Ludvíkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Bruntálsku. Další významy jsou uvedeny v článku Ludvíkov (rozcestník).
Ludvíkov
Kostel Narození Panny Marie z roku 1792

Kostel Narození Panny Marie z roku 1792

znak obce Ludvíkovvlajka obce Ludvíkovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0801 551996
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Bruntál (CZ0801)
obec s rozšířenou působností: Bruntál
pověřená obec: Vrbno pod Pradědem
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 22,2 km²
počet obyvatel: 322 (25. 3. 2010)
nadmořská výška: 620 m
PSČ: 793 26
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Ludvíkov 122
793 26 Vrbno pod Pradědem
starosta / starostka: Ing. Dana Selingerová
Oficiální web: http://www.obecludvikov.cz
E-mail: ludvikov.obec@worldonline.cz

Ludvíkov (Česko)
Red pog.png
Ludvíkov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Ludvíkov (německy Ludwigsthal)[1] je obec ležící v okrese Bruntál. Má 322 obyvatel (2010) a její katastrální území má rozlohu 2 221 ha. Je součástí mikroregionu Sdružení obcí Vrbenska.

Název[editovat | editovat zdroj]

Česky Ludvíkov, německy Ludwigsthal, polsky Ludwików.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec vznikla v údolí Bílé Opavy při železárnách, které byly zřízeny v roce 1672 řádem německých rytířů. Provoz železáren si žádal velké množství dřeva a to musel někdo vytěžit a zpracovat, proto v letech 1687-1732 nastal příliv nových osadníků. Jako zakladatel obce je označován velmistr řádu Franz Ludwig, falckrabě z Neuburgu. Franz Ludwig zde nechal postavit jednu vysokou pec, dva železné hamry, jednu kovárnu, jeden dům pro hamrovního správce, jeden dům pro hamrovního písaře a ještě 15 domů, které byly podmíněně postoupeny dělníkům. Roku 1701 jsou založeny dvě slévárny, tři hutě a hamr s pohonem vodním kolem. K roku 1819 se připomíná jedna tavící pec, dva hamry na železo, přibyl jeden hamr na plech a kovárna. Roku 1795 zde bylo vyrobeno během 22 týdnů 550 tun surového železa. Roku 1823 to bylo 875 tun surového železa a roku 1833 684 tun surového železa a 109 tun výrobků z litiny. Litina se zde začala vyrábět od roku 1818. Na této výrobě se podílel i známý sochař z Horního Údolí Bernard Kutzer. Byly zde vyráběny kříže, medaile, plakety, litinové vany, umyvadla, kotle, nářadí pro laboratoře a lékárnictví, kování fvěří, mříže, ozdobná zábradlí, těžítka, domovní znamení, zdobné vázy i hřbitovní plastiky [2] Roku 1734 měla obec 30 stavení, roku 1780 62 stavení, roku 1805 82 stavení a 485 obyvatel a roku 1879 100 stavení a 847 obyvatel. [2] K roku 1850 měly železárny dvě pece a těžila se zde železná ruda, k roku 1855 zde bylo 120 zaměstnanců. Roku 1879 železárny zanikly a byly nahrazeny dřevoprůmyslem. K roku 1930 měla pila a dřevoprůmysl 280 zaměstnanců. K roku 1910 a 1939 se připomíná výroba kovového zboží a roku 1925 výroba razítek. [3].

Firma Adolf Grohmann a syn z Vrbna pod Pradědem zde roku 1880 vyrábí drát, lana, řetězy, hřebíky a začíná zde i výroba pletiv. Začátkem 20. století bylo provedeno několik pokusů o obnovu těžby rud, ale malá výtěžnost další pokračování nornické činnosti ukončila. [2] Ludvíkov byl původně přifařen pod město Andělská Hora od roku 1723 pod Vrbno. V okolí obce se těžilo i zlato. V 19. století se od jeho těžby pro nerentabilnost upustilo. Při hledání zlata byly objeveny měděné rudy. Ve střední části údolí se necházejí šachty, štoly a zářezy po jejich těžbě. Tato těžba zde probíhala až do roku 1918 s výtěžkem kolem 20 tun ročně. Těžbu dnes připomíná hornická naučná stezka Vysoká – Hláska, která se nachází na svazích Vysoké hory a vrcholu Hláska. Zde se nachází důlní pole, šachty, štoly a pinky. [2] Od roku 1892 zde byla pošta, v letech 18721879 konzum (znovu k roku 1930) a v roce 1852 bratrská pokladna, která zanikla roku 1884 zřejmě z důvodu zániku hutí. K roku 1853 obecná škola, která měla k roku 1900 dvě třídy. [3]

