Krasov
| Krasov | |
|---|---|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0801 597511 |
| kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
| okres (NUTS 4): | Bruntál (CZ0801) |
| obec s rozšířenou působností: | Krnov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Slezsko |
| katastrální výměra: | 25,79 km² |
| počet obyvatel: | 339 (25. 3. 2010) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 5′ 39″ s. š., 17° 31′ 39″ v. d. |
| nadmořská výška: | 470 m |
| PSČ: | 793 94 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Krasov 29 794 01 Krnov 1 |
| starostka: | Monika Baranová |
| Oficiální web: http://www.mesta.obce.cz/krasov E-mail: obec.krasov@tiscali.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Krasov je obec ležící v okrese Bruntál.
Obsah |
Poloha [editovat]
Obec Krasov sousedí na severu s Hošťálkovy, na východě s Branticemi, na jihu s Čakovou a Širokou Nivou a na severozápadě s Karlovicemi. Od okresního města Bruntál je vzdálena 12,5 km a od krajského města Ostrava 61 km.
Geomorfologicky patří Krasov k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšším bodem obce – 693 m n. m. – je bezejmenný kopec na hranici s Hošťálkovy; dále jsou zde např. Svoboda (663 m n. m.), Obecní vrch (683 m n. m.), Kozí vrch (679 m n. m., na hranici s Hošťálkovy), na jih od obce pak Vysoká (628 m n. m.) nebo Kopřivná (638 m n. m.).
Území Krasova patří do povodí Odry, resp. Opavy. Obcí protéká ze západu na východ potok Krasovka pramenící v západním cípu katastru a do něj se vlévá z obou stran několik drobných toků, z nichž největší je levobřežní Kozí potok, pramenící pod Kozím vrchem.
Území obce pokrývá z 36 % zemědělská půda (13,5 % orná půda, 21,5 % louky a pastviny), z 58,5 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Členění obce [editovat]
Části obce [editovat]
- Krasov
Katastrální území [editovat]
- Krasov
Název [editovat]
Česky Krasov, německy Kronsdorf,[1] polsky Krasów.
Historie [editovat]
Obec nesla dříve název Korunov (něm. Kronsdorf), název obce Krasov se začal používat od roku 1935, samotné založení je datováno do roku 1450. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1502 a v tomto období již stála v obci dědičná rychta. V 16. století byla obec součástí majetku krnovské komory. V této době byl na území obce postaven mlýn a pivovar.
V roce 1523 bylo krnovské panství včetně Krasova prodáno Jiřímu z Hohenzollemu. Za účast na protihabsburském povstání přišel tento rod o svůj majetek a krnovské panství získal rod Lichtenštejnů.
Vývoj počtu obyvatel [editovat]
Počet obyvatel Krasova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[2]:
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1137 | 1158 | 1143 | 1118 | 1056 | 1001 | 984[p 1] | 980 | 469 | 521 | 430 | 321 | 291 | 347[p 2] |
- ↑ z toho: 8 Čechoslováků, 967 Němců; 886 řím. kat., 96 evang.
- ↑ z toho: 328 Čechů, Moravanů a Slezanů, 7 Slováků, 2 Němci, 2 Poláci; 80 řím. kat., 1 čsl. hus., 1 evang., 2 pravosl., 222 bez vyzn.
V Krasově je evidováno 210 adres : 193 čísel popisných (trvalé objekty) a 17 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[3] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 173 domů, z toho 92 trvale obydlených.
Kulturní památky [editovat]
Dominantu obce tvoří barokní kostel svaté Kateřiny postavený v roce 1677. V letech 1867 až 1878 prodělal kostel rozsáhlou rekonstrukci. V obci byl ve třicátých letech 20. století postaven ještě jeden kostel, a to českobratrský. V obci jsou chráněny jako kulturní památka dva domy postavené ve stylu lidové architektury.
Ochrana přírody [editovat]
Rodáci [editovat]
Významným místním rodákem je biskup Josef Schinzel (1869-1944), kterého v roce 1922 papež Pius XI. jmenoval světícím olomouckým biskupem a titulárním biskupem Alese. Na místním hřbitově se nachází biskupova hrobka.
Dalším známým rodákem je Otto Kittel (1917-1945), jenž se stal během druhé světové války ve službách německé Luftwaffe s 267 vítězstvími čtvrtým nejúspěšnějším leteckým esem všech dob.[4]
Reference [editovat]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 820.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. s. 708-709. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. s. 59. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. s. 1076-1077.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Otto "Bruno" Kittel
