Rýmařov
| Rýmařov | |
|---|---|
Rýmařov od jihu |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0801 597783 |
| kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
| okres (NUTS 4): | Bruntál (CZ0801) |
| obec s rozšířenou působností: | Rýmařov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 60,7 km² |
| počet obyvatel: | 8 609 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 56′ s. š., 17° 16′ 21″ v. d. |
| nadmořská výška: | 555 m |
| PSČ: | 792 01 až 795 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 21 |
| části obce: | 7 |
| katastrální území: | 7 |
| adresa městského úřadu: | náměstí Míru 230/1 79 501 Rýmařov |
| starosta / starostka: | Ing. Petr Klouda |
| Oficiální web: http://www.rymarov.cz E-mail: mesto@rymarov.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Rýmařov (německy Römerstadt)[2] je město v okrese Bruntál. Žije zde přes 8 tisíc obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. V roce 1406 se Rýmařov stal městem.
3. dubna 1790 postihl město ničivý požár, při kterém shořely téměř všechny domy. Po této události bylo město znovu postaveno v duchu klasicismu a empíru.
V roce 1938 se stal Rýmařov jako pohraniční město součástí Říše. Počátkem května 1945 bylo město osvobozeno, přičemž došlo k poškození barokní kaple sv. Josefa v historickém středu města (kaple byla později zbourána).
Po zrušení Země moravskoslezské v roce 1949 se Rýmařov stal součástí Olomouckého kraje. V roce 1960 přišel Rýmařov o postavení okresního města a téměř celé území okresu Rýmařov se stalo součástí okresu Bruntál, tehdy jednoho z největších v republice. V roce 2001 při tvoření nových krajů měli původně zastupitelé města usilovat o přidružení města k Olomouckému kraji. Pak se ale radní rozhodli jinak, k nevoli nemalé části obyvatel města. Nakonec o tom, že Rýmařov zůstane součástí okresu Bruntál a tím i Moravskoslezského kraje, rozhodla nízká účast voličů v referendu. Rýmařov se pak alespoň stal obcí s rozšířenou působností.
Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou, a to i navzdory tomu, že je narušeno novodobou výstavbou. K největšímu narušení historického rázu města došlo mezi lety 1955-1974, kdy zmizela většina domů na západní straně náměstí, dále původní zástavba v Radniční a Jungmannově ulici, ale především dvě kaple, jedna barokní, druhá novogotická. Několika nevhodných zásahů se ale historický střed města dočkal i po roce 1989. Mezi nejhezčí objekty památkové zóny patří vedle níže vypsaných historických památek dochovaná zástavba na Třídě hrdinů, na severní straně náměstí a v neposlední řadě i dvojice funkcionalistichých domů v Radniční ulici. Z budov stojících mimo památkovou zónu zdobí město např. pivovar a hotel Excelent, budova Komerční banky a několik secesních vilek (např. budova Policie ČR), ale především areál filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Lipkách.
Městský znak [editovat]
Městský znak tvoří na modrém poli zlatá, heraldicky vpravo otočená, vlčice ve skoku shora šikmo prostřelená zlatým šípem. Tento motiv nese nejstarší rýmařovské pečetidlo z roku 1543. Tento znak se rovněž nachází vytesán na pískovcovém kameni s datem 1844 zasazeném nad vchodem do radnice. Zde je však vlčice otočená nesprávně heraldicky vlevo.
V roce 1994 byl předsednictvem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválen městský prapor, na kterém se opakuje stejný motiv jako na městském znaku.
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Rýmařově.
- Kaple Navštívení Panny Marie, místními také nazývaná kaple V Lipkách, velmi významná barokní stavba místního stavitele Friedricha Höslera z let 1711-15. Uvnitř vymalována malbami Ferdinanda Nabotha a Johanna Christopha Handkeho. Poblíž se nachází socha Panny Marie Vítězné z roku 1774 a skupina Ukřižování, lidová práce z roku 1812. Kaple je od roku 2011 přístupná veřejnosti.
- Radnice - monumentální stavba s prvky gotiky, renesance, baroka a klasicismu
- Hrádek - chráněná archeologická lokalita, dříve se zde nacházela drobná pevnůstka, nyní je zde geologická expozice
- Kostel svatého archanděla Michaela - původně goticky kostel, později renesančně přestavěn
- Budova fary - cenná renesanční stavba ze šestnáctého století, dříve horní úřad.
- Socha Panny Marie Immaculaty v blízkosti fary (socha původně stávala v areálu parku u chátrajícího zámku v Janovicích u Rýmařova, na své současné místo byla instalována v roce 2010).
- Boží muka - na levé straně silnice z Rýmařova do Bruntálu
- Sloup se sochou Panny Marie - barokní plastika olomouckého sochaře Franze Leblose z roku 1683 nacházející se v západní části náměstí Míru. Sloup byl postaven na náklady Marie Elisabethy Richtensteinové na paměť morové epidemie, která postihla Rýmařov v roce 1680. Socha prošla restaurováním v roce 1993.
- Socha svatého Jana Nepomuckého - sochařská práce Severina Tischlera z roku 1736.
Muzea [editovat]
- Městské muzeum v Rýmařově - Náměstí Míru 6. Muzeum s bohatými sbírkami mapující historii regionu období od nejstaršího pravěkého osídlení až do období první poloviny dvacátého století. Významné jsou též sbírky zachycující vývoj hornictví a tkalcovství, dvou nevýznamnějších odvětví této oblasti. Součástí stálé výstavy je rovněž exposice hornin mapující bohaté geologické složení oblasti. V muzeu také působí Galerie Octopus.
