Krnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Moravskoslezském kraji. O katastrálním území v obci Liboš v okrese Olomouc pojednává článek Krnov (Liboš).
Krnov
Budova krnovské radnice s přilehlou spořitelnou.

Budova krnovské radnice s přilehlou spořitelnou.

znak obce Krnovvlajka obce Krnovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0801 597520
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Bruntál (CZ0801)
obec s rozšířenou působností: Krnov
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 44,40 km²
počet obyvatel: 24 518 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 316 m
PSČ: 794 01
zákl. sídelní jednotky: 35
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Hlavní náměstí 96/1
Pod Bezručovým vrchem
79401 Krnov 1
starosta / starostka: Mgr. Alena Krušinová
Oficiální web: http://www.krnov.cz
E-mail: epodatelna@mukrnov.cz

Krnov (Česko)
Red pog.png
Krnov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Krnov (německy Jägerndorf,[2] polsky Karniów nebo Krnów, latinsky Carnovia) je hornoslezské město v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od města Opavy a 18 km severovýchodně od města Bruntál, v podhůří Nízkého Jeseníku. Leží na soutoku řek Opavy a Opavice, v těsné blízkosti hranic s Polskem. V roce 2011 zde žilo téměř 25 tisíc obyvatel. Krnov je, podle statistických údajů o počtu obyvatel, 47. největším městem České republiky. Ve městě je celkem evidováno celkem 218 ulic a 3 514 adres.

Historie města sahá až do 13. století, kdy také Krnov získal městská práva. Oblast je ovšem skoro bez přerušení osídlena již od doby kamenné.[3][4] Na přelomu 19. a 20. století došlo ve městě k prudkému rozvoji textilní výroby, která však postupně z větší části upadla. Konec druhé světové války přinesl odsun velké části obyvatelstva.

V dnešní době je Krnov sídlem výrobce textilní galanterie Pega, nápojů Kofola, varhan Rieger-Kloss a jiných. Na území města se nachází několik pamětihodností a historických objektů, např. Krnovská synagoga, koncertní síň sv. Ducha a další. Sídlí zde také pobočka bruntálského okresního soudu.

Název města[editovat | editovat zdroj]

První písemně doložený název Kyrnow pochází z roku 1240 a je odvozen od osobního jména Krn, pomocí přivlastňovací přípony -ov. V překladu tedy název znamenal "Krnův majetek (hrad)".[5] Německý název Jegerdorf je poprvé zaznamenán v roce 1253.[3] V roce 1281 se objevil název Jegerndorf, ze kterého se vyvinul dnešní název Jägerndorf. Latinské označení Carnovia, které vzniklo z české předlohy, pochází z roku 1316 jako Karnovia. Na počátku 20. století se také objevuje zkomolenina Krňov.[6][7][8]

Název města Krnov se také vyskytuje i v jiných jazycích. Polsky: Krnów (od 1945) nebo Karniów (staropolské označení Krnova, dodnes používané); slezsky: Karńůw (Krnov); rusky: Крнов (Krnov), Егерндорф (Jegerndorf) > Ягерндорф (Jagerndorf); bělorusky: Крноў, ukrajinsky: Крнов (Krnov), Крнів (Krniv), Єґерндорф (Jegerndorf); řecky: Κρνοβ (Krnov), francouzsky: Carnovie, arabsky: كرنوف (Krnūf); hebrejsky: קרנוב (Krnov), יעגערנדארף (Jagarndarf); jidiš: קרנאוו (Krnov), יעגערנדארף (Jegerndorf)

Zámek

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město Krnov je střediskem severní části okresu Bruntál. Sousedí na severu a východě s Polskem (gminy Głubczyce a Branice), na jihu s Úvalnem a Býkovem-Láryšovem, na západě s Branticemi a na severozápadě s Hošťálkovy a Městem Albrechticemi. Od okresního města Bruntálu je vzdáleno 20 km a od krajského města Ostravy 51 km.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Krajina města[editovat | editovat zdroj]

