Československá socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Československá socialistická republika ←  1960 – 1990  → vlajka znak
Hymna: Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
Motto: Pravda vítězí
geografie
hlavní město:	Praha
rozloha:	127 900 km²
nejvyšší bod:	Gerlachovský štít (2 654 m)
obyvatelstvo
počet obyvatel:	13 741 529 (podle sčítání lidu z 1. března 1961)
národnostní složení:	Češi, Slováci, Maďaři (národnostní menšina)
jazyky:	čeština, slovenština, regionálně maďarština
náboženství:	státem podporovaný ateismus, dále převážně římskokatolické
státní útvar
státní zřízení:	socialistická republika, od roku 1969 také federace
měna:	koruna československá
vznik:	11. červenec 1960 (novou Ústavou)
zánik:	29. březen 1990 (ústavním zákonem)
předcházející státy: Československá republika nástupnické státy: Česká a Slovenská Federativní Republika

Československá socialistická republika (ČSSR) byl stát ve střední Evropě, který existoval od 11. července 1960 do 28. března 1990.

V roce 1960 byla přijata nová československá ústava, která mimo jiné změnila název státu na Československá socialistická republika. Tento státní útvar byl od 1. ledna 1969 federací. Ústavním zákonem Federálního shromáždění ze dne 29. března 1990 „O změně názvu Československé socialistické republiky“ byl změněn oficiální název státu na Československá federativní republika, o několik dní později pak na Česká a Slovenská federativní republika.

Obsah 1 Historický vývoj 1.1 1960–1970: Demokratizace a okupace vojsky Varšavské smlouvy 1.2 1970–1980: Normalizace a stagnace ČSSR 1.3 1980–1990: Krize, přestavba společnosti a Sametová revoluce 2 Odkazy 2.1 Související články 2.2 Externí odkazy

[editovat] Historický vývoj

[editovat] 1960–1970: Demokratizace a okupace vojsky Varšavské smlouvy

Československá socialistická republika vznikla změnou názvu^[zdroj?] Československé republiky novou ústavou (viz Ústava Československé socialistické republiky. V ní byly stanoveny nové státní symboly, pevně zakotven socialismus a vedoucí úloha KSČ.

Po období stalinismu a tuhého režimu v letech padesátých nastala jistá změna; krátké období tání v Sovětském svazu v polovině šedesátých let vedlo i k uvolnění v tehdejší ČSSR. Došlo k povolení mnohých tehdejších regulí, rehabilitováni byli někteří odsouzenci z politických procesů. Hospodářsky se zemi také dařilo, 60. léta vůbec jako celá lze charakterizovat obdobím ekonomického růstu v celé Evropě, východní blok nevyjímaje.

Postupné uvolňování poměrů vedlo nakonec až k Pražskému jaru v roce 1968. Plán demokratického socialismu, ne nepodobný Gorbačovově perestrojce^[zdroj?] však vzbudil podezření z kontrarevoluce mezi konzervativními komunistickými kruhy v Moskvě. Naděje na „socialismus s lidskou tváří“ tak Sovětským svazem rázně ukončeny invazí států Varšavské smlouvy, oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc“. Tehdejší českoslovenští politici (Alexander Dubček a další) museli nátlaku ustoupit. Následná okupace vedla k velkému odporu veřejnosti, který však nevyústil v žádné výsledky; Československo se muselo smířit s přítomností vojsk SSSR. Srpnová okupace změnila zcela pohled československé veřejnosti na Sovětský svaz; nyní byli Sověti vnímáni jako okupanti; ne již osvoboditelé. Československo-sovětské přátelství, tolik oficiálně proklamované, se do jisté míry stalo prázdnou frází, charakterizující tehdejší dobu.

1. ledna 1969 se Československo stalo federací dvou svrchovaných států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Podrobnější informace naleznete v článku Federalizace Československa.

V době po roce 1968 odešla třetí vlna emigrace.^[zdroj?] S nástupem Gustáva Husáka do čela KSČ nastalo definitivně období normalizace. Následující dvě desetiletí jsou označována za vládu „šedé zóny“^[zdroj?], vládu konformismu.

