Dlouhá Stráň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dlouhá Stráň
Dlouhastran.jpg

znak obce Dlouhá Stráňvlajka obce Dlouhá Stráňznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0801 551708
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Bruntál (CZ0801)
obec s rozšířenou působností: Bruntál
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 2,22 km²
počet obyvatel: 86 (25. 3. 2010)
nadmořská výška: 517 m
PSČ: 792 01
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Dlouhá Stráň 47
79201 Bruntál 1
starosta / starostka: Jiří Perďoch
Oficiální web: http://www.dlouhastran.cz/
E-mail: obec.dlouhastran@tiscali.cz

Dlouhá Stráň (Česko)
Red pog.png
Dlouhá Stráň, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Dlouhá Stráň je obec ležící v okrese Bruntál. Má 86 obyvatel (2010) a její katastrální území má rozlohu 222 ha.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v pohoří Nízkého Jeseníku na kraji severního výběžku vodní nádrže Slezská harta v nadmořské výšce 517 metrů. Samotnou obcí protéká Stráňský potok.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Dlouhá Stráň

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Dlouhá Stráň

Název[editovat | editovat zdroj]

Česky Dlouhá Stráň, německy Langenberg.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1524. Od 1. ledna 1979 do 23. listopadu 1990 byla Dlouhá Stráň částí města Bruntál. V listinách z roku 1224 jsou uvedeny okolní obce Mezina, Razová, Leskovec. Ze starých dokladů lze dokázat, že údolí řeky Moravice bylo starodávnou hranicí osidlování a to z jihu a ze severu. V té době nabylo osidlování českým obyvatelstvem velkého rozmachu. Hranice panství Bruntál vedlo po Opavici dolů – dnešní Oborná a po Černém potoku – dříve Kalná voda, až po jeho vtok do Moravice. Panství města Horní Benešov sahalo až k branám města Bruntálu. Jihovýchodně od Bruntálu byla obec Lučina a nad naší současnou obcí byla obec Žárnice. Obě vesnice již neexistují a taktéž dnešní obec Dlouhá Stráň stojí na místě kde dřív byla ves s názvem Týlov u Bruntálu a tyto obce i s obcí Razovou patřily pod panství Horní Benešov. V období let 1241 až 1253 hrabata z Vrbna, kterým patřilo panství Bruntál, odebrala sporem dnešní území Dlouhé Stráně a Jelení. Vznik obce Dlouhá Stráň není přesně datumově doložen. První zmínky o Dlouhé Stráni se objevují v období třicetileté války, kdy se uvádí, že roku 1631 byl Bruntál a okolní vesnice Mezina, Dlouhá Stráň, Oborná a Staré Město shromaždištěm a odvodním místem Dunajského pluku o síle 2000 mužů. V ústředním archívu řádu německých rytířů ve Vídni, pod signaturou Mei 89/2,kde je soupis obyvatelstva panství Bruntál z 30. srpna 1642 je uváděn počet obyvatel tohoto panství 5 062 osob, z toho obec Dlouhá Stráň 73 osob. Soupis je pořízen z období třicetileté války, kdy Bruntál byl od roku 1621 napaden pětkrát a po roce 1642 ještě Švédy třikrát. Tím byla lidnatost okolních vesnic velmi poznamenána a nejvíce v tomto směru utrpěla Dlouhá Stráň. V roce 1777 byl v obci Dlouhá Stráň dostavěn kostel, který byl zasvěcen svaté Anně. 17.3.1849 vyšlo nové nařízení, že v čele obce stojí starosta s obecní radou, kteří jsou voleni ze zastupitelstva. Volby podle nového volebního zákona byly v obci Dlouhá Stráň dne 1.července 1850. V roce 1907 byla postavena silnice z Jelení do Dlouhé Stráně. Z období před druhou světovou válkou je znám zápis o obci Dlouhá Stráň z archívu v Bruntále, kde se uvádí, že v obci žilo celkem 241 obyvatel a z toho 230 německé národnosti a 11 cizí národnosti. V té době obec vlastnila školu, hospodu, 22 hektarů polí a 4 hektary lesa. V obci byla jednotřídní obecná škola, obchod se smíšeným zbožím, hospoda s trafikou. Po skončení druhé světové války v roce 1945 bylo německé obyvatelstvo z obce odsunuto a do obce se nastěhovali rodiny převážně z Moravy z okresů Kroměříž a Uherské Hradiště a později ze Slovenska. Obyvatelstvo nezabývalo převážně zemědělskou činnosti a to 21 rodin a zbytek dojížděl za prací do Bruntálu do textilních továren. Obec měla samostatnou správu Místní národní výbor (MNV) a řídila obec až do roku 1964, kdy obec v rámci integrace obcí přešla pod MNV Mezina. Naše obec byla v tomto orgánu zastoupena třemi poslanci. V roce 1979 byla obec Dlouhá Stráň integrována k městu Bruntál a správně řízena Městským národním výborem , formou Občanského výboru, který byl však bez rozhodovacích pravomocí. V této době byla část majetku obce MěNV Bruntál rozprodána (škola, hasičská zbrojnice a některé stavební pozemky). V zemědělství sedláci hospodařili soukromě do roku 1951, kdy bylo politickou mocí státu tlačeno na založení JZD i v naší obci. Od roku 1965 byla zemědělská činnost prováděna formou Státních statků., které skončily hospodaření v naší obci v červnu 1993. K soukromému hospodaření se vrátili dvě rodiny. V důsledku politických přeměn, které nastaly po 17 listopadu 1989 správní orgány řešily politické přeměny a přípravy voleb, nejdříve parlamentních a 24 listopadu 1990 i komunální. V současné době se obec neustále rozvíjí ve společensko-kulturních aktivitách.