Krnov se rozkládá na severovýchodním úpatí Nízkého Jeseníku, v průměrné nadmořské výšce 316 m n. m. Nejvýraznějším (ne však nejvyšším) přírodním výškovým bodem je vrch Cvilín, jehož Přední Cvilínský kopec (441 m n. m.), s kamennou rozhlednou a barokním kostelem, pata rozhledny je ve výšce 436 m n. m. Cvilínský vrch se rozkládá jihovýchodně od centra města. Z rozhledny tohoto kopce lze dohlédnout na další dva výškové body města – Bezručův vrch (390 m n. m.) a vrch Vyhlídka (550 m n. m.), na kterém se nachází nově postavená dřevěná rozhledna. Nejvyšších poloh dosahuje území města na severozápadě nad Ježníkem (Bednářský vrch na hranici s Branticemi 588 m n. m., Tříslový vrch na hranici s Hošťálkovy 566 m n. m.) Vyhlídka (553/552 m n. m.) s rozhlednou, výraznými dominantami jsou dále Kostelecký vrch nad Kostelcem (472/473 m n. m.) a vedle Předního Cvilínského kopce rovněž Zadní Cvilínský kopec (423 m n. m.).

Geomorfologicky patří katastr města Krnova ke dvěma různým provinciím a třem celkům: východní okrajová část při Červeném Dvoře k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki), podcelek Poopavská nížina), jižní a západní část k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina, na severozápadě též geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina (polsky Góry Opawskie), podcelek Jindřichovská pahorkatina). Právě ke Zlatohorské vrchovině náleží vlastní centrum města. Trojstyk těchto tří geomorfologických celků se nachází na ulici V Osadě mezi čísly orientačními 10A a 11. Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál.[9]

Území Krnova patří do povodí Odry, resp. Opavy. Opava přitéká na území města ze západu od Brantic a obtéká centrum města z jihu. V Horním předměstí, cca 1000 m od centra, přijímá ze severozápadu od Města Albrechtic přitékající Opavici a poté se obrací k jihu. Opavice a od soutoku s ní Opava tvoří východní hranici města a současně přírodní státní hranici Česka s Polskem; pouze Horní předměstí se nachází na pravé straně těchto toků. Jižní hranici území Krnova oproti Úvalnu tvoří Hájnický potok. Ještě před vstupem do samotného města přijímá řeka Opavice zprava postupně několik drobných, východozápadně směřujících toků: Kobylí potok protékající Krásnými Loučkami, potok Hůrka (s rybníkem Rusák (ČRS užívá název rybník Chomýž I)) ústící do Opavice v Chomýži a Ježnický potok protékající Ježníkem; levým přítokem Opavice je Mohla (polsky Potok Mokry). Levé přítoky Opavy v Krnově jsou Kostelecký potok, Opavice, Trmantický potok (ZVHS užívá název Thirmický potok, polsky Potok Ciermięcicki) tekoucí od polské vesnice Ciermięcice a Obecní potok tekoucí z Obecního kopce (polsky Barania Kopa nebo Czeska Górka). Pravé přítoky Opavy v Krnově jsou Guntramovický potok, Mlýnský náhon a Hájnický potok. Největší vodní plochou města je Petrův rybník (lidově Balaton) poblíž osady Petrův Důl.

Území města pokrývá z více než třetiny orná půda, z více než čtvrtiny les a z desetiny travnaté plochy (louky a pastviny). Další velká část je pokryta městskou zelení (zahrady a sady zaujímají 5 % katastru). Samotné centrum obsahuje „zelenou“ odpočinkovou zónu s lavičkami a porostem. Blízko centra můžeme také nalézt několik parků, např. Smetanovy sady (nachází se zde busta Bedřicha Smetany), Dvořákovy sady a Městský park. 22,5 % katastru představují zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Rozhledna na Cvilíně

Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně

Severně od města, v ZSJ Bažantnice v části obce Pod Bezručovým vrchem a zároveň v k. ú. Krnov-Horní předměstí, přibližně na ploše 4,39 ha, se rozkládá přírodní památka Staré hliniště.[10] Jedná se o opuštěné hliniště bývalé cihelny, které se stalo útočištěm mnoha chráněných živočišných a rostlinných druhů. Můžeme zde nalézt několik druhů čolků a žab, ptáků (např. skřivan lesní, žluva hajní) a také několik druhů rostlin (např. vemeník dvoulistý). Na místě se nachází centrum ekologické výchovy.

