Krnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Krnov
Budova krnovské radnice s přilehlou spořitelnou.
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0801 597520
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4):	Bruntál (CZ0801)
obec s rozšířenou působností:	Krnov
pověřená obec:
historická země:	Slezsko
katastrální výměra:	44,29 km²
počet obyvatel:	25 211 (31. 12. 2007)
zeměpisná šířka:	50° 05' 26"
zeměpisná délka:	17° 41' 55"
nadmořská výška:	316 m
PSČ:	120 61 až 794 01
zákl. sídelní jednotky:	35
části obce:	3
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Hlavní náměstí 92/21 Pod Bezručovým vrchem 79401 Krnov 1
starosta / starostka:	Renata Ramazanová
Oficiální web: http://www.krnov.cz E-mail: epodatelna@mukrnov.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Krnov je hornoslezské město rozkládající se na území okresu Bruntál v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od města Opavy a 18 km severovýchodně od města Bruntál, v podhůří Nízkého Jeseníku. Leží na soutoku řek Opavy a Opavice, v těsné blízkosti hranic s Polskem. Krnov je, podle statistických údajů o počtu obyvatel z roku 2007, 47. největším městem České republiky.

Historie města sahá až do 13. století, kdy také Krnov získal městská práva. Oblast je ovšem skoro bez přerušení osídlena již od doby kamenné.^[1][2] Na přelomu 19. a 20. století došlo ve městě k prudkému rozvoji textilní výroby, která však postupně z větší části upadla. Konec druhé světové války přinesl odsun velké části obyvatelstva.

V dnešní době je Krnov sídlem výrobce textilní galanterie Pega, nápojů Kofola, varhan Rieger-Kloss a jiných. Na území města se nachází několik pamětihodností a historických objektů, např. Krnovská synagoga, koncertní síň sv. Ducha a další.

Obsah 1 Název města 2 Přírodní poměry 2.1 Krajina města 2.2 Přírodní zajímavosti 3 Obyvatelsto města a jeho členění 3.1 Obyvatelstvo 3.2 Členění města 3.2.1 Části obce 3.2.2 Katastrální území 4 česko-německo-polské názvy v Krnově 5 Historie 5.1 socialistické názvy krnovských ulic 5.2 bývalé názvy krnovských ulic 6 Průmysl 7 Školství 8 Pamětihodnosti 9 Doprava 10 Partnerská města 10.1 Družební města za socialismu 11 Odkazy 11.1 Reference 11.2 Externí odkazy

[editovat] Název města

První písemně doložený název Kyrnow pochází z roku 1240 a je odvozen od osobního jména Krn, pomocí přivlastňovací přípony -ov. V překladu tedy název znamenal "Krnův majetek (hrad)".^[3] Německý název Jegerdorf je poprvé zaznamenán v roce 1253.^[1] V roce 1281 se objevil název Jegerndorf, ze kterého se vyvinul dnešní název Jägerndorf. Latinské označení Carnovia, které vzniklo z české předlohy, pochází z roku 1316 jako Karnovia. Na počátku 20. století se také objevuje zkomolenina Krňov.^[4][5][6]

Název města Krnov se také vyskytuje i v jiných jazycích. Polsky: Krnów (od 1945) nebo Karniów (staropolské označení Krnova, dodnes používané); slezsky: Karńůw (Krnov); rusky: Крнов (Krnov), Егерндорф (Jegerndorf) > Ягерндорф (Jagerndorf); ukrajinsky: Крнов (Krnov), Крнів (Krniv), Єґерндорф (Jegerndorf); řecky: Κρνοβ (Krnov), francouzsky: Carnovie, arabsky: كرنوف (Krnūf); hebrejsky: קרנוב (Krnov), יעגערנדארף (Jagarndarf); jidiš: קרנאוו (Krnov), יעגערנדארף (Jegerndorf)

[editovat] Přírodní poměry

[editovat] Krajina města

Krnov se rozkládá na severovýchodním úpatí Nízkého Jeseníku, v průměrné nadmořské výšce 316 m n. m. Nejvýraznějším (ne však nejvyšším) přírodním výškovým bodem je vrch Cvilín, jehož Přední kopec, s kamenou rozhlednou a barokním kostelem, leží ve výšce 410 m n. m. Cvilínský vrch se rozkládá jichovýchodně od centra města. Z rozhledny tohoto kopce lze dohlédnout na další dva výškové body města – Bezručův vrch (390 m n. m.) a vrch Vyhlídka (550 m n. m.), na kterém se nachází nově postavená dřevěná rozhledna.

