Dolní Moravice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolní Moravice
Kostel sv. Jakuba Většího
Znak obce Dolní MoraviceVlajka obce Dolní Moravice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRýmařov
Obec s rozšířenou působnostíRýmařov
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel375 (2023)[1]
Rozloha22,22 km²[2]
Nadmořská výška600 m n. m.
PSČ795 01
Počet domů186 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Moravice 40
795 01 Rýmařov
dolnimoravice@cbox.cz
StarostaPavel Kopeček
Oficiální web: www.obecdolnimoravice.cz
Dolní Moravice
Dolní Moravice
Další údaje
Kód obce597287
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Moravice (německy Nieder Mohrau,[4] dříve Gross Mohrau) je obec ležící v okrese Bruntál. Má 375[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1258, kdy náležela k panství Sovinec. Obyvatelé Dolní Moravice se zabývali především zemědělstvím a výrobou děl. V roce 1712 zde byla vybudována pila a papírna. Existence školy je uváděna od roku 1599.

Od roku 1949 je součástí obce i Horní Moravice a roku 1961 se její součástí stala i Nová Ves, původně hornická obec založená v roce 1604.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Dolní Moravice podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1820 1852 1790 1647 1607 1534 1510[p 1] 820 535 444 373 346 357[p 2]

V celé obci Dolní Moravice je evidováno 283 adres : 182 čísel popisných (trvalé objekty) a 101 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 162 domů, z toho 83 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotné Dolní Moravice podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 763 777 767 740 751 756 751[p 3] 473 261 259 194 198 208

V samotné Dolní Moravici je evidováno 110 adres : 88 čísel popisných a 22 čísel evidenčních.[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 76 domů, z toho 54 trvale obydlených.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Alois Zöllner (?–1927), majitel dědičné rychty, zemský poslanec

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. z toho: 28 Čechoslováků, 1478 Němců; 1495 řím. kat., 12 evang., 2 bez vyzn.
  2. z toho: 323 Čechů, Moravanů a Slezanů, 18 Slováků, 8 Němců; 123 řím. kat., 2 evang., 177 bez vyzn.
  3. z toho: 23 Čechoslováků, 724 Němců; 738 řím. kat., 10 evang., 2 bez vyzn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 603. 
  5. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 98.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075. 
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 146348 : Kostel sv. Jakuba Staršího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 159367 : Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 154048 : Silniční most. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  11. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 145360 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 137167 : Venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 132336 : Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]