Na území bývalé obce Chařová, dnes jihovýchodní „místní část“ Krnova, se nachází Chářovský park. Tento rozsáhlý park byl založen v roce 1899 a později byl řazen mezi dendrologicky nejvýznamnější parky v okrese Bruntál.[11] Pokrývá plocha cca 2,2 ha, část plochy zabírají kaskádové jezírka a říčky. Na počátku své existence fungoval park jako sbírka, která byla přístupná jen vybraným návštěvám. Po druhé světové, jako spousta parků tohoto druhu v českém pohraničí, začal postupně chátrat a došlo k odumření mnoha vzácných druhů rostlin a dřevin. V 70. letech došlo k částečné rekonstrukci parku a výsadbě dřevin, další výraznější rekonstrukce proběhla po povodních v letech 1996 a 1997. Flóru parku tvoří několik druhů jehličnanů – smrk ajanský, jinan dvoulaločný, Borovice Jeffreyova, mnoho druhů cypřišků a další. Z listnatých stromů lze můžeme nalézt javor dlanitolistý, vzácnější a stálezelenou bobkovišeň lékařská a cesmínu obecnou, dále pak americký jasan a mnoho dalších.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2006 bylo ve městě k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 25 513 obyvatel, z toho 10 449 mužů nad 15 let, 1 953 chlapců do 15 let, 11 304 žen nad 15 let, 1 807 dívek do 15 let.

V roce 1939 žilo v Krnově 24 174 obyvatel a město vzkvétalo po kulturní i průmyslové stránce. V politickém okrese Krnov (něm. Politischer Bezirk Jägerndorf) resp. od r. 1938 venkovském okrese Jägerndorf (Landkreis Jägerndorf) v roce 1939 žilo 61 777 obyvatel. Podle záznamů zásobovací agendy žilo v Krnově po osvobození 6 540 osob české a slovenské národnosti. V květnu roku 1947 žilo v Krnově již 16 335 obyvatel. Co se týče rozvoje obyvatel v okrese Krnov, tak v roce 1946 zde žilo 25 780 obyvatel a při sčítání lidu 22. května 1947 bylo zjištěno v okrese Krnov 34 552 obyvatel a na konci roku již 35 901 obyvatel. Od tohoto roku přibývá v okrese každoročně 1000 obyvatel. V roce 1948 už měl okres Krnov 37 476 obyvatel.[12]

Vývoj počtu obyvatel od roku 1834
Rok 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1936 1939 III. 1945 1947 1950 1965 1970 1991 2001 2007
Populace 5 456[13] 10 644 14 247 17 502 18 399 20 909 21 648 24 075 ~25 000[14] 24 174 ~2000[15] 16 335[16] 18 956 22 224[16] 22 643 25 436 25 764 25 212
Zdroj: Český statistický úřad a viz citace

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Do 31. prosince 1978 se město Krnov členilo na tyto části obce: Guntramovice, Chomýž, Ježník, Krásné Loučky, Krnov, Mariánské Pole. Všechna tato sídla i nadále existují, přestože již některé nemají status části obce. Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1991 byla dnešní obec Býkov-Láryšov částí obce Krnov pod názvem Býkov.

Od 1. ledna 1979 jsou zde oficiálně evidovány 3 části obce,[17] které vymezením odpovídají třem katastrálním územím, avšak mají odlišné názvy.

Rozšířená působnost města[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Obvod obce s rozšířenou působností Krnov.

Krnov je obec s rozšířenou působností. Městský úřad Krnov vykonává také přenesenou působnost v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony[18] na území stanoveném vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. Jde o jeden ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Zahrnuje města Krnov, Janov a Město Albrechtice a dalších 22 obcí. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Krnov jsou 3 správní obvody obce s pověřeným obecním úřadem (Krnov, Město Albrechtice, Osoblaha). Celkem územní obvod zahrnuje tyto obce: Bohušov, Brantice, Býkov-Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Hošťálkovy, Janov, Jindřichov, Krasov, Krnov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Petrovice, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Úvalno, Vysoká a Zátor.