Ve vzdálenosti cca 1000 m od centra leží soutok řek Opavy, která město obtéká z jihozápadní strany, a Opavice, která jej obtéká ze strany severozápadní a tvoří její levostranný přítok. Opavice vytváří v „části“ Chomýž přirodní státní hranici České republiky s Polskem.

Více jak čtvrtinu katastru města tvoří les, další velká část je pokryta městskou zelení. Samotné centrum obsahuje „zelenou“ odpočinkovou zónu s lavičkami a porostem. Blízko centra můžeme také nalézt několik parků, např. Smetanovy sady (nachází se zde busta Bedřicha Smetany).

[editovat] Přírodní zajímavosti

Severně od města, v lokalitě Krnov-horní předměstí, přibližně na ploše 4,39 ha, se rozkládá přírodní památka Staré hliniště.^[7] Jedná se o opuštěné hliniště bývalé cihelny, které se stalo útočištěm mnoha chráněných živočišných a rostlinných druhů. Můžeme zde nalézt několik druhů čolků a žab, ptáků (např. skřivan lesní, žluva hajní) a také několik druhů rostlin (např. vemeník dvoulistý). Na místě se nachází centrum ekologické výchovy.

Podrobnější informace naleznete v článku Staré hliniště.

Na území bývalé obce Chářová, dnes jihovýchodní „část“ Krnova, se nachází Chářovský park. Tento rozsáhlý park byl založen v roce 1899 a později byl řazen mezi dendrologicky nejvýznamnější parky na Bruntálsku.^[8] Pokrývá plocha cca 2,2 ha, část plochy zabírají kaskádové jezírka a říčky. Na počátku své existence fungoval park jako sbírka, která byla přístupná jen vybraným návštěvám. Po druhé světové, jako spousta parků tohoto druhu v českém pohraničí, začal postupně chátrat a došlo k odumření mnoha vzácných druhů rostlin a dřevin. V 70. letech došlo k částečné rekonstrukci parku a výsadbě dřevin, další výraznější rekonstrukce proběhla po povodních v letech 1996 a 1997. Flóru parku tvoří několik druhů jehličnanů – smrk ajanský, jinan dvoulaločný, Borovice Jeffreyova, mnoho druhů cypřišků a další. Z listnatých stromů lze můžeme nalézt javor dlanitolistý, vzácnější a stálezelenou bobkovišeň lékařská a cesmínu obecnou, dále pak americký jasan a mnoho dalších.

Podrobnější informace naleznete v článku Chářovský park.

[editovat] Obyvatelsto města a jeho členění

[editovat] Obyvatelstvo

Podle údajů z roku 2006 bylo ve městě k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 25 513 obyvatel, z toho 10 449 mužů nad 15 let, 1 953 chlapců do 15 let, 11 304 žen nad 15 let, 1 807 dívek do 15 let.

V roce 1939 žilo v Krnově 24 174 obyvatel a město vzkvétalo po kulturní i průmyslové stránce. V politickém okrese Krnov (něm. Politischer Bezirk Jägerndorf) resp. od r. 1938 zemském okrese Jägerndorf (Landkreis Jägerndorf) v roce 1939 žilo 61 777 obyvatel. Podle záznamů zásobovací agendy žilo v Krnově po osvobození 6 540 osob české a slovenské národnosti. V květnu roku 1947 žilo v Krnově již 16 335 obyvatel. Co se týče rozvoje obyvatel v okrese Krnov, tak v roce 1946 zde žilo 25 780 obyvatel a při sčítání lidu 22. května 1947 bylo zjištěno v okrese Krnov 34 552 obyvatel a na konci roku již 35 901 obyvatel. Od tohoto roku přibývá v okrese každoročně 1000 obyvatel. V roce 1948 už měl okres Krnov 37 476 obyvatel.^[9]

Vývoj počtu obyvatel od roku 1834
Rok	1834	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1936	1939	III. 1945	1947	1950	1965	1970	1991	2001	2007
Populace	5 456[10]	10 644	14 247	17 502	18 399	20 909	21 648	24 075	~25 000[11]	24 174	~2000[12]	16 335[13]	18 956	22 224[13]	22 643	25 436	25 764	25 212
Zdroj: Český statistický úřad a viz citace

[editovat] Členění města

Krnov je obec s rozšířenou působností. Jsou zde evidovány 3 části^[14] obce (od 1. ledna 1979), 218 ulic, 3 514 adres.