[editovat] 1970–1980: Normalizace a stagnace ČSSR

V 70. letech byl normalizační režim velmi silný. Docházelo k mnohým čistkám, hospodářství upadalo. Československo však dosáhlo jistých úspěchů. Začala se budovat dálniční síť, metro, přehrady, velká panelová sídliště a v roce 1978 letěl první československý kosmonaut, Vladimír Remek, na palubě sovětské kosmické lodi, do vesmíru. Další důležitou otázkou se stala industrializace Slovenska – na východě republiky se budovaly rozsáhlé průmyslové komplexy, z hospodářského hlediska však pro ekonomiku ČSSR neudržitelné.^[zdroj?] Ve výrobě hrál velkou roli těžký průmysl, připravený na možnou válečnou výrobu.

Rostl vliv disentu a nevládních organizací, mezi které patřila například Charta 77. Ta poukazovala na porušování lidských práv v zemi, k nimž se vláda ČSSR zavázala na mezinárodních konferencích. Režim proti těmto organizacím bojoval, například vytvořením anticharty, což bylo sdružení umělců, kteří oficiálně tímto vyjádřili podporu tehdejšímu režimu. Představitele opozičních sil různým způsobem umlčovat, zavíral do vězení aj.

[editovat] 1980–1990: Krize, přestavba společnosti a Sametová revoluce

V osmdesátých letech se ještě více projevil hospodářský, ale i společenský a kulturní úpadek z let sedmdesátých. Zprůmyslnění bylo sice vysoké a zaměstnanost oficiálně absolutní, efektivita výroby však byla nízká. V některých oblastech docházelo k devastaci krajiny a životního prostředí, například v Severních Čechách a na Severní Moravě. Rozsáhlé plochy, které byly zdevastované již populačními změnami v obdobích kolem druhé světové války, byly nyní zcela zlikvidovány; mnohá města přesunuta na nové místo (a vybudovaná podle socialistického vzoru). Surovinově byla země závislá na dodávkách ze Sovětského svazu, který byl jedním z jejích největších obchodních partnerů.

Po uvolnění poměrů uvnitř Sovětského svazu a prosazení perestrojky v druhé polovině osmdesátých let začalo i vedení Komunistické strany Československa hledat způsob, jak zlepšit situaci doma. Potřeba bylo hlavně upevnit obchod se zeměmi Západní Evropy, ohledně demokratizace a otevřenosti se ale příliš nediskutovalo. V listopadu 1989 i socialistické Československo s jistým zpožděním^[zdroj?] po Sametové revoluci otevřelo okolnímu světu a vydalo se na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství.

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Ekonomika Československé socialistické republiky

[editovat] Externí odkazy

• Socialistická ústava ČSSR z roku 1960

Československo / Česko-Slovensko (1918–1992)
Časová osa	Vznik	1918–1938	Druhá světová válka (1938–1945)		1945–1948	1948–1989		1989–1992	Rozdělení
Čechy Morava Slezsko	z části Rakouska-Uherska (do 1918)	Československo (1918–1938) První republika Ústava (1920)	Sudety anexe Nacistickým Německem (1938–1945)		Československo (ČSR) (1945–1948) Třetí republika	Československá republika (ČSR) (1948–1960) Deklarována jako "lidově-demokratická" Ústava 9. května (1948)	Československá socialistická republika (ČSSR) (1960–1990) Součástí jsou Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika	Československá federativní republika (ČSFR) (1990–1992) Součástí jsou Česká republika a Slovenská republika	Česká republika (od 1993)
			Česko-Slovenská republika (ČSR) (1938–1939) Druhá republika včetně autonomní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi	Protektorát Čechy a Morava (1939–1945)
Slovensko	z části Uherska (do 1918)			Slovenská republika (1939–1945)					Slovenská republika (od 1993)
				jižní Slovensko a Podkarpatská Rus (1939–1945) připojené k Maďarsku
Podkarpatská Rus					Zakarpatská oblast součást Ukrajinské SSR (1944/1946–1991)			Zakarpatská oblast součást Ukrajiny (od 1991)
			Exilová vláda