Česko-německo-polské názvy v Krnově[editovat | editovat zdroj]

český název německý název polský název
Bezručův vrch („Mohyla“) Hanselberg Wierch Bezrucza
Býkov Pickau Byków
Červený Dvůr Roter Bau Czerwony Dwór
Dolní Hájnický rybník Unterer Hegerteich Dolny Staw Hajnicki
Guntramovice Güntersdorf Guntramowice
Hájnický potok Hegersbach Strumień Hajnicki
Hlubčické předměstí („Hlubčák“) Leobschützer Vorstadt Przedmieście Głubczyckie
Horní předměstí Obere Vorstadt, Ober-Vorstadt Przedmieście Górne
Hradisko (Hrad, Burgberk, Hradní kopec, Svatá hora) Burgberg Grodzisko
Chařová Krotendorf Charzowa
Chomýž Komeise Chomiąża (dříve Chomiż)
Ježník Mösnig Jeżnik
Kobylí Kohlbach Kobyłe
Kostelec Weißkirch (1910 Weiskirch) Kościelec
Krásné Loučky (1869-1880 Kobylé též Loučky) Schönwiese Krasne Pole (dříve Łączki nebo Krasne Łączki)
Krnov Jägerndorf Karniów, Krnów
Láryšov Larischau Laryszów
Mariánské Pole Marienfeld Mariańskie Pole („Mariackie Pole“)
Mlýnský Dvůr Mahlhof (Mohla) Młyński Dwór
Na Obecním kopci Am Gemeindeberg
Obecní kopec Gemeindeberg, Gemeinde Berg Czeska Górka, Barania Kopa (Górka czeska)
Opava („Opavice“, „Černá Opavice“, „Opa“) Oppa („Oppawitz“) Opawa („Opawica“, „Opa“)
Opavice („Zlatá Opavice“, „Zlatá Opa“) Goldoppa („Oppawitz“) Opawica („Złota Opawica“, „Złota Opa“)
Opavské předměstí Troppauer Vorstadt Przedmieście Opawskie
Papírový Mlýn (Papírna) Papiermühle
Petrův důl Petersgrund Dół Piotra
Petrův rybník („Balaton“, „Balas“) Petersteich Staw Piotra
Pod Bezručovým vrchem Unter dem Hanselberg Pod Wierchem Bezruča
Pod Cvilínem Unter dem Burgberg Pod Cwilinem
Přední Cvilínský kopec („vrch Cvilín“) Burgberg Przedni Cwiliński Kopiec („Wierch Cwilin“)
Šelenburk, Šelemburk / Cvilín / Lobenštejn Schellenburg / Lobenstein Szelenburk, Szelemburk / Cwilin / Lobensztejn
Trmantický potok („Thirmický potok“, „Čírměnčický potok“[19]) Türmitzer Bach Potok Ciermięcicki
Ve Vrbině Weidenmühle
Vnitřní Město Innere Stadt
Vysoký Břeh (Na Vysokém Břehu) Hohes Uffer
Zadní Cvilínský kopec (Šelemburk, Šelenburk, „Šelas“) Schellenberg Tylny Cwiliński Kopiec (Szelenburk, Szelemburk)

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Krnovu pochází ze 13. století, přesněji z roku 1240. Městská práva získal okolo roku 1253. Po rozdělení Slezska v roce 1742 se Krnov stal pohraničním městem. Nejbouřlivější rozvoj Krnova nastal na konci 19. a na počátku 20. století, kdy ve městě vyrostlo mnoho velkých textilních továren, celý okolní kraj prosperoval, počet obyvatel stoupl až na 30 000. Ve 30. letech 20. století se německé obyvatelstvo, které zde převažovalo, aktivně přihlásilo k německé třetí říši. V roce 1945 bylo město bombardováno Rudou armádou (osvobozeno 6. května 1945) a po válce byli němečtí obyvatelé vyhnáni. Místo nich sem přicházeli lidé z různých míst Československa, v padesátých letech se zde usadilo mnoho Řeků, kteří prchali před občanskou válkou (viz Řecká menšina v Česku). Noví obyvatelé, natož komunistický režim již nevrátili městu bývalou prosperitu.