Do 31. prosince 1978 se město Krnov členilo na tyto části obce: Guntramovice, Chomýž, Ježník, Krásné Loučky, Krnov, Mariánské Pole. Všechna tato sídla i nadále existují, přestože již některé nemají status části obce. Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1991 byla dnešní obec Býkov-Láryšov částí obce Krnov pod názvem Býkov.

[editovat] Části obce

• Krásné Loučky
• Pod Bezručovým vrchem
• Pod Cvilínem

[editovat] Katastrální území

• Krásné Loučky
• Krnov-Horní Předměstí
• Opavské Předměstí

[editovat] česko-německo-polské názvy v Krnově

český název	německý název	polský název
Bezručův vrch („Mohyla“)	Hanselberg	Wierch Bezruča
Býkov	Pickau	Byków
Červený Dvůr	Roter Bau	Czerwony Dwór
Dolní Hájnický rybník	Unterer Hegerteich	Dolny Staw Hajnicki
Guntramovice	Güntersdorf	Guntramowice
Hájnický potok	Hegersbach	Strumień Hajnicki
Hlubčické předměstí („Hlubčák“)	Leobschützer Vorstadt	Przedmieście Głubczyckie
Horní předměstí	Obere Vorstadt	Przedmieście Górne
Hradisko (Hrad, Burgberk, Hradní kopec, Svatá hora)	Burgberg	Grodzisko
Chařová	Krotendorf	Charzowa
Chomýž	Komeise	Chomiąża
Ježník	Mösnig	Jeżnik
Kobylí	Kohlbach	Kobyłe
Kostelec	Weißkirch (1910 Weiskirch)	Kościelec
Krásné Loučky (1869-1880 Kobylé též Loučky)	Schönwiese	Krasne Pole
Krnov	Jägerndorf	Karniów, Krnów
Láryšov	Larischau	Laryszów
Mariánské Pole	Marienfeld	Mariańskie Pole („Mariackie Pole“)
Opava („Opavice“, „Černá Opavice“, „Opa“)	Oppa („Oppawitz“)	Opawa („Opawica“, „Opa“)
Opavice („Zlatá Opavice“, „Zlatá Opa“)	Goldoppa („Oppawitz“)	Opawica („Złota Opawica“, „Złota Opa“)
Opavské předměstí	Troppauer Vorstadt	Przedmieście Opawskie
Petrův důl	Petersgrund	Dół Piotra
Petrův rybník („Balaton“, „Balas“)	Petersteich	Staw Piotra
Pod Bezručovým vrchem	Unter dem Hanselberg	Pod Wierchem Bezruča
Pod Cvilínem	Unter dem Burgberg	Pod Cwilinem
Přední Cvilínský kopec („vrch Cvilín“)	Burgberg	Przedni Cwiliński Kopiec („Wierch Cwilin“)
Šelenburk, Šelemburk / Cvilín / Lobenštejn	Schellenburg / Lobenstein	Szelenburk, Szelemburk / Cwilin / Lobensztejn
Trmantický potok („Thirmický potok“, „Čírměnčický potok“)	Türmitzer Bach	Potok Ciermięcicki
Zadní Cvilínský kopec (Šelemburk, Šelenburk, „Šelas“)	Schellenberg	Tylny Cwiliński Kopiec (Szelenburk, Szelemburk)