Znak a prapor obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Dlouhá Stráň je zastoupena i vlastním znakem a praporem. Znak je tvořen třemi oblouky snížený modro-stříbrný dělený štít. Nahoře vykračující býk a dole lílie opačných barev. Prapor má podobu listu, který tvoří tři vodorovné pruhy, a to modrý, bílý a modrý. Jejich poměr se uvádí na 6:1:1. V žerďové polovině horního modrého pruhu vykračuje bílý býk. Poměr jeho šířky k délce listu je 2:3.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Dlouhé Stráně podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[2]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 329 280 278 281 264 241 252[p 1] 109 112 91 71 47 58[p 2]
  1. z toho: 0 Čechoslováků, 243 Němců; 243 řím. kat., 9 evang.
  2. z toho: 52 Čechů, Moravanů a Slezanů, 4 Slováci, 1 Polák; 28 řím. kat., 1 evang., 29 bez vyzn.

V Dlouhé Stráni je evidováno 58 adres : 46 čísel popisných (trvalé objekty) a 12 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[3] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 35 domů, z toho 22 trvale obydlených.

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Sousedství obce odkrývá vodní nádrž Slezská Harta. Nedaleko se rozkládá přírodní památka Lávový proud u Meziny nebo také lidově řečeno Venušina sopka, Lom u Meziny, sopky Velký Roudný a Malý Roudný.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Volno časové aktivity[editovat | editovat zdroj]

Pro volnočasové aktivity se nabízí otevřený tenisový kurt s umělým trávníkem nacházející se v obci, dětské hřiště, místní hospůdka anebo prostory Obecního úřadu Dlouhá Stráň pro různé zábavné programy. Krajina v okolí obce Dlouhá Stráň kromě přírodních památek, turistických a běžkařských tras nabízí i cyklistické využití, kempování, houbaření, zábavné a sportovní využití spojené s vodní nádrží Slezskou Hartou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 851.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074-1075.  
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  

Obec Dlouhá Stráň

Kategorie Dlouhá Stráň ve Wikimedia Commons