Socialistické názvy krnovských ulic[editovat | editovat zdroj]

dnešní český název socialistický název německý název
Centrální park[20] (za bazénem a za hypermarketem Albert), též Městský park[21] park Lidových milicí
Chářovský park, též Chařovský park[21] park Československo-sovětského přátelsví
Mikulášská ulice třída Sovětské armády Herzog-Nikolausstraße
Nádražní ulice Leninova ulice Bahnhofstraße
náměstí Hrdinů náměstí Hrdinů SSSR
náměstí Minoritů náměstí Karla Marxe Minoritenplatz
Revoluční ulice Stalinova ulice / třída Generalissima Stalina ("Stalinka") Hauptstraße
Seifertova ulice ulice Julia Fučíka Kasern-Gasse
Soukenická ulice Gottwaldova třída Tempelring / Tuchmacherring
ulice Svatého Ducha ulice 25. února Herrengasse
Svatováclavská ulice ulice Antonína Zápotockého Venediger Straße

Bývalé názvy krnovských ulic[editovat | editovat zdroj]

dnešní český název dřívější český název německý název
ulice Československé armády Benešovská ulice Bennischer Strasse
Dělnická ulice Larischova ulice Larischgasse
ulice Hlubčická ulice (od žst. Krnov-Cvilín ve směru z centra) Trmantická ulice Türmitzer Straße
ulice E. F. Buriana Evangelická ulice Beudel-Gasse
ulice I. P. Pavlova Nemocniční ulice Krankenhaus Straße
Petrovická ulice Peterwitzer Straße / Zietenbuscher Straße
Seifertova ulice Kasárenská ulice Kasernengasse
ulice 9. května Skřivánčí ulice Klosterhofgasse
ulice Šmeralova Soudní ulice

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Převažující textilní průmysl ve městě po pádu komunistického režimu v roce 1989 upadl, zachovala se jediná vyrábějící firma Pega, která se specializuje na výrobu textilní galanterie (stuhy, prýmky, elastické příze). Dále stojí nad propastí strojírenský závod Strojosvit (založený kdysi firmou Baťa), vyrábějící kožedělné stroje a zaměstnávající dříve podstatnou část obyvatel. Krnovské opravny a strojírny opravují železniční vozy a vyrábějí tramvaje. Celorepublikově známou firmou je firma Dakon, která vyrábí stejnojmenné kotle. Mezi velké firmy, které se dají označit slovy prosperující, patří firma Varhany Rieger-Kloss, s více než stoletou tradicí, Krnovské škrobárny, Kofola (dříve Santa nápoje), známá svou výrobou oblíbené Kofoly, Velkopekárna Aspec, vyrábějící tyčinky Club, jež obdržely značku kvality Czech Made. Mezi menší firmy patří, teplárenská firma Dalkia, ad. Změnu struktury průmyslu a zvýšení zaměstnanosti se očekává od firem, které staví v nové průmyslové zóně.

  • Dakon – Značka Dakon je od roku 2003 součástí koncernu Bosch, vyrábějí se zde kotle na tuhá paliva, elektrokotle a plynové stacionární kotle
  • Rieger-Kloss – výrobce varhan
  • Kofola – významný výrobce nealkoholických nápojů
  • Pekárna Aspec - pekárna