Přírodní zajímavosti [editovat]
- V parčíku v ulici Lipová vedle Střediska volného času se nachází dominantní lípa Jana Amose Komenského zasazená v roce 1592.
- Národní přírodní památka Rešovské vodopády asi 10 kilometrů jihozápadně od Rýmařova.
Členění obce [editovat]
Části obce [editovat]
Katastrální území [editovat]
- Edrovice
- Jamartice
- Janovice u Rýmařova
- Janušov
- Ondřejov u Rýmařova
- Rýmařov
- Stránské
Rýmařov se skládá, mimo samotné město, z dalších celkem šesti místních částí. Ty však netvoří ve všech případech jedno katastrální území. Místní část Janovice je rozdělena na dva historické katastry a to Janovice u Rýmařova (dříve Janowitz) a Janušov (Johnsdorf). Naopak osada Harrachov, ležící přibližně dva kilometry severně od Rýmařova, svůj vlastní katastr nemá a s Rýmařovem tvoří jednu součást.
Představitelé města [editovat]
Předváleční (němečtí) představitelé města [editovat]
- 1896 - 1899 Hermann Franke
- 1899 - 1903 Adolf Steffan
- 1903 - 1907 Leopold Rösner
- 1907 - 1907 Alois Kutschker
- 1907 - 1910 Josef Rücker
- 1910 - 1919 Max Springer
- 1919 - 1922 Albin Oppler
- 1922 - 1938 Viktor Habermann
- 1938 - 1942 Gröger
- 1942 - 1945 Karl Klos
Pováleční (čeští) představitelé města [editovat]
- 1946 - 1947 Ladislav Dragoun
- 1947 - 1948 Antonín Malínek
- 1948 - 1949 Josef Študent
- 1949 - Richard Plesník
- 1949 - 1951 Jaroslav Vávra
- 1951 - 1952 Jaroslav Crhonek
- 1952 - 1954 Ondřej Rozbroj
- 1954 - 1957 Vladimír Liebars
- 1957 - 1960 Jaroslav Crhonek
- 1960 - 1970 Karel Sklenář
- 1970 - 1985 Jiří Toman
- 1985 - 1989 Oldřich Vaníček
- 1989 - 1994 Miroslav Slováček
- 1994 - 2002 Pavel Kolář
- 2002 - doposud Petr Klouda
Vývoj počtu obyvatel [editovat]
Počet obyvatel celého města Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2012 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 9864 | 9624 | 9101 | 8978 | 9062 | 8339 | 9886[p 1] | 6697 | 6992 | 7586 | 9174 | 9405 | 9167[p 2] | 8609 |
- ↑ z toho: 191 Čechoslováků, 9510 Němců; 9287 řím. kat., 137 evang., 15 čsl., 330 starokatol., 26 izrael., 83 bez vyzn.
- ↑ z toho: 8 506 Čechů, Moravanů a Slezanů, 407 Slováků, 75 Němců, 20 Poláků; 2 451 řím. kat., 47 čsl. hus., 63 evang., 9 pravosl., 5 652 bez vyzn.
V celém městě Rýmařov je evidováno 1 643 adres: 1 608 čísel popisných (trvalé objekty) a 35 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[4] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 323 domů, z toho 1 190 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotného Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4589 | 4650 | 4403 | 4423 | 4744 | 4588 | 5837[p 1] | 4571 | 4940 | 5741 | 7630 | 7980 | 7785 |
- ↑ z toho: 175 Čechoslováků, 5522 Němců; 5431 řím. kat., 109 evang., 15 čsl., 183 starokatol., 26 izrael., 70 bez vyzn.
V samotném Rýmařově je evidováno 1 041 adres : 1 039 čísel popisných a 2 čísla evidenční.[5] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 870 domů, z toho 842 trvale obydlených.
Doprava [editovat]
Městem prochází silnice první třídy č. 11 spojující Hradec Králové s Ostravou. Rýmařov je rovněž konečnou stanicí na trati č. 311.
Významní rodáci a osobnosti města [editovat]
- Adam Gilg, (1651 - 1710?), jezuita, misionář v Mexiku
- Johann Christoph Handke, (1694 – 1774), významný barokní malíř
- Ferdinand Schnitzler (1857 – 1933), vládní rada, profesor na Německé technice v Brně a poslední německý starosta Brna (1916 - 1918)
- Karl Schinzel (1886 – 1951), inženýr a chemik, vynálezce barevné fotografie
- Mons. František Vaňák (1916 – 1991), teolog, olomoucký arcibiskup
- Jiří Karel (* 1936), archeolog a historik
- Jiří Meitner (* 1958), malíř
- Hana Marvanová (* 1962), právnička a politička
- Tomáš Ujfaluši (* 1978), fotbalista
- Ladislav Velebný (* 1957), politik, poslanec za ČSSD
- Pavel Verner (1947 – 2009), český novinář, spisovatel a dramatik
- Ivana Uhlířová (* 1980), divadelní herečka
Partnerská města [editovat]
Alytus, Litva
Arco, Itálie
Belœil, Belgie
Crosne, Francie
Krompachy, Slovensko
Maybole, Skotsko
Ozimek, Polsko
Schotten, Německo
.svg){kind=small}
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 592.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. s. 708-709. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. s. 97-98. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. s. 1080-1081.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno : Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.
