Rýmařov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rýmařov
Rýmařov od jihu

Rýmařov od jihu

znak obce Rýmařovvlajka obce Rýmařovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0801 597783
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Bruntál (CZ0801)
obec s rozšířenou působností: Rýmařov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 60,7 km²
počet obyvatel: 8 609 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 590 m
PSČ: 792 01 až 795 01
zákl. sídelní jednotky: 21
části obce: 7
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: náměstí Míru 230/1
79 501 Rýmařov
starosta / starostka: Ing. Petr Klouda
Oficiální web: http://www.rymarov.cz
E-mail: mesto@rymarov.cz

Rýmařov
Red pog.png
Rýmařov
Rýmařov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Rýmařov (německy Römerstadt)[2] je nejzápadnějším městem v Moravskoslezském kraji. Leží v okrese Bruntál. Žije zde přes 8 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. V roce 1406 se Rýmařov stal městem.

3. dubna 1790 postihl město ničivý požár, při kterém shořely téměř všechny domy. Po této události bylo město znovu postaveno v duchu klasicismu a empíru.

V roce 1938 se stal Rýmařov jako pohraniční město součástí Říše. Počátkem května 1945 bylo město osvobozeno, přičemž došlo k poškození barokní kaple sv. Josefa v historickém středu města (kaple byla později zbourána).

Po zrušení Země moravskoslezské v roce 1949 se Rýmařov stal součástí Olomouckého kraje. V roce 1960 přišel Rýmařov o postavení okresního města a téměř celé území okresu Rýmařov se stalo součástí okresu Bruntál, tehdy jednoho z největších v republice. V roce 2001 při tvoření nových krajů měli původně zastupitelé města usilovat o přidružení města k Olomouckému kraji. Pak se ale radní rozhodli jinak, k nevoli nemalé části obyvatel města. Nakonec o tom, že Rýmařov zůstane součástí okresu Bruntál a tím i Moravskoslezského kraje, rozhodla nízká účast voličů v referendu. Rýmařov se pak alespoň stal obcí s rozšířenou působností.

Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou, a to i navzdory tomu, že je narušeno novodobou výstavbou. K největšímu narušení historického rázu města došlo mezi lety 1955-1974, kdy zmizela většina domů na západní straně náměstí, dále původní zástavba v Radniční a Jungmannově ulici, ale především dvě kaple, jedna barokní, druhá novogotická. Několika nevhodných zásahů se ale historický střed města dočkal i po roce 1989. Mezi nejhezčí objekty památkové zóny patří vedle níže vypsaných historických památek dochovaná zástavba na Třídě hrdinů, na severní straně náměstí a v neposlední řadě i dvojice funkcionalistichých domů v Radniční ulici. Z budov stojících mimo památkovou zónu zdobí město např. pivovar a hotel Excelent, budova Komerční banky a několik secesních vilek (např. budova Policie ČR), ale především areál filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Lipkách.

Městský znak[editovat | editovat zdroj]

Městský znak tvoří na modrém poli zlatá, heraldicky vpravo otočená, vlčice ve skoku shora šikmo prostřelená zlatým šípem. Tento motiv nese nejstarší rýmařovské pečetidlo z roku 1543. Tento znak se rovněž nachází vytesán na pískovcovém kameni s datem 1844 zasazeném nad vchodem do radnice. Zde je však vlčice otočená nesprávně heraldicky vlevo.

V roce 1994 byl předsednictvem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválen městský prapor, na kterém se opakuje stejný motiv jako na městském znaku.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rýmařově.
  • Kaple Navštívení Panny Marie, místními také nazývaná kaple V Lipkách, velmi významná barokní stavba místního stavitele Friedricha Höslera z let 1711-15. Uvnitř vymalována malbami Ferdinanda Nabotha a Johanna Christopha Handkeho. Poblíž se nachází socha Panny Marie Vítězné z roku 1774 a skupina Ukřižování, lidová práce z roku 1812. Kaple je od roku 2011 přístupná veřejnosti.
  • Radnice - monumentální stavba s prvky gotiky, renesance, baroka a klasicismu
  • Hrádek - chráněná archeologická lokalita, dříve se zde nacházela drobná pevnůstka, nyní je zde geologická expozice
  • Kostel svatého archanděla Michaela - původně goticky kostel, později renesančně přestavěn
  • Budova fary - cenná renesanční stavba ze šestnáctého století, dříve horní úřad.
  • Socha Panny Marie Immaculaty v blízkosti fary (socha původně stávala v areálu parku u chátrajícího zámku v Janovicích u Rýmařova, na své současné místo byla instalována v roce 2010).
  • Boží muka - na levé straně silnice z Rýmařova do Bruntálu
  • Sloup se sochou Panny Marie - barokní plastika olomouckého sochaře Franze Leblose z roku 1683 nacházející se v západní části náměstí Míru. Sloup byl postaven na náklady Marie Elisabethy Richtensteinové na paměť morové epidemie, která postihla Rýmařov v roce 1680. Socha prošla restaurováním v roce 1993.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého - sochařská práce Severina Tischlera z roku 1736.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Městské muzeum v Rýmařově - Náměstí Míru 6. Muzeum s bohatými sbírkami mapující historii regionu období od nejstaršího pravěkého osídlení až do období první poloviny dvacátého století. Významné jsou též sbírky zachycující vývoj hornictví a tkalcovství, dvou nevýznamnějších odvětví této oblasti. Součástí stálé výstavy je rovněž exposice hornin mapující bohaté geologické složení oblasti. V muzeu také působí Galerie Octopus.
  • Hedva - Opavská ulice. - V přízemí hlavní budovy rýmařovské textilky Hedvy byla v roce 2013 otevřena výstava fotografií a stálá expozice zabývající se historií závodu. Součástí prohlídky jsou i dvě dobově vybavené místnosti. Otevřeno je v úterky a ve čtvrtky od 9:00 do 12:00.
  • Muzeum turistických známek - v místní části Janovice.

Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V parčíku v ulici Lipová vedle Střediska volného času se nachází dominantní lípa Jana Amose Komenského zasazená v roce 1592.
  • Národní přírodní památka Rešovské vodopády asi 10 kilometrů jihozápadně od Rýmařova.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Vyznačené katastrální území města Rýmařova

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Edrovice
  • Jamartice
  • Janovice u Rýmařova
  • Janušov
  • Ondřejov u Rýmařova
  • Rýmařov
  • Stránské

Rýmařov se skládá, mimo samotné město, z dalších celkem šesti místních částí. Ty však netvoří ve všech případech jedno katastrální území. Místní část Janovice je rozdělena na dva historické katastry a to Janovice u Rýmařova (dříve Janowitz) a Janušov (Johnsdorf). Naopak osada Harrachov, ležící přibližně dva kilometry severně od Rýmařova, svůj vlastní katastr nemá a s Rýmařovem tvoří jednu součást.

Představitelé města[editovat | editovat zdroj]

Předváleční (němečtí) představitelé města[editovat | editovat zdroj]

  • 1896 - 1899 Hermann Franke
  • 1899 - 1903 Adolf Steffan
  • 1903 - 1907 Leopold Rösner
  • 1907 - 1907 Alois Kutschker
  • 1907 - 1910 Josef Rücker
  • 1910 - 1919 Max Springer
  • 1919 - 1922 Albin Oppler
  • 1922 - 1938 Viktor Habermann
  • 1938 - 1942 Gröger
  • 1942 - 1945 Karl Klos

Pováleční (čeští) představitelé města[editovat | editovat zdroj]

  • 1946 - 1947 Ladislav Dragoun
  • 1947 - 1948 Antonín Malínek
  • 1948 - 1949 Josef Študent
  • 1949 - Richard Plesník
  • 1949 - 1951 Jaroslav Vávra
  • 1951 - 1952 Jaroslav Crhonek
  • 1952 - 1954 Ondřej Rozbroj
  • 1954 - 1957 Vladimír Liebars
  • 1957 - 1960 Jaroslav Crhonek
  • 1960 - 1970 Karel Sklenář
  • 1970 - 1985 Jiří Toman
  • 1985 - 1989 Oldřich Vaníček
  • 1989 - 1994 Miroslav Slováček
  • 1994 - 2002 Pavel Kolář
  • 2002 - doposud Petr Klouda

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celého města Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2012
Počet obyvatel 9864 9624 9101 8978 9062 8339 9886[p 1] 6697 6992 7586 9174 9405 9167[p 2] 8609
  1. z toho: 191 Čechoslováků, 9510 Němců; 9287 řím. kat., 137 evang., 15 čsl., 330 starokatol., 26 izrael., 83 bez vyzn.
  2. z toho: 8 506 Čechů, Moravanů a Slezanů, 407 Slováků, 75 Němců, 20 Poláků; 2 451 řím. kat., 47 čsl. hus., 63 evang., 9 pravosl., 5 652 bez vyzn.

V celém městě Rýmařov je evidováno 1 643 adres: 1 608 čísel popisných (trvalé objekty) a 35 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[4] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 323 domů, z toho 1 190 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 4589 4650 4403 4423 4744 4588 5837[p 1] 4571 4940 5741 7630 7980 7785
  1. z toho: 175 Čechoslováků, 5522 Němců; 5431 řím. kat., 109 evang., 15 čsl., 183 starokatol., 26 izrael., 70 bez vyzn.

V samotném Rýmařově je evidováno 1 041 adres : 1 039 čísel popisných a 2 čísla evidenční.[5] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 870 domů, z toho 842 trvale obydlených.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice první třídy č. 11 spojující Hradec Králové s Ostravou. Rýmařov je rovněž konečnou stanicí na trati č. 311. Vlakové spoje provozuje ČD v rámci linky Esko S10 z Opavy do Rýmařova.

Významní rodáci a osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 592.  
  3. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 97-98.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080-1081.  
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno : Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]