Okresy v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Značka oznamující motoristům vjezd do okresu Brno-venkov

Okresy v České republice jsou územní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu s výjimkou Prahy podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších změn. Název okresu je jedinečný v rámci celé republiky. Od vzniku okresu Jeseník 1. ledna 1996 má Česká republika 76 okresů[1] (hlavní město Praha nepatří do žádného z nich).

Okresy se dále dělí na obce a vojenské újezdy (ústavnost existence vojenských újezdů je však napadána[2]). Území některých statutárních měst (Brno) tvoří samostatné okresy (okres Brno-město) a dokud existovaly okresní úřady, jejich působnost vykonávaly pro své území magistráty těchto měst a orgány samosprávných částí těchto měst (§ 10 zákona č. 147/2000 Sb.). Praha není a nebyla okresem a její území se nedělí na okresy, ale na deset číslovaných obvodů. Praha měla podle přílohy č. 1 zákona č. 147/2000 Sb. pravomoci okresního úřadu pro svá území, kterou zčásti přenášela statutem na orgány svých obvodů, později vybraných městských částí.

Číselník okresů je vytvářen a udržován Českým statistickým úřadem; změny v okresech (vznik, změnu vymezení) schvaluje vláda ČR. Pro zjednodušení v číselnících a databázích ČSÚ Ministerstva vnitra nebo v jejich výstupech někdy není důsledně dodržována právní terminologie v souladu se zákony.

Do 31. prosince 2007 byly okresy jednotkou NUTS 4, od 1. ledna 2008 byla v rámci Evropské unie tato úroveň převedena do soustavy LAU, okresy jsou tedy jednotkou úrovně LAU 1.

Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy. Obvody bývalých okresů i po 1. lednu 2003 zůstaly zachovány pro potřeby soudů, policie, archivů, úřadů práce atd. Dále se využívají jako statistická jednotka, někdy i jako rozlišovací údaj k názvu obce a některých nestátních organizací.

Obvody úřady práce,[3] okresní správy sociálního zabezpečení[4] jsou zachovány v plném rozsahu. Pozemkové úřady je využívají jen v tom rozsahu, jak byly vymezeny k 1. 1. 2000.[5] Kromě těchto zbytků státní správy na okresní úrovni hrají okresy i nadále roli pro fungování profesní samosprávy, konkrétně pro okresní sdružení lékařů, stomatologů, lékárníků[6] a veterinárních lékařů.[7] Systém soudů a státních zastupitelství sice zachoval uspořádání vycházející z dosavadních krajů a okresů a jejich sídel i názvy „krajský“ a „okresní“, avšak soudní obvody těchto soudů byly redefinovány speciálním zákonem[8] a postupem času se od nich vymezení okresů dle zákona o územním členění státu odchýlilo.

Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, jejichž správní obvody jsou zpravidla o něco menší než okresy a některých případech přesahovaly i přes hranice okresů. Tento stav nastal u 152 obcí a narušil tak skladebnost územního členění státu. Bylo rozhodnuto v rámci reformy územní správy skladebnosti na těchto úrovních dosáhnout, třebaže k faktickému výkonu působností to není nezbytné. Částečně se podařilo realizovat tento krok změnou okresní příslušnosti 119 obcí vydáním vyhláška číslo 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007. Výjimkou jsou dosud 33 obce spadající do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce leží v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec leží v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí leží v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec leží v okrese Semily), Turnov (13 obcí leží v okrese Liberec a 3 obce leží v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce leží v okrese Vsetín).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okresní hejtmanství k roku 1900[9]

Okresy vznikly jako základní správní jednotka v roce 1850 na základě císařského nařízení z roku 1849 jako náhrada za původní panství. V Československu až do 31. prosince 1948 existovaly okresy dvojí. Byly to jednak okresní hejtmanství (správní okresy) s okresním úřadem, jako správním orgánem, a dále pak okresy soudní, což byly územní obvody okresních soudů. Okresy s různými kompetencemi existují i v dalších následnických státech Rakousko-Uherska.

