Ústav mezinárodních vztahů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Logo Ústavu mezinárodních vztahů

Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i. (ÚMV) je veřejná výzkumná instituce, jež provádí základní a aplikovaný vědecký výzkum v oblasti mezinárodních vztahů. Jejím ředitelem je doc. Ing. Mgr. Petr Kratochvíl, Ph.D., důležitými prvky samosprávné organizační struktury jsou též Rada ÚMV a Dozorčí rada.

Předchůdcem ÚMV byl Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii (ÚMPE), jenž byl na začátku období normalizace v roce 1970 zrušen kvůli aktivitám zaměstnanců během tzv. Pražského jara. Po Sametové revoluci roku 1989 Ústav mezinárodních vztahů prošel radikálními změnami. V roce 2007 byl ÚMV transformován na veřejnou výzkumnou instituci, odkdy je financován prostřednictvím grantů a nadací.

Ústav od roku 1970 sídlí v ulici Nerudova č. 3 v Praze. Budovu může navštívit i veřejnost - využívají se služby specializované knihovny, studovna a sály při pořádání akcí.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem ÚMV byl Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii (ÚMPE), založený Ministerstvem zahraničních věcí Československé republiky v roce 1957. Ústav sídlil od svého založení roku 1957 do roku 1970 v Lobkovickém paláci.

Logo čtvrtletníku Mezinárodní vztahy.

Rok po založení, roku 1968, vyšlo první vydání čtvrtletníku Mezinárodní vztahy.

Během tzv. Pražského jara se pracovníci ústavu aktivně zapojili do reformního procesu, v důsledku čehož byl ÚMPE na začátku období normalizace v r. 1970 zrušen a reformně smýšlející pracovníci propuštěni.

Jako náhradu za ÚMPE zřídilo Ministerstvo zahraničních věcí ještě v témže roce Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV). Novým sídlem ústavu se stala historická budova v Nerudově ulici č. 3 v Praze na Malé Straně. Společenské uvolnění 2. poloviny 60. let bylo vystřídáno silným ideologickým vlivem na činnost ústavu. I přes tato omezení se však ÚMV snažil zůstávat v kontaktu se zahraničím, včetně západních zemí. Významnou roli v této době začala hrát knihovna ÚMV, která díky těmto kontaktům získávala knihy a jiné informační materiály, které v tehdejším Československu nebyly nikde jinde k dispozici.

Po Sametové revoluci roku 1989 Ústav mezinárodních vztahů prošel radikálními změnami. Spolu s částečnou výměnou a příchodem nových pracovníků se odehrálo i zásadní přesměrování výzkumných aktivit a programů. V průběhu následujících let se ÚMV rozrostl o další dvě složky - nově vytvořenou Diplomatickou akademii a Rozvojové středisko.

Logo pololetníku Perspectives.

S obsahovými změnami byl nadále vydáván čtvrtletník Mezinárodní vztahy a nově publikován i anglický odborný pololetník Perspectives. Posléze do portfolia svých periodik převzal ÚMV také populárně-zaměřený měsíčník Mezinárodní politika.

V roce 2007 byl ÚMV v souladu s příslušným zákonem transformován na veřejnou výzkumnou instituci. Zároveň byly do organizace Ústavu zavedeny samosprávné prvky v podobě volené Rady ÚMV. K 1. 1. 2007 byla z ÚMV vyčleněna Diplomatická akademie, která se stala přímou součástí Ministerstva zahraničních věcí.

Ústav mezinárodních vztahů, Nerudova 3, Malá Strana

Došlo též ke změně financování, které je od této doby mnohem více závislé na výsledcích práce zaměstnanců ústavu - ústav je výrazně podporován skrze grantový systém pro projekty v oblasti zahraniční politiky od zahraničních i tuzemských subjektů (např. Grantovou agenturou České republiky) i nejrůznějšími nadacemi (např. německá Nadace Konrada Adenauera nebo americká PEW Charitable Trust).[1] Tyto prostředky umožňují realizaci výzkumné činnosti pracovníků ústavu i nabízená stipendia pro podporu mladých vědců buď formou stálých výzkumných projektů, nebo ve formě nejrůznějších stáží. V neposlední řadě ústav nabízí ve spolupráci s Metropolitní univerzitou Praha doktorské studium v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia jak v češtině,[2] tak v angličtině[3]

V současnosti je Ústav mezinárodních vztahů řazen mezi významné instituce v oboru mezinárodních vztahů, jak v ČR, tak i v evropském kontextu, například dle nezávislého hodnocení z University of Pennsylvania.[4] Zřizovatelem je Ministerstvo zahraničních věcí ČR, ovšem pracovníci ÚMV dle Etického kodexu a interních pravidel nezastávají jeden konkrétní názorový či politický proud. Témata, jimiž se zabývají, si svobodně vybírají, přičemž je interním či externím způsobem vyhodnocována vědecká hodnota a přínos pro daný obor.[5]

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Ve své činnosti ÚMV sleduje:

  • zajišťování aktivit spojených s výzkumem oboru mezinárodních vztahů,
  • usilování o zvyšování kvality a prestiže české vědy,
  • napomáhání při formulaci a provádění zahraniční politiky České republiky,
  • zvyšování povědomí o problematice mezinárodních vztahů mezi odbornou a laickou veřejností.

