Československá socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Československá socialistická republika
 Československá republika 19601990 Česká a Slovenská Federativní Republika 

vlajka

znak
geografie
hlavní město:
rozloha:
127 900 km²
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
13 741 529 (podle sčítání lidu z 1. března 1961)
národnostní složení:
češi, slováci, maďaři (národnostní menšina)
státem podporovaný ateismus, dále převážně římskokatolické
státní útvar
vznik:
11. červenec 1960 (novou Ústavou)
zánik:
předcházející státy:
Československá republika Československá republika
nástupnické státy:
Česká a Slovenská Federativní Republika Česká a Slovenská Federativní Republika

Československá socialistická republika (ČSSR) byl stát ve střední Evropě, který existoval od 11. července 1960 do 28. března 1990.

Byla přejmenovanou republikou, od února 1948 socialistická Československá republika, od 1. ledna 1969 federalizovaná. Ústavním zákonem Federálního shromáždění ze dne 29. března 1990 „O změně názvu Československé socialistické republiky“ byl změněn oficiální název státu na Československá federativní republika.

Obsah

[editovat] Státní znak ČSSR

Státní znak ČSSR užívaný v letech 19601990. Na červené zlatě orámované husitské pavéze je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a ovšem bez koruny, ta byla nahrazena rudou žlutě orámovanou hvězdou. Do středu byl umístěn znak Slovenské socialistické republiky na červeném zlatě orámovaném štítu vystupuje modré pohoří Kriváň, z níž září zlatý pramen revoluce.

Tento znak se stal předmětem valné kritiky z důvodů:

[editovat] Historický vývoj

[editovat] 1960–1970: Demokratizace a okupace vojsky Varšavské smlouvy

Československá socialistická republika vznikla změnou názvu Československé republiky novou ústavou (viz Ústava Československé socialistické republiky. V ní byly stanoveny nové státní symboly, pevně zakotven socialismus a vedoucí úloha KSČ.

Po období stalinismu a tuhého režimu v letech padesátých nastala jistá změna; krátké období tání v Sovětském svazu v polovině šedesátých let vedlo i k uvolnění v tehdejší ČSSR. Došlo k povolení mnohých tehdejších regulí, rehabilitováni byli někteří odsouzenci z politických procesů. Hospodářsky se zemi také dařilo, 60. léta vůbec jako celá lze charakterizovat obdobím ekonomického růstu v celé Evropě, východní blok nevyjímaje.

Postupné uvolňování poměrů vedlo nakonec až k Pražskému jaru v roce 1968. Plán demokratického socialismu, ne nepodobný Gorbačovově perestrojce však vzbudil podezření z kontrarevoluce mezi konzervativními komunistickými kruhy v Moskvě. Naděje na „socialismus s lidskou tváří“ tak Sovětským svazem rázně ukončeny invazí států Varšavské smlouvy, oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc“. Tehdejší českoslovenští politici (Alexander Dubček a další) museli nátlaku ustoupit. Následná okupace vedla k velkému odporu veřejnosti, který však nevyústil v žádné výsledky; Československo se muselo smířit s přítomností vojsk SSSR. Srpnová okupace změnila zcela pohled československé veřejnosti na Sovětský svaz; nyní byli Sověti vnímáni jako okupanti; ne již osvoboditelé. Československo-sovětské přátelství, tolik oficiálně proklamované, se do jisté míry stalo prázdnou frází, charakterizující tehdejší dobu.

1. ledna 1969 se Československo stalo federací dvou svrchovaných států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Podrobnější informace naleznete v článku Federalizace Československa.

V době po roce 1968 odešla třetí vlna emigrace. S nástupem Gustáva Husáka do čela KSČ nastalo definitivně období normalizace. Následující dvě desetiletí jsou označována za vládu „šedé zóny“, vládu konformismu.

[editovat] 1970–1980: Normalizace a stagnace ČSSR

Počet obyvatel Československa v letech 1961 až 1991
Počet obyvatel Československa v letech 1961 až 1991

V 70. letech byl normalizační režim velmi silný. Docházelo k mnohým čistkám, hospodářství upadalo. Československo však dosáhlo jistých úspěchů. Začala se budovat dálniční síť, metro, přehrady, velká panelová sídliště a v roce 1978 letěl první československý kosmonaut, Vladimír Remek, na palubě sovětské kosmické lodi, do vesmíru. Další důležitou otázkou se stala industrializace Slovenska – na východě republiky se budovaly rozsáhlé průmyslové komplexy, z hospodářského hlediska však pro ekonomiku ČSSR neudržitelné. Ve výrobě hrál velkou roli těžký průmysl, připravený na možnou válečnou výrobu.

Rostl vliv disentu a nevládních organizací, mezi které patřila například Charta 77. Ta poukazovala na porušování lidských práv v zemi, k nimž se vláda ČSSR zavázala na mezinárodních konferencích. Režim proti těmto organizacím bojoval, například vytvořením anticharty, sdružení umělců, kteří oficiálně tímto vyjádřili podporu tehdejšímu režimu.

[editovat] 1980–1990: Krize, přestavba společnosti a Sametová revoluce

V osmdesátých letech se ještě více projevil hospodářský, ale i společenský a kulturní úpadek z let sedmdesátých. Zprůmyslnění bylo sice vysoké a zaměstnanost oficiálně absolutní, efektivita výroby však byla nízká. V některých oblastech docházelo k devastaci krajiny a životního prostředí, například v Severních Čechách a na Severní Moravě. Surovinově byla země závislá na dodávkách ze Sovětského svazu, který byl jedním z jejích největších obchodních partnerů.

Po uvolnění poměrů uvnitř Sovětského svazu a prosazení perestrojky v druhé polovině osmdesátých let se v listopadu 1989 i socialistické Československo s jistým zpožděním po Sametové revoluci otevřelo okolnímu světu a vydalo se na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství.

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy


Československo / Česko-Slovensko (19181992)
Rakousko-Uhersko
(do 1918)

jeho království, země, území Čechy, Morava, Rakouské Slezsko, Horní Uhry (vč. dnešního Slovenska a Podkarpatska)

ČSR
(19181938)
"první republika"

 
 

Sudety(19381945)

ČSR
(19451960)

 
 

ČSSR
(19601990)
od r. 1969 ČSR
od r. 1969 SSR

ČSFR
(19901992)

ČR

SR

(od 1993)

ČSR
(19381939)
"druhá republika"

Protektorát
Slovenský stát

území Vídeňské arbitráže
(19391945)
Karpatská Ukrajina
(19381939)
Podkarpatsko
(19391944)
součást Ukrajinské SSR (19441991) Zakarpatská oblast Ukrajiny (od 1991)
19481989 lidově demokratická republika, satelit SSSR