Po vzniku Československa se okresní hejtmanství začala označovat jako okresy politické a ještě později jako správní okresy. Od roku 1850 proběhla řada reforem, kdy se měnil celkový počet i rozsah okresů. Od 1. února 1949 do 31. prosince 2002 pak byla organizace státní správy a soudů spojena.

V České republice ještě před zánikem Československa transformoval zákon ČNR č. 425/1990 Sb. okresní národní výbory s účinností ode dne obecních voleb v roce 1990 na okresní úřady. Tím okresy přišly o přímo volené zastupitelské sbory. Ty byly nahrazeny okresními shromážděními (v zákoně použita legislativní zkratka shromáždění). Do okresního shromáždění volila obecní zastupitelstva své zástupce. Okresní shromáždění byla zrušena s koncem roku 2000, s koncem roku 2002 byly pak zrušeny i okresní úřady. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 44 stanovil: „Platnost tohoto zákona končí posledním dnem kalendářního roku, v němž uplynou dvě léta od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů.“

Změny[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 bylo v českých zemích 133 okresů. Z toho:

Po Mnichovské dohodě byly politické okresy (něm. politischer Bezirk) v Sudetech připojené k Německu přejmenovány na zemské okresy (něm. Landkreis). Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byly politické okresy (něm. politischer Bezirk) v protektorátu přejmenovány na okresy (něm. Bezirk).

Dekret prezidenta republiky č. 121/1945, o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory, obnovil země a okresy do stavu k 29. září 1938, avšak zároveň zavedl změny. Zavedl statutární města Praha, Liberec, Plzeň, Brno, Olomouc, Opava a Moravská Ostrava, která byla vyňata z přilehlých okresů, avšak jejich místní národní výbory (místní správní komise) plnily zároveň funkci okresního národního výboru pro tyto okresy. Zároveň byla nově stanovená statutární města rozšířena o řadu přilehlých obcí. Zřízen byl nový okres Praha-venkov-jih v obvodu dosavadního soudního okresu Zbraslav, zbylá část okresu Praha-venkov byla přejmenována na Praha-venkov-sever. Správní okres liberecký byl přejmenován na Liberec-venkov, plzeňský na Plzeň-venkov a opavský na Opava-venkov. Z královédvorského správního okresu bylo vyčleněno území soudního okresu jaroměřského jako nový správní okres jaroměřský. Zbytek frýdeckého správního okresu, který nebyl připojen k Moravské Ostravě, byl sloučen se správním okresem místeckým do nového správního okresu místeckého. Moravskoostravský správní okres byl zrušen, tři zbylé obce nepřipojené k Moravské Ostravě byly připojeny do místeckého okresu. Sídlo okresu z Nového Města nad Metují bylo přeneseno do Dobrušky, z Lanškrouna do Ústí nad Orlicí a z Přísečnice do Vejprt. Obnoveny byly rovněž předválečné expositury správních okresů, přičemž byly zřízeny nové expozitury: semilského okresu v Železném Brodě, ústeckoorlického v Lanškrouně, dobrušského v Novém Městě nad Metují a píseckého ve Vodňanech. Vládě dal zákon zmocnění pouhým nařízením slučovat a rozlučovat okresy a měnit jejich obvody i sídla i přidělovat a odebírat právo statutu statutárním městům.

Vládní nařízení č. 63/1946 Sb. zavedlo okres Nové Město nad Metují, vyhláška ministra vnitra 88/1946 Sb. přenesla dočasně na okresní národní výbor Nové Město nad Metují též působnost pro okres Dobruška. Vládní nařízení č. 230/1946 Sb. zavedlo okres Lanškroun.