Veřejné akce[editovat | editovat zdroj]

Ústav pořádá akce nejen pro akademickou obec, ale i pro širokou veřejnost. Od roku 2009 na půdě Černínského paláce ústav každoročně pořádá českou konferenci Sympozium o zahraniční politice[6] k příležitosti vydání své výroční publikace hodnotící zahraniční politiku. Od roku 2010 se zde každoročně také odehrává mezinárodní konference s názvem Pražská agenda[7] o vývoji agendy prezidenta Obamy, kterou v Praze roku 2009 představil.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Ústav vydává tří periodika zaměřená na mezinárodní politiku (Mezinárodní politika – měsíčně, Mezinárodní vztahy – čtvrtletně, Perspectives – půlročně, v anglickém jazyce), ÚMV se dále aktivně podílí na publikaci impaktovaného časopisu Journal of International Relations and Development. ÚMV je také dlouhodobě partnerem časopisu The Europe’s World. V neposlední řadě ústav uveřejňuje knižní publikace (monografie, studijní sešity, konferenční sborníky, soubory dokumentů, informační materiály), jak např. knihu Česká zahraniční politika v roce 2012: Analýza ÚMV.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Hlavní činností ústavu je výzkum mezinárodních vztahů prováděný výzkumným oddělením. ÚMV provádí základní a aplikovaný výzkum, hlavní pozornost je věnována oblasti evropské integrace se specifickým zaměřením na zájmy a působení České republiky v Evropské unii, na mezinárodní bezpečnost s důrazem na roli ČR v mezinárodních bezpečnostních vztazích a v neposlední řadě na oblast rozvoje vybraných strategických regionů. Konkrétněji:

Evropská integrace[editovat | editovat zdroj]

Cílem je sledovat vývoj procesu evropské integrace a role České republiky v tomto procesu, konkrétně zejména

  • budoucnost EU,
  • institucionální strukturu EU a reformy,
  • rozšiřování EU,
  • budování společné zahraniční a bezpečnostní politiky,
  • ekonomické sbližování zemí střední a východní Evropy v rámci EU,
  • obchodní a měnovou politiku,
  • evropskou politiku malých států,
  • politiku životního prostředí,
  • spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitra.

Bezpečnostní politika[editovat | editovat zdroj]

Cílem je rozvoj schopností České republiky pružně reagovat na bezpečnostní výzvy nové éry. To zahrnuje zejména problematiku

  • budování Společné evropské bezpečnostní a obranné politiky,
  • současnosti a budoucnosti transatlantických vztahů,
  • mezinárodního zločinu a dalších nevojenských dimenzí bezpečnosti,
  • širších souvislostí reformy českých ozbrojených sil, včetně akviziční problematiky,
  • mírových operací, a to včetně komplexních misí, které zahrnují zvládání krizí, postkonfliktní stabilizaci a rozvoj,
  • vztahů mezi médii a státním sektorem v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky,
  • problematiku terorismu.

Vývoj v konkrétních zemích a regionů světa[editovat | editovat zdroj]

Cílem je sledování a analýza vývoje zejména v těch zemích a regionech, které tematicky pokrývají výzkumní pracovníci ÚMV. V současnosti se jedná zejména o

  • Německo, Francii,
  • střední Evropu a země Visegrádské skupiny,
  • USA,
  • Rusko a postsovětský prostor,
  • Blízký východ a severní Afriku,s
  • jihovýchodní Asii a Čínu,
  • Skandinávii,
  • Balkán.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Hlavní organizační struktura Ústavu mezinárodních vztahů se skládá z ředitele, rady a dozorčí rady. Dále je součástí ÚMV i Komise pro pracovní záležitosti a Etická komise.

Ředitel[editovat | editovat zdroj]

Petr Kratochvíl, ředitel ústavu

Je statutárním orgánem ÚMV a rozhoduje o všech věcech ÚMV, které nejsou zákonem svěřeny do působnosti zřizovatele nebo ostatních dvou orgánů. Ředitel ÚMV je jmenován ministrem zahraničních věcí ČR na základě návrhu Rady ÚMV.

Současným ředitelem je od května 2013 doc. Ing. Mgr. Petr Kratochvíl, Ph.D.

