Obec
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obec je základní jednotkou veřejné správy a samosprávy a zpravidla, v různé míře podle typu obce, i státní správy. V některých zemích je obcí téměř každé město či vesnice, v jiných zemích je obvyklé, že obec je tvořena větším množstvím vesnic nebo že některá sídla mohou být součástí města.
Obsah |
[editovat] Obec v České republice
[editovat] Typy obcí
Menší obce tvořené zpravidla jednou nebo několika vesnicemi a přilehlým územím se nazývají prostě obcemi. V době centralizace veřejné správy v 60. letech 20. století byly v některých vesnicích rušeny místní národní výbory, přičemž obec, v němž MNV zůstal, se nazývala středisková obec (srv. film Vesničko má středisková). Zpočátku dalším vesnicím (resp. katastrálním územím), které neměly samostatný úřad ani samosprávu, zůstal status obce, avšak postupně se začal význam obec používat pouze pro celé území spravované jedním místním nebo městským národním výborem.
Z hlediska státní správy se obce, které jsou pověřené širší působností státní správy, označují jako obec s pověřeným obecním úřadem (neoficiálně též obec II. stupně, často jde o města), obce s ještě větším rozsahem působnosti obec s rozšířenou působností (někdy se neoficiálně označuje jako obec III. stupně nebo jako malý okres, ve všech případech jde o města).
Historický titul městys (městec, městečko) souvisel původně s právem pořádat týdenní a dobytčí trhy. Kolem roku 1950 se přestal používat, od roku 2006 byl obnoven.
Město je titul udělovaný za stanovených podmínek (například počet obyvatel alespoň 3000) předsedou Poslanecké sněmovny. Historicky udělený titul města může být uznán i u obcí s nižším počtem obyvatel (například Výsluní má pouhých 200 obyvatel). V Česku je k listopadu 2007 celkem 594 měst. Město může sestávat z více původních měst nebo může zahrnovat i okolní vesnice, které nejsou samostatnými obcemi.
Statutární město je město, jemuž tento status přiznává zákon. Takové město může vlastní vyhláškou zvanou statut města zřídit městské části nebo městské obvody a přenést na ně části svých kompetencí. Občas se i jejich městské části a obvody označují chybně jako obce, přestože jimi nejsou. V České republice je 19 statutárních měst.
Hlavní město je status přiznaný zvláštním zákonem pouze Praze. De facto je Praha svého druhu statutárním městem. Praha je obcí, ale nevztahuje se na ni obecný zákon o obcích a zároveň má i postavení kraje. V minulosti v určitém období neměla Praha status ani obce ani kraje, ale byla zvláštní územní a správní jednotkou, přičemž některé okrajové části Prahy, připojené v letech 1968–1974, byly i po připojení k Praze označovány jako obce. Nyní jsou městskými částmi.
Krajské město je město, které je podle zákona sídlem kraje. Vzhledem k tomu, že v České republice souběžně existují dva druhy krajského členění (územní a samosprávné), existují i dva typy krajských měst, přičemž část těchto měst je krajským městem v obou významech. Obdobně okresní město je podle zákona sídlem okresu, třebaže okres již není korporací, ale pouze územím.
[editovat] Území obce
Území každé obce je vymezeno jedním nebo více katastrálními územími.
[editovat] Vznik obce
Podle současné právní úpravy může nová obec vzniknout dvěma způsoby:
- sloučením dvou nebo více obcí, které spolu sousedí
- oddělením jedné či více místních částí od obce.
Nově vytvořené obce (v případě odtržení) musí mít vlastní katastrální území a alespoň 1000 obyvatel. Odtržení je možné pouze na základě výsledků místního referenda.
[editovat] Změna hranic obce
Způsob a podmínky změn hranic obce stanoví příslušné zákony. Ke změně hranic obce může teoreticky, nakolik to umožňují zákony, dojít některým z těchto způsobů:
- připojením jiné obce nebo obcí (sloučením obcí)
- připojením místní části z jiné obce (taková místní část by měla být tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími
- odtržením místní části z obce a jejím osamostatněním nebo připojením k jiné obci
- změnou hranic sousedících katastrálních území dotčené a sousední obce.
[editovat] Zánik obce
Způsob a podmínky zániku obce stanoví příslušné zákony. Obvyklým způsobem zániku obce je její sloučení s jinou obcí.