Počet okresů byl 154 (110 v české zemi a 44 v moravskoslezské). Vládní nařízení č. 3/1949 Sb., o územní organisaci okresů v českých zemích, v souvislosti s přizpůsobením okresních hranic novým krajským hranicím zavedlo další změny a zvýšilo tak počet okresů na 179, čímž zároveň došlo ke sjednocení soudních okresů se správními:[10]

  • v kraji Pražském byly nově zřízeny okresy Dobříš, Nové Strašecí, Praha-východ, Praha-západ a Votice. Okres Praha-venkov-jih byl přejmenován na Praha-jih a okres Praha-venkov-sever na Praha-sever. Byl zrušen okres Jílové. (Výsledný počet okresů 26.)
  • v kraji Českobudějovickém byly nově zřízeny okresy Soběslav, Trhové Sviny, Vimperk a Vodňany. (Výsledný počet okresů 15.)
  • v kraji Plzeňském byly nově zřízeny okresy Blovice, Horažďovice a Stod. Okres Kralovice byl se změnou sídla přejmenován na okres Plasy, okres Plzeň-venkov na okres Plzeň a několik obcí z něj bylo připojeno přímo k Plzni. (Výsledný počet okresů 14.)
  • v kraji Karlovarském bylo sídlo okresu Teplá přeneseno z Města Teplá do Toužimi a okres přejmenován na okres Toužim. Zrušeny byly okresy Loket, Nejdek, Planá, Vejprty a Žlutice. (Výsledný počet okresů 9.)
  • v kraji Ústeckém byly nově zřízeny okresy Horní Litvínov a Lovosice (Výsledný počet okresů 13.)
  • v kraji Libereckém byl nově zřízen okres Nový Bor, okres Dubá byl změněn na okres Doksy, okres Liberec-venkov přejmenován na okres Liberec, okresy Šluknov a Varnsdorf byly sloučeny s okresem Rumburk a byl zrušen okres Jablonné v Podještědí. (Výsledný počet okresů 11.)
  • v kraji Hradeckém byl okres Nové Město nad Metují sloučen s okresem Dobruška. (Výsledný počet okresů 14.)
  • v kraji Pardubickém byly nově zřízeny okresy Hlinsko, Holice a Přelouč. (Výsledný počet okresů 12.)
  • v kraji Jihlavském byly nově zřízeny okresy Pacov a Třešť, okres Nové Město na Moravě byl změněn na okres Žďár. (Výsledný počet okresů 13.)
  • v kraji Brněnském byly nově zřízeny okresy Blansko, Břeclav, Bučovice, Bystřice nad Pernštejnem, Rosice, Slavkov, Svitavy, Velká Bíteš a Židlochovice, okres Brno-venkov byl přejmenován na okres Brno. (Výsledný počet okresů 18.)
  • v kraji Olomouckém byl nově zřízen okres Kojetín, okres Olomouc-venkov byl přejmenován na okres Olomouc, byl zrušen okres Moravský Beroun (Výsledný počet okresů 12.)
  • v kraji Gottwaldovském byly nově zřízeny okresy Valašské Klobouky a Veselí nad Moravou (Výsledný počet okresů 11.)
  • v kraji Ostravském byly nově zřízeny okresy Frenštát pod Radhoštěm, Ostrava a Vítkov, okres Opava-venkov byl přejmenován na okres Opava (Výsledný počet okresů 11.)

Zákonem č. 142/1949 Sb. byla zrušena kategorie statutárních měst, v Liberci, Olomouci a Plzni byly zřízeny jednotné národní výbory, které plnily zároveň roli městského i okresního národního výboru. Postavení Prahy upravil zvláštní zákon č. 76/1949 Sb. a zákon č. 79/1949 Sb. rozdělil Prahu na 16 obvodů.

Podle vládního nařízení č. 139/1949 Sb. byla změněna struktura okresních národních výborů po vzoru krajských. Nositelem veřejné moci bylo plénum NV, výkonnými orgány rada, předseda, referenti (volení z členů pléna) a komise. Pro vedení úřadu (zaměstnanců) byl radou určen z řad zaměstnanců tajemník, jehož výběr podléhal schválení ministerstva vnitra. V 50. letech byly přijaty zákony, které upravovaly postavení a organizaci národních výborů, roku 1954 byly první volby, v nichž voliči mohli volit jen jednotnou kandidátku Národní fronty.