[editovat] Historie

První zmínka o Krnovu pochází ze 13. století, přesněji z roku 1240. Městská práva získal okolo roku 1253. Po rozdělení Slezska v roce 1742 se Krnov stal pohraničním městem. Nejbouřlivější rozvoj Krnova nastal na konci 19. a na počátku 20. století, kdy ve městě vyrostlo mnoho velkých textilních továren, celý okolní kraj prosperoval, počet obyvatel stoupl až na 30 000. Ve 30. letech 20. století se německé obyvatelstvo, které zde převažovalo, aktivně přihlásilo k německé třetí říši. V roce 1945 bylo město bombardováno Rudou armádou (osvobozeno 6. května 1945) a po válce byli němečtí obyvatelé vyhnáni. Místo nich sem přicházeli lidé z různých míst Československa, v padesátých letech se zde usadilo mnoho Řeků, kteří prchali před občanskou válkou. Noví obyvatelé, natož komunistický režim již nevrátili městu bývalou prosperitu.

[editovat] socialistické názvy krnovských ulic

dnešní český název	socialistický název	německý název
Mikulášská ulice	třída Sovětské armády	Herzog-Nikolausstraße
Nádražní ulice	Leninova ulice	Bahnhofstraße
náměstí Hrdinů	náměstí Hrdinů SSSR
náměstí Minoritů	náměstí Karla Marxe	Minoritenplatz
park za bazénem a za hypermarketem Albert	park Lidových milicí
Revoluční ulice	Stalinova ulice ("Stalinka")	Hauptstraße
Seifertova ulice	ulice Julia Fučíka	Kasern-Gasse
Soukenická ulice	Gottwaldova třída	Tempelring / Tuchmacherring
ulice Svatého Ducha	ulice 25. února	Herrengasse
Svatováclavská ulice	ulice Antonína Zápotockého	Venediger Straße

[editovat] bývalé názvy krnovských ulic

dnešní český název	dřívější český název	německý název
ulice Československé armády	Benešovská ulice	Bennischer Strasse
Dělnická ulice	Larischova ulice	Larischgasse
ulice Hlubčická ulice (od žst. Krnov-Cvilín ve směru z centra)	Trmantická ulice	Türmitzer Straße
ulice E. F. Buriana	Evangelická ulice	Beudel-Gasse
ulice I. P. Pavlova	Nemocniční ulice	Krankenhaus Straße
Petrovická ulice		Peterwitzer Straße / Zietenbuscher Straße
Seifertova ulice	Kasárenská ulice	Kasernengasse
ulice 9. května	Skřivánčí ulice	Klosterhofgasse

[editovat] Průmysl

Převažující textilní průmysl ve městě po pádu komunistického režimu v roce 1989 upadl, zachovala se jediná vyrábějící firma Pega, která se specializuje na výrobu textilní galanterie (stuhy, prýmky, elastické příze). Dále stojí nad propastí strojírenský závod Strojosvit (založený kdysi firmou Baťa), vyrábějící kožedělné stroje a zaměstnávající dříve podstatnou část obyvatel. Krnovské opravny a strojírny opravují železniční vozy. Celorepublikově známou firmou je firma Dakon, která vyrábí stejnojmenné kotle. Mezi velké firmy, které se dají označit slovy prosperující, patří firma Varhany Rieger-Kloss, s více než stoletou tradicí, Krnovské škrobárny, Kofola (dříve Santa nápoje), známá svou výrobou oblíbené Kofoly, Velkopekárna Aspec, vyrábějící tyčinky Club, jenž obdržely značku kvality Czech Made. Mezi menší firmy patří stavební firma Intext, teplárenská firma Dalkia, ad. Změnu struktury průmyslu a zvýšení zaměstnanosti se očekává od firem, které staví v nové průmyslové zóně.

• Dakon – Výrobce teplovodních kotlů
• Rieger-Kloss – Výrobce varhan
• Kofola – Výrobce známého nápoje
• Pekárna Aspec - Velkopekárna

[editovat] Školství

V roce 1989 bylo ve městě 6 úplných základních škol a 2 školy pouze národní. Se zmenšujícím se počtem dětí ubývají také školy, v roce 2003 jsou zde 4 úplné základní školy. V každé z nich jsou některé třídy s jednou specializací - matematické, sportovní, dyslektické, alergické. Střední školy jsou v Krnově Gymnázium, Střední škola průmyslová, Střední pedagogická a zdravotnická škola, Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, zemědělská škola a technické lyceum. Všechny uvedené školy jsou státní, pokusy o soukromé střední školy (akademické gymnázium, podnikatelská škola) ztroskotaly. Dále jsou v Krnově dvě umělecké školy s obory výtvarnými, tanečními, hudebními a dramatickými. Pro postižené děti je v Krnově Pomocná církevní škola.