Školství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989 bylo ve městě 6 úplných základních škol a 2 školy pouze národní. Se zmenšujícím se počtem dětí ubývají také školy, v roce 2003 jsou zde 4 úplné základní školy. V každé z nich jsou některé třídy s jednou specializací - matematické, sportovní, dyslektické, alergické. Střední školy jsou v Krnově Gymnázium, Střední škola průmyslová, Střední pedagogická a zdravotnická škola, Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, zemědělská škola a technické lyceum. Všechny uvedené školy jsou státní, pokusy o soukromé střední školy (akademické gymnázium, podnikatelská škola) ztroskotaly. Dále jsou v Krnově dvě umělecké školy s obory výtvarnými, tanečními, hudebními a dramatickými. Pro postižené děti je v Krnově Pomocná církevní škola.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Krnově.
Radnice s přilehlou spořitelnou
  • Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Předním Cvilínském kopci.
  • Liechtenštejnská rozhledna na Cvilíně.
  • Rozhledna Vyhlídka na Ježníku.
  • Kaple Sv. Ducha s koncertní síní.
  • Krnovská synagoga.
  • Farní kostel Sv. Martina.
  • Minoritský klášter.
  • Radnice a přilehlá budova spořitelny.
  • Flemmichova vila.
  • Střelecký dům (Dům dětí a mládeže).
  • Městské divadlo.
  • Památník Leopolda Bauera.
  • Chářovský park.
  • Gymnázium.
  • Synagoga.
  • Židovský hřbitov.
  • Dům Evropy - Dům česko-německého porozumění.
  • zřícenina hradu Šelemburk (Cvilín, Lobenštejn)
Flemmichova vila

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Krnov leží na silnici I/57, která spojuje Polsko a Slovensko. Severně od města se na této silnici nachází hraniční přechod Bartultovice, který slouží osobní a nákladní přeshraniční dopravě. Město také protíná silnice I/45, která spojuje Českou republiku s polskými Głubczycemi. Přechod Krnov – Pietrowice, jenž se nachází na této silnici, je situován v severní části města a slouží osobní a nákladní dopravě (do 3,5 t).[22] Krnov disponuje přímým silničním spojením s Opavou, Bruntálem, Město Albrechticemi a Jeseníkem, Horním Benešovem a výše uvedenými Głubczycemi.

Městskou hromadnou dopravu zajišťuje sedm autobusových linek (801 až 807) společnosti Veolia Transport Morava a. s.[23] Od roku 2004 je MHD v Krnově začleněna do ostravského dopravního systému ODIS. Veolia Transport také provozuje dálkové autobusové linky, které spojují Krnov s Brnem, Ostravou a Jeseníkem. V letních měsících dále vypravuje tzv. Cyklobusy Jeseníky, v zimních tzv. Skibusy Jeseníky, které turistům, resp. lyžařům, umožňují přímé spojení Jeseníků s Krnovem a dalšími městy. Spojení s obcemi a městy na Osoblažsku (Osoblaha, Město Albrechtice, Třemešná atd.) zajišťuje Osoblažská dopravní společnost, s. r. o.[24]

Krnovem prochází železniční trať 310 spojující Opavu s Olomoucí. Provoz na této neelektrifikované trati byl zahájen v roce 1872 Moravskoslezskou ústřední dráhou.[25][26] Na území města se nachází železniční stanice Krnov a železniční zastávka Krnov-Cvilín. Stanice Krnov je „uzlovou stanicí“, ze které je možno se dostat do Opavy, Olomouce, Głuchołaz a Jeseníku (trať 292). Součástí této stanice bylo, dnes již zrušené, depo kolejových vozidel. Zastávka Krnov-Cvilín se nachází v blízkosti centra, na trati Krnov – Opava. Od roku 1873 až do konce 2. světové války také existovala železniční trať mezi Krnovem a polskými Głubczycemi, po které jsou v Krnově dnes již patrné pouhé zbytky.[25]

Jižně od centra města se nachází veřejné vnitrostátní letiště Letiště Krnov, které je vybaveno travnatou přistávací dráhou a sídlí na něm Aeroklub Krnov. Aeroklub poskytuje vyhlídkové lety nad Krnovem a širokém okolí, příznivci parašutismu mohou využívat služeb „paraklubu“, který taktéž sídlí na letišti. Sportovní letiště Aeroklub Krnov - od roku 1994 má statut veřejného vnitrostátního letiště pro mála sportovní letadla. Slouží zejména sportovním účelům, dále k protipožární prevenci, ochraně rostlin (zemědělství a lesnictví), vyhlídkovým vyhlídkovým letům a podnikatelům.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Více informací o partnerských městech lze nalézt na Oficiálních stránkách města Krnova, v sekci „Partnerská města“.