K roku 1860 se připomínají dodnes funkční železité minerální prameny. Až do roku 1945 byla obec převážně německá (pod názvem Ludwigsthal – česky Ludvíkovo údolí). Obsazena Rudou armádou 8. května 1945. [3] Po odsunu německého obyvatelstva sem přicházeli lidé z jiných oblastí, a to především ze Slovenska. Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byl Ludvíkov částí obce Vrbno pod Pradědem.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Ludvíkova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[4]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 750 733 847 860 882 803 955[p 1][p 2] 448 368 402 376 299 340[p 3]
  1. z toho místní část Karlova Studánka 19
  2. z toho: 26 Čechoslováků, 910 Němců; 886 řím. kat., 63 evang., 3 bez vyzn.
  3. z toho: 303 Čechů, Moravanů a Slezanů, 27 Slováků, 2 Němci, 1 Polák; 99 řím. kat., 2 čsl. hus., 2 evang., 1 pravosl., 209 bez vyzn.

V Ludvíkově je evidováno 204 adres : 249 čísel popisných (trvalé objekty) a 55 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[5] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 121 domů, z toho 86 trvale obydlených.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Ludvíkov

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Ludvíkov pod Pradědem

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní kostel Narození Panny Marie z roku 1792. Kostel a část mobiliáře je od roku 2008 kulturní památkou. Varhany pochází z roku 1874 a jsou od firmy Franz Rieger a syn z Krnova. [2]
  • Dřevěná kaple z roku 1923, postavená jako památník obětem 1. světové války, která dnes slouží i jako památník obětem 2. světové války. Kaple byla postavena dle návrhu malíře Ericha Hürdena z Karlovy Studánky především za pomoci místních řemeslníků. Peníze na ni byly získány ze sbírky a dobrovolných darů.
  • Hřbitov byl budován ve stejnou dobu jako kostel, kolem roku 1869 byla zřízena kamenná ohradní zeď a márnice. Jsou zde litinové náhrobníky, většinou ve tvaru křížů, z místních železáren, centrální (velký) litinový kříž je z roku 1862. [2]
  • Dům č. p. 30 je zděnou stavbou, která dokládá původní lidové stavitelství. Jde o příklad domu východosudetského typu z 18. století s mohutnou sedlovou střechou. Od roku 2002 jde o kulturní památku. [2]
  • Novorenesanční vila (tzv. zámeček) č. p. 18 místní významné podnikatelské rodiny Gaidosch z roku 1889. [2]
  • Původní Wilhelmova huť, dnes výroba řeziva a pelet [2] – technická památka
  • Několik památných stromů.
  • Museum v protorách obecního úřadu (historie, dobové pohlednice, archiválie, výrobky z litiny atd.).
  • Vyhlídka Franze Ludwiga (pojmenovaná po zakladateli obce). [2]
  • zřícenina hradu Fürstenwalde na Zámeckém vrchu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PELA, Emil. Ludvíkov: Jeseníky. Karlovice : Actaea, společnost pro přírodu a krajinu, 2012. ISBN 978-80-260-3348-6

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvíkov ve Wikimedia Commons

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 850.  
  2. a b c d e f g h i j KOČÍ, Kateřina aj. Průvodce Ludvíkov. [s.l.] : ACTAEA, 2012.   s. 2, 10, 11 a 9
  3. a b c BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994.  
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 19.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078-1079.  
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.