[editovat] Pamětihodnosti

• Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Předním Cvilínském kopci.
• Liechtenštejnská rozhledna na Cvilíně.
• Rozhledna Vyhlídka na Ježníku.
• Kaple Sv. Ducha s koncertní síní.
• Krnovská synagoga.
• Farní kostel Sv. Martina.
• Minoritský klášter.
• Radnice a přilehlá budova spořitelny.
• Vila Flemich.
• Střelecký dům (Dům dětí a mládeže).
• Městské divadlo.
• Památník Leopolda Bauera.
• Chářovský park.
• Gymnázium.
• Synagoga.
• Židovský hřbitov.
• Dům Evropy - Dům česko-německého porozumění.
• zřícenina hradu Šelemburk (Cvilín)

[editovat] Doprava

Krnov leží na silnici I/57, která spojuje Polsko a Slovensko. Severně od města se na této silnici nachází hraniční přechod Bartultovice, který slouží osobní a nákladní přeshraniční dopravě. Město také protíná silnice I/45, která spojuje Českou republiku s polskými Głubczycemi. Přechod Krnov – Pietrowice, jenž se nachází na této silnici, je situován v severní části města a slouží osobní a nákladní dopravě (do 3,5 t).^[15] Krnov disponuje přímým silničním spojením s Opavou, Bruntálem, Město Albrechticemi a Jeseníkem, Horním Benešovem a výše uvedenými Głubczycemi.

Městskou hromadnou dopravu zajišťuje sedm autobusových linek (801 až 807) společnosti Veolia Transport Morava a. s.^[16] Od roku 2004 je MHD v Krnově začleněna do ostravského dopravního systému ODIS. Veolia Transport také provozuje dálkové autobusové linky, které spojují Krnov s Brnem, Ostravou a Jeseníkem. V letních měsících dále vypravuje tzv. Cyklobusy Jeseníky, v zimních tzv. Skibusy Jeseníky, které turistům, resp. lyžařům, umožňují přímé spojení Jeseníků s Krnovem a dalšími městy. Spojení s obcemi a městy na Osoblažsku (Osoblaha, Město Albrechtice, Třemešná etc.) zajišťuje Osoblažská dopravní společnost, s. r. o.^[17]

Krnovem prochází železniční trať 310 spojující Opavu s Olomoucí. Provoz na této neelektrifikované trati byl zahájen v roce 1872 Moravskoslezskou ústřední dráhou.^[18][19] Na území města se nachází železniční stanice – Krnov a železniční zastávka – Krnov-Cvilín. Stanice Krnov je „uzlovou stanicí“, ze které je možno se dostat do Opavy, Olomouce a Jeseníku (trať 292). Součástí této stanice bylo, dnes již zrušené, depo kolejových vozidel. Zastávka Krnov-Cvilín se nachází v blízkosti centra, na trati Krnov – Opava. Od roku 1873 až do konce 2. světové války také existovala železniční trať mezi Krnovem a polskými Głubczycemi, po které jsou v Krnově dnes již patrné pouhé zbytky.^[18]

Jižně od centra města se nachází veřejné vnitrostátní letiště Letiště Krnov, které je vybaveno travnatou přistávací dráhou a sídlí na něm Aeroklub Krnov. Aeroklub poskytuje vyhlídkové lety nad Krnovem a širokém okolí, příznivci parašutismu mohou využívat služeb „paraklubu“, který taktéž sídlí na letišti.

[editovat] Partnerská města

• Głubczyce, Opolské vojvodství, Polsko (2001)
• Mińsk Mazowiecki, Mazovské vojvodství, Polsko (2001)
• Prudnik, Opolské vojvodství, Polsko (2002)
• Karben, Hesensko, Německo (2002)
• Saint-Egrève, Rhône-Alpes, Francie (1998)
• Telšiai, Telšių Apskritis, Litva (2001)
• Yukon, Oklahoma, USA (1991)
• Pefki, Attica, Řecko (2002)

Více informací o partnerských městech lze nalézt na Oficiálních stránkách města Krnova, v sekci „Partnerská města“.

