Kdyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kdyně
Kdyně - pohled ze severu (od Podzámčí)

Kdyně - pohled ze severu (od Podzámčí)

znak obce Kdyněznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0321 553786
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Domažlice (CZ0321)
obec s rozšířenou působností: Domažlice
pověřená obec: Kdyně
historická země: Čechy
katastrální výměra: 28,73 km²
počet obyvatel: 5 215 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 455 m
PSČ: 345 06 až 345 10
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 10
katastrální území: 8
adresa městského úřadu: Náměstí 1
34506 Kdyně
starosta / starostka: Jan Löffelmann
Oficiální web: http://www.kdyne.cz
E-mail: radnice@kdyne.cz

Kdyně (Česko)
Red pog.png
Kdyně, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Kdyně (německy Neu Gedein) je malé město v Plzeňském kraji. Samotná Kdyně má kolem 4 tisíc obyvatel, mezi součásti obce jsou počítány i některé přilehlé vsi (viz níže) s celkem asi 5 tisíci obyvateli.

Obsah

Členění obce [editovat]

Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni (německy Gedein) a (Novou) Kdyni (německy Neu Gedein). Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu. Dále jsou k městu počítány přilehlé vsi (Dobříkov, Branišov, Hluboká, Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice, Starec a Vítovky).

Historie [editovat]

V těchto místech se poprvé připomíná sídliště k roku 1384; patřilo pánům z Rýzmberka. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v polovině 16. století vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850-1949 zde sídlil okresní soud.

Od konce 17. století byla Kdyně významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách, která v polovině 18. století zaměstnávala 500 pracovníků a na 6000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách.

Sport [editovat]

Památky [editovat]

Kostel sv. Mikuláše [editovat]

Jedná se o jednu z nejvýznamnějších památek města, nejstarší zprávy se dochovaly z 2. poloviny 14. století, z původní stavby jsou zachovány fragmenty v budově kostela a části kostelní zdi. V 18. století byly provedeny významné stavební úpravy, věž kostela byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání, loď kostela prodloužena a stavba rozšířena. Ke kostelu neodmyslitelně patří nedaleko umístěná budova fary.

Kostel sv. Mikuláše byl vždy kostelem farním, filiálním kostelem byl kostel sv. Jiří v Koutě na Šumavě. Po reorganizaci Plzeňské diecéze v roce 2002 se Kdyně stala sloučenou farností, zahrnující i dřívější samostatné farnosti Loučim, Pocinovice a sv. Anna (Tannaberk).

Seznam farářů (od 2. svět. války):
Jméno Životopisná data Doba působení
P. Miroslav Kratochvíl *14. 1. 1948 (Dambořice). Vysvěcen v r. 1983 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Přeštice, Domažlice. působí dosud - zároveň okrskovým vikářem (vikariát Domažlice)
P. Josef Nedoma *25. 9. 1920 (Dolany u Olomouce) - +1988 (Kdyně). Vysvěcen 1. července 1972. 1. 7. 1985 - 1988
P. Mons. Jindřich Suchánek *7. 1. 1923 (Vyškov) - +21. 1. 2009 (Mrákov). Vysvěcen 26. června 1949 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Počátky, Týn nad Vltavou, Myslív a Zavlekov; 1974 - 2009 Mrákov. zastupující v době nemoci P. Bohumila Marouše
P. Bohumil Marouš
P. Bohumil Marouš
*19.3. 1921 (Písek) - +4.10.1985 (Charitní domov Moravec). Vysvěcen 5.4.1945 v Praze. Dřívější působiště: od 1.9.1945 Kadov, Seč; od 1.8.1947 sv. Mouřenec, Hartmanice a Dobrá Voda; od 2.9.1949 do 9.5.1960 uvězněn (uranové doly), pak Pozemní stavby Písek; 6.7.1961-5.9.1965 znovu uvězněn; do 15.5.1968 Pozemní stavby Písek; od 15.5.1968 Dolní Lukavice, Řenče.
1.5.1974-31.8.1984
P. Josef Břicháček
P. Josef Břicháček
*8. 11. 1928 (Předbořice) - +10. 6. 2004 (Stará Boleslav). Vysvěcen 25.6.1967. Další působiště: 1967 – 1969 Pelhřimov, Veselá a Častrov (kaplan), 1969 - 1974 Kdyně, 1974 – 1990 Zavlekov, 1990 – 1999 Svatá Hora, 1999 - 2001 Pelhřimov, od 2001 Lomec.
1969-1974
P. Václav Roubal *25. 10. 1916 Chudenice, vysvěcen 14. 6. 1942
P. Antonín Šmelc +14. 2. 1961 Lukavice
P. Štefan Pataki
P. Jan Skala +30. 11. 1952 Kdyně

Synagoga [editovat]

Nedaleko náměstí je umístěna zachovalá synagoga pocházející z druhé poloviny 19. století. Synagoga ve Kdyni byla vystavěna v novorománském slohu a je jednou z nejzachovalejších staveb svého druhu v Plzeňském kraji. Na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni ji prohlásilo Ministerstvo kultury za národní kulturní památku.

Zámeček [editovat]

Nedaleko kdyňské fary se nachází budova „Zámečku“ (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů Rýzmberského panství. Od druhé poloviny 17. století se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen Čeňkem Rendlem a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství stejného jména.

Další památky města a v okolí [editovat]

Na náměstí se nachází budova Radnice z 19. století, ve staré Kdyně, poblíž „Zámečku“ bývalá plovárna. V okolí Kdyně se nacházejí dvoje pozůstatky hradů, zřícenina hradu Rýzmberk a ruiny hradu Nový Herštejn.

Galerie [editovat]

Odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference [editovat]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kdyně na německé Wikipedii.

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  

Literatura [editovat]

  • WENINGER, Václav. Kdyně. Kdyně : KONWEG, 1998.  

Externí odkazy [editovat]

Město Kdyně

Branišov • Dobříkov • Hluboká • Kdyně • Modlín • Nové Chalupy • Podzámčí • Prapořiště • Smržovice • Starec