Horní Benešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Benešov

znak obce Horní Benešovvlajka obce Horní Benešovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0801 597350
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Bruntál (CZ0801)
obec s rozšířenou působností: Bruntál
pověřená obec: Horní Benešov
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 20,40 km²
počet obyvatel: 2 344 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 568 m
PSČ: 793 12
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Horní Benešov
Masarykova 32
79312 Horní Benešov
starosta / starostka: Michal Blažek
Oficiální web: http://www.hbenesov.cz
E-mail: podatelna@hbenesov.cz

Horní Benešov
Red pog.png
Horní Benešov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Horní Benešov (německy Bennisch),[2] do roku 1926 Benešov, je město v okrese Bruntál. Leží ve Slezsku na hlavní silnici mezi Opavou (20,5 km) a Bruntálem (13 km) poblíž hranice s Polskem. V Horním Benešově žije přes 2 tisíce obyvatel.

Městský znak je polcený; v pravém poli je zobrazena půlka slezské orlice a vlevo dvě hornické motyky.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Horní Benešov
  • Luhy

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Horní Benešov

Název[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Horní Benešov (1869 Benešow, 1880-1926 Benešov), německy Bennisch nebo Benisch, polsky Beneszów Górny.
  • Česky Luhy, německy Aue (1869 Vorstadt Aue).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Horní Benešov, „Perla Slezska“, byl založen roku 1253 na místě starší hornické osady a má za sebou dlouhou hornickou tradici. Ve městě se těžilo zlato, stříbro, měď a železné rudy. V okolí se ještě dobývá břidlice. Velkého rozmachu dosáhl v minulosti i textilní průmysl (benešovské plátno). Železniční doprava s Opavou (zahájená 29. 6. 1892) musela být kvůli půdním poklesům v důsledku těžby v roce 1970 pozastavena - dnes je železniční trať z Opavy ukončena ve Svobodných Heřmanicích. Osobní doprava je od 11. prosince 2005 provozována pouze do Jakartovic.

Důlní činnost byla v roce 1992 ukončena a také výroba textilu byla silně omezena, z toho důvodu zde značně vzrostla nezaměstnanost.

Původně gotický kostel sv. Kateřiny pochází z roku 1253. Několikrát byl zničen. V letech 1474, 1717, 1740, 1767 a 1820 postihl město požár.

Do konce 2. světové války 1945 žili v Horním Benešově téměř výhradně Němci.

Od 1. ledna 1978 do 23. listopadu 1990 byly částmi obce Horní Benešov vesnice Horní Životice a Staré Heřminovy.

V roce 1873 se v Horním Benešově v židovské rodině narodil pozdější nájemce tamního pivovaru, Fritz Kohn [3], dědeček Johna Kerryho, který v roce 2004 neúspěšně kandidoval na funkci amerického prezidenta a v roce 2013 se stal americkým ministrem zahraničí. Zastupitelé města mu udělili čestné občanství Horního Benešova. Na udělení čestného občanství John Kerry, ač byl kontaktován společnosti Media Flov, která město Horní Benešov zastupovala, nikdy nereagoval.[zdroj?]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celého města Horní Benešov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[4]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 4256 4200 4442 4367 3826 3376 3409[p 1] 1727 2199 2499 2286 2602 2483[p 2]
  1. z toho: 79 Čechoslováků, 3283 Němců; 3343 řím. kat., 26 evang., 8 čsl., 15 izrael., 17 bez vyzn.
  2. z toho: 2 347 Čechů, Moravanů a Slezanů, 72 Slováků, 4 Němci, 8 Poláků; 568 řím. kat., 10 čsl. hus., 17 evang., 7 pravosl., 1 567 bez vyzn.

V celém městě Horním Benešov je evidováno 514 adres: 512 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[5] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 440 domů, z toho 399 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Horního Benešova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[4]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1930 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3023 3101 3256 3140 2754 2589 2286 2273 2162

V samotném Horním Benešově je evidováno 414 adres: 412 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 354 domů, z toho 327 trvale obydlených.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horním Benešově.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 819.  
  3. Whitmore, Brian."Hearing of roots, Czech village roots Kerry on", The Boston Globe, February 22, 2004. Ověřeno k January 8, 2008. 
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707.  
    Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 17.  
    Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  
    Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076-1077.  
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu