského), mateřskou školu s mnoha pobočkami, dětské jesle, městské lesy a plavecký bazén. Dalšími významnými vzdělávacími ústavy jsou Gymnázium Jindřicha Šimona Baara , 2 střední odborná učiliště a vyšší odborná škola. V Kozinově ulici byla počátkem roku 2006 otevřena nová budova nemocnice. Nahradila starou, nevyhovující nemocnici v ulici U nemocnice, která teď už u nemocnice vlastně vůbec není. Ve městě sídlí také Okresní ředitelství Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor Domažlice, okresní hygienická stanice a okresní soud .

Možnosti nákupů zajišťuje prodejna Albert (na náměstí), diskont PENNY MARKET (ve Švabinského ulici) a 2 prodejny Jednoty (v Mánesově a Švabinského ulici). Na náměstí Míru a v přilehlých ulicích najdeme potom širokou síť obchodů všeho druhu od oděvních, přes elektro, až po různá papírnictví nebo železářství. Zejména v centru města najdeme velké množství restaurací různého druhu a cenových kategorií - od českých hospod, různých barů a heren až po pizzerie. Restauračních zařízení ve městě je celkem asi 70.

Na katastru města najdeme 6 hotelů (nejvyšší kategorie ***) a několik penzionů a ubytoven. Nejvyšší počet lůžek má hotel Družba na Týnském předměstí (88).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Autobus Karosa C 734 na lince do Nemanic v Domažlicích, u autobusové stanice Poděbradova

Do roku 1998 se v Domažlicích nacházela křižovatka silnic I/26 (Plzeň-Folmava) a I/22 (Vodňany-Strakonice-Klatovy-Domažlice). V tom roce byla ale vybudována přeložka a silnice I/26 Domažlicemi již neprochází. Původní silnice I. třídy se stala součástí silnice II/193 Domažlice-Horšovský Týn-Stříbro-Žlutice.

Domažlice jsou železničním uzlem. Protínají se tam tratě 180 Plzeň-Furth im Wald , 184 Domažlice-Planá a 185 Domažlice-Klatovy-Horažďovice. Na území města je 1 železniční stanice (Domažlice) a 1 zastávka (Domažlice,město). V katastru města jsou pak také ještě zastávky Havlovice a Pila.

Domažlice jsou také cílovou stanicí mnohých autobusových linek sjíždějících se z různých koutů okresu. Rovněž zde ale projíždějí nebo končí i dálkové linky, např. ve směru na Plzeň. Ve městě není vybudováno žádné autobusové nádraží. Autobusy jsou odstavovány na terminálu v Poděbradově ulici, vzniklém v roce 1990. Mnohé linky zajíždějí také k železniční stanici. V provozu je jedna linka městské autobusové dopravy, za tarif MHD se přepravuje i na městských úsecích regionálních linek.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako mnohá jiná česká města, i Domažlice hodlají přilákat na své území nové investory. Proto je budována průmyslová zóna. Jako nejvhodnější místo pro její realizaci byla zvolena lokalita bývalých kasáren jižně od silnice I/22 Draženov-Klatovy. Stávající průmyslové podniky ve městě jsou zaměřeny především na strojírenskou a textilní výrobu. Nezaměstnanost ve městě se drží na velmi nízké úrovni - v Domažlicích a okolí podle údajů ÚP Domažlice z ledna 2007 jen 5,60%.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Domažlic.
Radnice Domažlic.
Na radnici je památeční plaketa na osvobození města Američany.

Město se v asoučasnosti skládá ze dvou katastrálních území a šesti místních částí.

Katastrální území
  • Domažlice - části Město a všechna Předměstí (Dolejší, Hořejší, Bezděkovské a Týnské)
  • Havlovice u Domažlic - část Havlovice

Bezděkovské Předměstí - rozkládá se na jihovýchodním svahu města. Jeho domovní fond je tvořen převážně rodinnými domky. Nachází se zde průmyslová základna Domažlic společně s železničním nádražím. Podle údajů ze SLBD 2001 zde žilo 2 331 obyvatel.

Dolejší Předměstí - malá čtvrť nízkých městských domů, sevřená ulicemi Poděbradova a Prokopa Velikého. Má 633 obyvatel (2001).

Havlovice - původně samostatná obec, ležící 3 km západně od města, dodnes mimo souvislou zástavbu Domažlic. Má ryze vesnický charakter. Nedaleko Havlovic je křižovatka silnic I/26 a II/193. Zastávka ČD. 151 obyvatel.

Hořejší Předměstí - západní část města. Najdeme tam jak panelovou, tak i starší zděnou zástavbu. Rozsáhlá sportoviště - plavecký bazén, stadion a různá hřiště. V Petrovické ulici sídlo Územní vojenské správy pro okresy Domažlice, Klatovy a Tachov. Na samém kraji města, v Kozinově ulici, budova nové nemocnice. 2 728 obyvatel.

Město - historické jádro města zahrnující náměstí Míru, přilehlé ulice a okolí Chodského hradu. Počet obyvatel 509.

Týnské předměstí - rozsáhlé sídliště na severním svahu, při výpadovce na Horšovský Týn. Rozsáhlá moderní správní budova v Paroubkově ulici, různé okresní úřady a sídlo okresního soudu. Počet obyvatel - 4 696.

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Domažlice a Obvod obce s rozšířenou působností Domažlice.

Domažlice jsou okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Domažlice se skládá z 85 obcí, ORP z 30 obcí.

Okolní obce[editovat | editovat zdroj]

Řazeno po směru hodinových ručiček:

Okolí města[editovat | editovat zdroj]

Panorama Domažlic při západu slunce pohledem od Bořic

Na nedalekém Čerchově byla postavena s přispěním města Domažlice Kurzova rozhledna, ze které je krásný výhled na město.

Nad městem na vrchu Baldov stojí v torzu nedokončený husitský Národní památník Domažlice, který je zapsán v Ústředním státním seznamu chráněných kulturních památek ČR. Památné místo k sobě přitahuje zaslouženou zvýšenou pozornost široké veřejnosti naučnou stezkou a originální sochařskou galerií pod širým nebem, vzniklou právě z podnětu legendární světoznámé středověké bitvy, která zásadně předznamenala postupné rozšiřování protestantismu a náboženské tolerance v celé Evropě.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Město Domažlice

Bezděkovské Předměstí • Dolejší Předměstí • Havlovice • Hořejší Předměstí • Město • Týnské Předměstí