Družební města za socialismu[editovat | editovat zdroj]

Patronát[editovat | editovat zdroj]

Nad Krnovem má od 21. června 1954 patronát město Ansbach ve Středních Francích v Bavorsku.[27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 817.  
  3. a b Historie Krnova [online]. Oficiální stránky města Krnova, 2001-11-27, [cit. 2008-10-26]. Dostupné online.  
  4. BLUCHA, Vladimír. Město mezi dvěma řekami. Krnov : Město Krnov, 2007. ISBN 80-239-5542-X. S. 9.  
  5. BLUCHA, Vladimír. Stručné dějiny města Krnova [online]. Krnovsko-Hlubčické virtuální muzeum, [cit. 2008-10-26]. Dostupné online.  
  6. HRČEK, Richard. Historie poštovnictví na Krnovsku [online]. Městský úřad v Krnově, 2004, [cit. 2008-12-29]. Kapitola 3. Doprava, s. 41. Dostupné online.  
  7. Ottova encyklopedie (1908) [online]. [cit. 2008-12-24]. Dostupné online.  
  8. Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919 — Tisk 1863. [online]. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, [cit. 2008-12-29]. Dostupné online.  
  9. Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky: geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR / Major geomorphological units of the Czech Republic: UNO Gazetteers of geographical names-CZ. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6
  10. Přírodní památka Staré hliniště [online]. MIC Krnov, rev. 2004-06-07, [cit. 2008-10-27]. Dostupné online.  
  11. Chářovský park [online]. Oficiální stránky města Krnova, 205-11-22, [cit. 2008-10-27]. Dostupné online.  
  12. Odsun a osílování Severomoravského pohraničí v letech 1945 - 1950 (se zaměřením na město Krnov) [online]. . Dostupné online.  
  13. BLUCHA, Vladimír. Město mezi dvěma řekami. Krnov : Město Krnov, 2007. ISBN 80-239-5542-X. S. 99.  
  14. Blucha, str. 140
  15. Blucha, str. 145
  16. a b Blucha, str. 151
  17. Česká pošta, s. p.. Vyhledávání PSČ [online]. [cit. 2008-09-16]. Dostupné online.  
  18. § 66 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (oebcní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
  19. Mapy Krnova byly s chybami, URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/mapy-krnova-byly-s-chybami-20081024.html
  20. http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?aid=10164&sid=145
  21. a b http://www.krnov.cz/download.asp?file=/_download/kronika/1990_kronika_Krnova.doc
  22. Hraniční přechody [online]. Oficiální stránky Mikroregionu Krnovsko, 2008-10-31, [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.  
  23. Jízdní řády MHD Krnov [online]. Veolia Transport Morava, 2008-01-01, [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.  
  24. Osoblažská dopravní společnost, s. r. o., [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.  
  25. a b JIRKŮ, Jan. Z Krnova do Polska opět vlakem [online]. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ, 2007, [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.  
  26. SVRČKOVÁ, Martina. Dopravní antropogenní tvary na Olomoucku (diplomová práce) [online]. 2006-08-30, [cit. 2008-11-01]. Kapitola 6.2 Geneze železnicních komunikací, s. 23. Dostupné online.  
  27. Patenschaft Ansbach - Jägerndorf (Sudetenschlesien), URL: http://www.jaegerndorf-sudetenland.de

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALLA, Jaromír. Krnov: v podhůří Jeseníků. Krnov : Advertis, 2008.
  • BALLA, Jaromír. Brantická vrchovina: Krnov a okolí. Krnov : Advertis, 2011.
  • BLUCHA, Vladimír. Město mezi dvěma řekami: čtení o pozoruhodné historii města zvaného Kyrnow, Jegerdorf, Carnovia, Jägerndorf, Karniów, Krnov. Krnov : Město Krnov, 2007.
  • GALGÁNEK, Jan. Zelené město Krnov po deseti letech: zpráva o životním prostředí města Krnova. Krnov : Iniciační skupina MA 21 Krnov, 2005.
  • ZAPLETAL, Ladislav; BLUCHA, Vladimír. Krnov: Historie a geografie města. Krnov : Měst. NV, 1969.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu