Okres Bruntál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Bruntál
Kraj Moravskoslezský kraj
Sídlo okresu (do r. 2002) Bruntál
zeměpisné souřadnice: 50°0′ s. š., 17°23′ v. d.
Rozloha 1 536,06 km²
Počet obyvatel 96 329 (2012)
Hustota zalidnění 63 ob./km²
Počet obcí 67
z toho měst 9, městysů 0
ORP 3
POÚ 7
LAU 1 CZ0801
ISO CZ-801
SPZ do r. 2001 BR
Pozice na mapě
Okres Bruntál – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data

Okres Bruntál je okres v Moravskoslezském kraji. Jeho sídlem je město Bruntál.

Rozkládá se na severní Moravě a ve Slezsku. V rámci kraje sousedí na východě s okresem Opava, dále hraničí na jihu s okresem Olomouc a na západě s okresy Šumperk a Jeseník. Na severu je okres vymezen státní hranicí s Polskem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okres Bruntál vznikl, stejně jako Severomoravský kraj, 1. července 1960. Město Bruntál se stalo navzdory třetinovému počtu obyvatel a horší spádovosti oproti Krnovu, okresním městem. Město Bruntál je jako administrativní centrum okresu lépe položeno.[1] Do okresu Bruntál bylo začleněno vedle západního dílu Opavska též Rýmařovsko, spolu s onou částí Nízkého Jeseníku, která se již hospodářsky začíná obracet k olomoucké části Hané. Takto sestavené území netvořilo ekonomický celek. Umístění okresních orgánů v Bruntále (ve středu nově vytvořeného okresního území) mělo dát možnost účinněji řešit problém dosídlení, rozvoje zemědělství a industrializace, zvláště na Bruntálsku a Rýmařovsku.[2] Argumenty pro okres Bruntál byly, že se sloučí rozsáhlé zemědělské oblasti do jednoho celku, doly na olovo a zinek v Horním Benešově a ve Zlatých Horách budou fungovat pod jednou okresní střechou a pohraniční pásmo bude mít pod Bruntálem jednotnou správu.[3]

Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by mělo město Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel, neboť součástí města Bruntálu byly i tyto dnes samostatné obce: Dlouhá Stráň, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravský Kočov a Slezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Staré Město, Valšov.

Struktura povrchu[editovat | editovat zdroj]

K 31. březnu 2005, má okres celkovou plochu 1 567,07 km², z toho:

  • 47,18 % zemědělských pozemků, které z 43,74 % tvoří orná půda (20,64 % rozlohy okresu)
  • 52,82 % ostatní pozemky, z toho 84,69 % lesy (44,73 % rozlohy okresu)

Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 99 138 50 341
50,78 %
48 797
49,22 %
průměrný věk 38,3 39,8 36,8
  • hustota zalidnění: 63 ob./km²
  • 68,72 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 22 308
Průměrný plat 13 610
Nezaměstnaných 9 940
Míra nezaměstnanosti 18,18 %

Školství[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 60
Základní školy 44
Gymnázia 5
Střední školy průmyslové školy 9
Střední odborná učiliště 7
Vyšší odborné školy

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Lékaři 361
Nemocnice 3
Specializovaná léčebná zařízení 6
Zubní lékaři 48
Lékárny 16

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okreem prochází silnice I. třídy číslo I/11, I/45, I/46 a I/57. Silnice II. třídy jsou II/370, II/440, II/442, II/445, II/449, II/450, II/451, II/452, II/453, II/457, II/459 a II/460