[editovat] Orgány obce
Orgánem obce je zastupitelstvo obce a rada obce. Navenek obec reprezentuje starosta, který stojí v čele obecního úřadu. U měst se orgány nazývají zastupitelstvo města, rada města, starosta a městský úřad, v čele statutárních měst včetně hlavního města však stojí místo starosty primátor a úřad města se nazývá magistrát, v názvech dalších orgánů je před slovem „města“ příslušný přívlastek („hlavního“, „statutárního“). Orgány městysů jsou zastupitelstvo městyse, rada městyse, starosta a úřad městyse.
Obec v rámci své samostatné působnosti spravuje sama záležitosti, které jsou v jejím zájmu a v zájmu jejích občanů, pokud je nespravuje kraj. Obecní úřad zároveň v rámci přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu vyplývajícím ze zákonů, přičemž některé obce mají některé působnosti přenesené působnosti nejen pro vlastní území, ale i pro území širšího správního obvodu.
[editovat] Zastupitelstvo obce
V oblasti samosprávy je zastupitelstvo hlavním samosprávným orgánem, rozhoduje usnesením a může přijímat obecně závazné vyhlášky. Schvaluje např. územní plán obce a její rozpočet, zřizuje a ruší obecní policii, rozhoduje o vyhlášení místního referenda či volí nebo odvolává starostu. Rozhodnutí zastupitelstva vykonává rada obce. Obecní samospráva rozhoduje mj. např. o opravě chodníků, otevření mateřské školky, má možnost poskytnout nízký pronájem obecních prostor a tím umožní např. zavedení soukromé lékařské ordinace v obci, zajišťuje osvětlení, dopravu do dalších obcí, zřizuje hřiště, autobusové zastávky, podporuje kulturní život v obci tím, že spolupracuje se spolky, pořádá výstavy, plesy.
[editovat] Rada obce
Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti obce. Při výkonu samostatné působnosti se odpovídá obecnímu zastupitelstvu. Obecní radě nepřísluší rozhodovat v oblasti přenesené působnosti obce tj. není orgánem státní správy, s výjimkou vydávání obecně závazných vyhlášek. Při tomto výkonu přenesené působnosti je odpovědna krajskému úřadu. Obecní rada je složena ze starosty, jeho zástupce či zástupců dalších radních, kteří jsou voleni obecním zastupitelstvem z řad jeho členů. Počet členů obecní rady musí být vždy lichý, při čemž nejméně má 5 a nejvýše 11 členů. Tento počet nesmí být vyšší než činí jedna třetina členů obecního zastupitelstva. V obcích, kde obecní zastupitelstvo má méně než 15 členů se obecní rada nevolí a úkoly, které by jinak plnila, zabezpečuje starosta. Zasedání obecní rady jsou na rozdíl od zasedání obecního zastupitelstva neveřejná. Obecní rada se schází podle potřeby a usnáší se většinou hlasů svých členů.
[editovat] Obecní úřad
Obecní úřad plní úkoly, které mu uloží obecní rada nebo zastupitelstvo a pomáhá jednotlivým komisím a výborům obecního zastupitelstva v jejich činnosti.
[editovat] Zákony
V České republice je problematika obcí a měst upravena zákonem 128/2000 Sb. o obecním zřízení a zákonem 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze.
[editovat] Obec v USA
V různých amerických státech je chápán pojem obec různě a je i různě označován.
[editovat] Stát New York
- Podrobnější informace naleznete v článku New York (stát)#Administrativní členění.
Ve státě New York se obec označuje slovem town a představuje správní oblast s vlastní samosprávou, která má na starost komunity bez vlastní samosprávy (hamlets) a městečka (villages) v ní začleněné. Obce jsou mají blíže k okrsku, než ke klasickému městu nebo obci. Tyto obce mají většinou velmi velké rozlohy (desítky až stovky km²) a obsahují několik výše zmíněných osad a malých měst. Příkladem takové obce je např. obec Chester, v okrese Warren, na severu státu.
[editovat] Související články
- Typy obcí:
- Obec s rozšířenou působností
- Obecně závazná vyhláška
- Část obce
- Městská část
- Statutární město
- Vinařská obec
- gmina – polská obdoba obce
- Administrativní dělení Česka
[editovat] Externí odkazy
- Seznam všech obcí v České republice a na Slovensku
- Města a obce v Česku online – MOOL
- Historie správního uspořádání obcí v Česku
- Zaniklé obce (v Česku)