Ředitelé ústavu od jeho založení[zdroj?]
Jméno Funkční období
Soják, VladimírVladimír Soják 1957-00-00 1957 – 1966
Šnejdárek, AntonínAntonín Šnejdárek 1966-00-00 1966 – 1969
Nikl, MiroslavMiroslav Nikl 1969-00-00 1969 – 1971
Sedlák, JaromírJaromír Sedlák 1971-00-00 1971 – 1976
Bušniak, JánJán Bušniak 1976-00-00 1976
Kurka, KarelKarel Kurka 1976-00-00 1976 – 1981
Hrůza, MiloslavMiloslav Hrůza 1981-00-00 1981 – 1982
Pudlák, JánJán Pudlák 1982-00-00 1982 – 1986
Handl, LuděkLuděk Handl 1986-00-00 1986
Pudlák, JánJán Pudlák 1986-00-00 1986 – leden 1989
Dvořák, LadislavLadislav Dvořák leden 1989 – únor 1989
Handl, LuděkLuděk Handl únor 1989 – květen 1989
Čebiš, VladimírVladimír Čebiš květen 1989 – říjen 1989
Spáčil, DušanDušan Spáčil listopad 1989 – březen 1990
Kotyk, VáclavVáclav Kotyk březen 1990 – duben 1991
Valenta, JiříJiří Valenta květen 1991 – březen 1993
Jeřábková, VěraVěra Jeřábková březen 1993 – jaro 1994
Pick, OttoOtto Pick jaro 1994 – leden 1998
Šedivý, JiříJiří Šedivý březen 1998 - září 2004
Drulák, PetrPetr Drulák září 2004 - květen 2013
Kratochvíl, PetrPetr Kratochvíl od května 2013

Rada ÚMV[editovat | editovat zdroj]

Rada ÚMV navrhuje ke jmenování ředitele ÚMV, stanovuje směry činnosti ÚMV, schvaluje rozpočet, vnitřní předpisy, výroční zprávy, projednává návrhy výzkumných záměrů aj.

Radu ÚMV volí vědečtí pracovníci ústavu, a to jak ze svých řad (interní členové), tak z řad odborníků z jiných právnických osob, organizačních složek státu zabývajících se výzkumem a uživatelů výsledků výzkumu (externí členové).

Současná Rada ÚMV byla zvolena 1. února 2012 a má následující složení (I=interní člen/ka, E=externí člen/ka):

Předseda rady: Prof. Ing. Petr Drulák, Ph.D. (I), místopředseda rady: Ing. Jiří Schneider (E)
Aktuální členové Rady ÚMV jsou Prof. PhDr. Pavel Barša, M.A. (I); Ph.D., Ing. Ondřej Horký, Ph.D. (I); doc. Ing. Mgr. Petr Kratochvíl, Ph.D. (I); PhDr. Michal Kořan, Ph.D. (I); PhDr. Ondřej Ditrych, MPhil. Ph.D. (I); doc. MPhil. Jozef Bátora, Ph.D. (E); doc. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D. (E); prof. Jacques Rupnik, M.A., Ph.D.(E); Jiří Šedivý, M.A., Ph.D. (E).

Dozorčí rada ÚMV[editovat | editovat zdroj]

Organizační struktura ústavu

K jejím pravomocím a úkolům patří zejména dohled nad činností a hospodařením ÚMV, dohled nad nakládáním s majetkem ÚMV, příprava návrhů jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn, dále právo navrhnout odvolání ředitele, právo vyjádřit se k návrhu rozpočtu ÚMV, ke způsobu jeho hospodaření, k návrhům změn zřizovací listiny, k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení ÚMV, k návrhům výzkumných záměrů, k návrhu výroční zprávy.

Výzkumné oddělení[editovat | editovat zdroj]

Výzkumné oddělení se věnuje hlavní činnosti ÚMV. Vedoucím výzkumného oddělení je Ing. Ondřej Horký-Hlucháň, Ph.D.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zpráva za rok 2012 [online] 19-04-2013, [cit. 22-12-2013] dostupné online. (čeština)
  2. Mezinárodní vztahy a evropská studia, doktorské studium, Metropolitní univerzita Praha. [online]. cit. 4-1-2014]. dostupné online. (čeština)
  3. International Relations and European Studies,doktorské studium, Metropolitní univerzita Praha. [online]. cit. 4-1-2014]. dostupné online. (angličtina)
  4. Think Tanks and Civil Societies Program, University of Pennsylvania, 2012 Global Go To Think Tank [online]. 24-01-2013, [cit. 23-12-2013]. dostupné online. (angličtina)
  5. Rozličnost zaměření výzkumných pracovníků je možné najít na webu ÚMV.
  6. Sympozium o zahraniční politice. Archiv. [online]. [cit. 6-1-2014]. dostupné online. (čeština)
  7. Mezinárodní konference Pražská agenda. Archiv. [online]. [cit. 6-1-2014]. dostupné online. (angličtina)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Drulák, Petr Kratochvíl a kol. 2007. 50 let českého výzkumu mezinárodních vztahů: od ÚMPE k ÚMV. Praha: Nakladatelství ÚMV. ISBN 978-80-86506-64-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]