Benešovy dekrety

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Edvard Beneš, po němž jsou dekrety pojmenovány (1884–1948)

Benešovy dekrety, či též dekrety presidenta republiky, je označení dekretů vydaných v exilu prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem během druhé světové války a krátce po jejím skončení na osvobozeném území Československa po dobu, kdy nebylo možné vykonávat zákonodárnou moc skrze Národní shromáždění.[1]

Prezident vydal ústavní dekrety s právní silou ústavních zákonů a dekrety, které mají sílu zákona. Ve Sbírce zákonů bylo publikováno 98 dekretů prezidenta a 7 dekretů bylo dodatečně republikováno.

Všechny ústavní dekrety a dekrety prezidenta republiky byly po válce, 5. března 1946, ratihabovány Prozatímním Národním shromážděním ústavním zákonem č. 57/1946 Sb.[2] Ústavní dekrety byly prohlášeny za ústavní zákony, dekrety byly prohlášeny za zákony.

Vedle dekretů o znárodnění většiny průmyslových podniků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti mezi ně patří dekrety spojené především s konfiskací majetku etnických Němců a Maďarů, ztrátou československého státního občanství Němců a Maďarů, zrušením německé university a německých vysokých škol technických.[3]

Ústavní soud potvrdil jejich platnost v době vzniku a jejich závaznost, tj. jimi nastolené změny zůstávají zachovány. Zkoumat, zda zůstávají platnou součástí českého právního řádu, odmítl, neboť jsou již právně neúčinné.[4]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Prozatímní státní zřízení.

Dekrety prezidenta republiky byly vydávány jako mimořádné řešení, kdy nebylo vzhledem k okupaci možná vykonávat zákonodárnou moc v souladu s Ústavní listinou.[1]

Dekrety vydané prezidentem Edvardem Benešem je možné rozdělit do tří částí:

Tyto dekrety byly vydány v exilu v Londýně. Upravují především vytvoření československé exilové vlády a jejích orgánů (včetně armády) a jejich organizací.

Vydány také v londýnském exilu. Upravují především převzetí kontroly osvobozeného území Československa od spojeneckých armád a organizace poválečné československé vlády.

  • 1945

Debaty[editovat | editovat zdroj]

Česká republika vyjádřila v Česko-německé deklaraci lítost, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd (v německé verzi Unrecht – bezpráví) nevinným lidem, a Česká republika lituje nepotrestání excesů, které při vysídlování proběhly.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b § 2 ústavního dekretu č. 20/1945 Sb. o prozatímním výkonu moci zákonodárné
  2. Čl. I odst. 1 ústavního zákona č. 57/1946 Sb.
  3. Visegrad Four dispute over Benes Decrees
  4. Nález Ústavního soudu České republiky č. 5/1995 Sb.
  5. Česko-Německá deklarace

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Blumenwitz, D.: Benešovy dekrety z roku 1945 z hlediska mezinárodního práva, in: Střední Evropa 8, č. 26, Praha 1992 nebo in: Edvard Beneš a Střední Evropa, Praha 1994.
  • Hanzlík, F.: Historické souvislosti přijetí Benešových dekretů a řešení otázky odsunu sudetských Němců, in: Politologický časopis roč. 2, č. 2, 1995.
  • KUKLÍK, Jan. Mýty a realita tzv. "Benešových dekretů": Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha : Linde Praha, 2002. 511 s. ISBN 80-7201-352-1.  
  • Pavlíček, V.: O dekretech prezidenta republiky, in: Právní aspekty odsunu sudetských Němců. ÚMV, Praha 1995, pp. 29–55.
  • Jakob Cornides:The Sudeten German Question after EU Enlargement – Eigentumsrecht und Eigentumsunrecht – Analysen und Beiträge zur Vergangenheitsbewältigung – Teil 2. Ed. Gilbert H. Gornig, Hans-Detlef Horn, Dietrich Murswiek. Berlin: Duncker & Humblot, 2009. 213–241.
  • Perzi, Niklas: „ Die Beneš-Dekrete“ (Benešovy dekrety), ISBN 3-85326-099-3, Vídeň 2003.
  • Škrábek, Josef: „ Včerejší strach. Jaké to bylo mezi Čechy a Němci ? “, 3. vydání, ISBN 80-7021-838-X, nakladatelství VYŠEHRAD, Praha 2006.
  • Diskuze nezávislých historiků, Češi, Němci a odsun, Academia Praha 1990
  • Milan Sládek, Němci v Čechách, nakladatelství Pragma 2002
  • Kolektiv autorů, Rozumět dějinám, Gallery s. r. o. pro Ministerstvo kultury ČR 2002
  • Tauchen, Jaromír: "Beneš-Dekrete" von einer rechtlich historischen Perspektive. Journal on European History od Law. London, STS Science Centre, roč. 1, 2010, č. 1, s. 41 – 45. (ISSN 2042-6402)
  • Berwid-Buquoy, Jan: „ Integration und Separation der Sudetendeutschen in der ČSR 1918–1920. Theorien der Nationalismen “ (Integrace a separace Sudetských Němců v ČSR 1918–1920. Teorie nacionalizmů), disertace na FU Berlin, ISBN 80-239-4433-9, nakladatelství HERBIA, České Budějovice 2005.
  • MANDLER, Emanuel. Benešovy dekrety. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-139-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]