Po zrušení okresních úřadů a rozdělení jejich působností mezi kraje a obce s rozšířenou působností některé obvody obcí s rozšířenou působností zasahovaly do více okresů (i když pouze v rámci jednoho kraje v Česku); celkem 152 obcí tak spadalo do obvodu ORP mimo svůj okres. Vyhláška ministerstva vnitra 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007, změnila hranice okresů přesunutím 119 z těchto obcí; po této změně zůstalo 33 obcí, které spadaly do správních obvodů obcí s rozšířenou působností mimo svůj okres. Týkalo se to ORP Český Brod (4 obce leží v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec leží v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí leží v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec leží v okrese Semily), Turnov (13 obcí leží v okrese Liberec a 3 v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce leží v okrese Vsetín).

Okresy podle územních krajů[editovat | editovat zdroj]

Okresy v krajích územního členění státu

Kraje a okresy jako územní jednotky zavedl s účinností od 11. dubna 1960 Zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. Počet okresů se snížil ze 180 na 76. Později byl tento zákon změněn zákony o národních výborech č. 69/1967 Sb. §79 (rozdělení okresu Košice na Košice-mesto a -vidiek), 29/1968 Sb. (zvláštní status Bratislavy), 175/1968 Sb. (zvláštní status pro Brno), 40/1969 Sb. (Ostrava), 41/1969 Sb. (Plzeň), 71/1969 Sb. (členění Slovenska), 126/1971 Sb. (Brno, Ostrava a Plzeň se mění na okresy), 248/1990 Sb. (okres Gottwaldov přejmenován na okres Zlín), 425/1990 Sb. (zřízení okresních úřadů), 108/1995 Sb. (zřízen okres Jeseník), 132/2000 Sb. (změny kompetencí v souvislosti s reformou) a 320/2002 Sb. (zrušení okresních úřadů, Čl. CXIV: do zákona o územním členění státu přidán § 1a zmocňující ministerstvo vnitra stanovit území okresů výčtem obcí a voj. újezdů).

Území okresů na základě tohoto zmocnění znovu definovala vyhláška ministerstva vnitra o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy č. 564/2002 Sb. Další vyhláška č. 513/2006 Sb. změnila území většiny okresů s účinností od 1. ledna 2007 tak, aby se přizpůsobilo hranicím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Praha podle § 2 zákona o územním členění státu č. 36/1960 Sb. tvoří samostatnou územní jednotku (která tak není okresem ani krajem, i když tomu byla z některých hledisek postavena na roveň) a dělí se na deset obvodů.

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Západočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Severočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Východočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Severomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Okresy podle samosprávných krajů[editovat | editovat zdroj]

Okresy v samosprávných krajích

Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy vyšších územních samosprávných celků (krajů) a vymezil je výčtem okresů (území okresů bylo později definováno prováděcím předpisem k zákonu č. 36/1960 Sb., o územním členění státu - vyhláškou č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy). Novelizujícím ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. byly čtyři kraje přejmenovány.

Hlavní město Praha[editovat | editovat zdroj]

Hlavní město Praha je ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. také jmenováno vyšším územním samosprávným celkem. Na hlavní město Prahu se nevztahuje Zákon o krajích, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění.

Podle zákona 147/2000 Sb., o okresních úřadech, hlavní město Praha plnilo v plném rozsahu i funkce okresního úřadu, třebaže okresem není a nebylo a na okresy se nečlení. Na roveň okresních soudů jsou jako soudy prvního stupně postaveny obvodní soudy.

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOUDELKA, Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003. Praha : Linde, 2003. ISBN 80-7201-403-X. S. 76.  
  2. UHLÍŘ, Aleš. Protiústavní existence vojenských újezdů jako územních jednotek České republiky. Britské listy [online]. 2007-09-06 [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. ISSN 1213-1792.  
  3. § 7 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb.
  4. § 6 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.
  5. Příloha zákona č. 139/2002 Sb.
  6. § 10 zákona č. 220/1991 Sb.
  7. § 8 zákona č. 381/1991
  8. § 9 odst. 2 a přílohy č. 3 a 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, § 7 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství
  9. Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.:Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  10. Kamila Boháčková: Reformy územněsprávní organizace na území ČR po roce 1945, bakalářská práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2005

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Právní předpisy[editovat | editovat zdroj]