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Andělská Hora (Pustá Rudná) • Bílčice (Májůvka) • Bohušov (Dolní Povelice • Karlov • Ostrá Hora) • Brantice (Radim) • Bruntál (Karlovec • Kunov) • Břidličná (Albrechtice u Rýmařova • Vajglov) • Býkov-Láryšov (Býkov • Láryšov) • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí (Krahulčí) • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice (Horní Moravice • Nová Ves) • Dvorce (Rejchartice) • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice (Dlouhá Ves • Hejnov • Holčovice • Jelení • Komora • Spálené) • Horní Benešov (Luhy) • Horní Město (Dobřečov • Horní Město • Rešov • Skály • Stříbrné Hory) • Horní Životice • Hošťálkovy (Křížová • Staré Purkartice • Vraclávek) • Janov • Jindřichov (Arnultovice) • Jiříkov (Kněžpole • Křížov • Sovinec • Těchanov) • Karlova Studánka • Karlovice (Zadní Ves) • Krasov • Krnov (Krásné Loučky • Pod Bezručovým vrchem • Pod Cvilínem) • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí (Slezská Harta) • Lichnov (Dubnice) • Liptaň (Bučávka • Horní Povelice) • Lomnice (Tylov) • Ludvíkov • Malá Morávka (Karlov pod Pradědem) • Malá Štáhle • Město Albrechtice (Burkvíz • Česká Ves • Dlouhá Voda • Hynčice • Linhartovy • Město Albrechtice • Opavice • Piskořov • Valštejn • Žáry)  • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov (Moravský Kočov • Slezský Kočov) • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno (Volárna) • Rudná pod Pradědem (Nová Rudná • Stará Rudná) • Rusín (Hrozová • Matějovice) • Rýmařov (Edrovice • Harrachov • Jamartice • Janovice • Ondřejov • Rýmařov • Stránské)  • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice (Amalín • Koberno • Víno) • Stará Ves (Žďárský Potok) • Staré Heřminovy • Staré Město (Nová Véska) • Světlá Hora (Dětřichovice • Podlesí • Stará Voda • Suchá Rudná • Světlá) • Svobodné Heřmanice • Široká Niva (Pocheň • Skrbovice) • Třemešná (Damašek • Rudíkovy) • Tvrdkov (Mirotínek • Ruda) • Úvalno • Václavov u Bruntálu (Dolní Václavov • Horní Václavov) • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem (Bílý Potok • Mnichov • Vidly • Železná) • Vysoká (Bartultovice • Pitárné) • Zátor (Loučky)

Změna hranic okresu[editovat | editovat zdroj]

Obec převedená od 1. ledna 1996 pod nově vzniklý okres Jeseník v Olomouckém kraji[editovat | editovat zdroj]

Obce převedené od 1. ledna 2005 pod okres Olomouc v Olomouckém kraji[editovat | editovat zdroj]

Obec převedená od 1. ledna 2007 pod okres Opava v Moravskoslezském kraji[editovat | editovat zdroj]

Přenesená působnost[editovat | editovat zdroj]

V okrese Bruntál jsou 3 správní obvody obce s rozšířenou působností (Bruntál, Krnov, Rýmařov) a 7 správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem (Bruntál, Horní Benešov, Krnov, Město Albrechtice, Osoblaha, Rýmařov, Vrbno pod Praděm). SO POÚ Zlaté Hory byl připojen k Olomouckému kraji v roce 1996 a SO POÚ Moravský Beroun byl připojen k Olomouckému kraji v roce 2005.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Bruntál District ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vlastislav Häufler: Ekonomická geografie Československa. Academia, Praha, 1984, 639 s.
  2. Miroslav Střída a kol. (1963): Oblasti Československa. SPN, Praha.
  3. František Kuba: Proč vznikl tak velký okres Bruntál. Bruntálský a krnovský deník, 26. 6. 2010 . URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/proc-vznikl-tak-velky-okres-bruntal20100626.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KÁŇA, Otakar. Historické proměny pohraničí: Vývoj pohraničních okresů Jeseník, Rýmařov, Bruntál a Krnov po roce 1945. Ostrava : Profil, 1976.
  • VENCÁLEK, Jaroslav. Okres Bruntál. Bruntál : Okresní úřad, 1998. ISBN 80-238-2542-9
  • Do nitra Askiburgionu. Bruntálský slovník naučný: encyklopedie Nízkého Jeseníku. Bruntál : Moravská expedice, 2004. ISBN 80-86511-18-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]