[editovat] Družební města za socialismu

• Głubczyce, Opolské vojvodství, Polsko
• Neustadt in Sachsen, okres Sebnice (Kreis Sebnitz), kraj Drážďany (Bezirk Dresden), Německo
• Dubovka, Volgogradská oblast, Rusko

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b} Historie Krnova [online]. Oficiální stránky města Krnova, 2001-11-27, [cit. 2008-10-26]. Dostupné online.
2. ↑ BLUCHA, Vladimír. Město mezi dvěma řekami. Krnov : Město Krnov, 2007. ISBN 80-239-5542-X. s. 9.
3. ↑ BLUCHA, Vladimír. Stručné dějiny města Krnova [online]. Krnovsko-Hlubčické virtuální muzeum, [cit. 2008-10-26]. Dostupné online.
4. ↑ HRČEK, Richard. Historie poštovnictví na Krnovsku [online]. Městský úřad v Krnově, 2004, [cit. 2008-12-29]. Kapitola 3. Doprava, s. 41. Dostupné online.
5. ↑ Ottova encyklopedie (1908) [online]. [Cit. 2008-12-24]. Dostupné online.
6. ↑ Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919 — Tisk 1863. [online]. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, [cit. 2008-12-29]. Dostupné online.
7. ↑ Přírodní památka Staré hliniště [online]. MIC Krnov, rev. 2004-06-07, [cit. 2008-10-27]. Dostupné online.
8. ↑ Chářovský park [online]. Oficiální stránky města Krnova, 205-11-22, [cit. 2008-10-27]. Dostupné online.
9. ↑ Odsun a osílování Severomoravského pohraničí v letech 1945 - 1950 (se zaměřením na město Krnov) [online]. . Dostupné online.
10. ↑ BLUCHA, Vladimír. Město mezi dvěma řekami. Krnov : Město Krnov, 2007. ISBN 80-239-5542-X. s. 99.
11. ↑ Blucha, str. 140
12. ↑ Blucha, str. 145
13. ↑ ^{a b} Blucha, str. 151
14. ↑ Česká pošta, s. p.. Vyhledávání PSČ [online]. [Cit. 2008-09-16]. Dostupné online.
15. ↑ Hraniční přechody [online]. Oficiální stránky Mikroregionu Krnovsko, 2008-10-31, [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.
16. ↑ Jízdní řády MHD Krnov [online]. Veolia Transport Morava, 2008-01-01, [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.
17. ↑ Osoblažská dopravní společnost, s. r. o., [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.
18. ↑ ^{a b} JIRKŮ, Jan. Z Krnova do Polska opět vlakem [online]. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ, 2007, [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.
19. ↑ SVRČKOVÁ, Martina. Dopravní antropogenní tvary na Olomoucku (diplomová práce) [online]. 2006-08-30, [cit. 2008-11-01]. Kapitola 6.2 Geneze železnicních komunikací, s. 23. Dostupné online.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky města Krnov krnov.cz
• Zprávy z Krnova,krnov-info.cz
• Krnovský Info informace z regionu Krnovsko, infozmesta.cz
• Fotogalerie Krnova krnov.euweb.cz
• Stránky přátel historie města Krnova krnovsko.eu

Město Krnov
Krásné Loučky | Pod Bezručovým vrchem | Pod Cvilínem

Města a obce okresu Bruntál

Andělská Hora • Bílčice • Bohušov • Brantice • Bruntál • Břidličná • Býkov-Láryšov • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice • Dvorce • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice • Horní Benešov • Horní Město • Horní Životice • Hošťálkovy • Janov • Jindřichov • Jiříkov • Karlova Studánka • Karlovice • Krasov • Krnov • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí • Lichnov • Liptaň • Lomnice • Ludvíkov • Malá Morávka • Malá Štáhle • Město Albrechtice • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno • Rudná pod Pradědem • Rusín • Rýmařov • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice • Stará Ves • Staré Heřminovy • Staré Město • Světlá Hora • Svobodné Heřmanice • Široká Niva • Třemešná • Tvrdkov • Úvalno • Václavov u Bruntálu • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem • Vysoká • Zátor