Třetí Československá republika
Třetí Československá republika
|
|||||||||||||
geografie
|
|||||||||||||
| hlavní město: |
Praha
|
||||||||||||
|
nejvyšší bod:
|
Gerlachovský štít 2654,6 m n. m.
|
||||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||||
|
čeština, slovenština
|
|||||||||||||
| státní útvar | |||||||||||||
|
demokratický stát, postupné přeměňování na lidově demokratickou republiku
|
|||||||||||||
|
vznik:
|
květen 1945 (osvobození spojeneckými armádami)
|
||||||||||||
|
zánik:
|
únor 1948 (komunistický převrat)
|
||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||
|
|||||||||||||
.png)
.svg){kind=small}
Třetí Československá republika je název pro státní uspořádání obnoveného Československa mezi obnovením svrchovanosti po nacistické okupaci a nástupem komunistů k moci, tzn. od začátku května 1945 do konce února 1948.[zdroj?]
Název odkazuje na kontinuitu s předchozí první republikou a druhou republikou, tedy dvěma meziválečnými československými státními uspořádáními. Třetí republika představuje přechod od demokratického státu, budovaného po vzoru Francie a Spojeného království, k totalitnímu socialistickému státu, lidově demokratické republice, orientované na Sovětský svaz.
Obsah |
Území a obyvatelstvo [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Vysídlení Němců z Československa.
Po skončení války v květnu 1945 bylo Československo obnoveno. Bylo sice garantováno, že tato obnova bude provedena v tzv. předmnichovských hranicích, tj. v podobě ze srpna 1938, Podkarpatskou Rus ale republika odstoupila Sovětskému svazu. Tři miliony obyvatel německé národnosti byly odsunuty pryč ze země do Německa a Rakouska na základě Benešových dekretů se souhlasem spojenců.
Politika [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článcích Volby do Ústavodárného shromáždění 1946, Národní fronta Čechů a Slováků a Únor 1948.
Samostatnost poválečné ČSR byla oslabena. Již tehdy se v československé politice začala prosazovat závislost na Sovětském svazu, připravovaná Komunistickou stranou Československa (KSČ) za války v Moskvě. Tehdejší společenská nálada byla díky osvobození a ukončení nacistických útrap silně prosovětská. Původní systém mnoha politických stran byl zredukován, takže nakonec existovaly v českých zemích čtyři - z nichž nejsilnější byla KSČ (ta získala v českých zemích ve volbách v roce 1946 40,17 % hlasů, dále ČSNS 23,36%, Československá strana lidová 20,24 % a ČSSD 15,58 %. V ČSR získali komunisté 38 % hlasů, Klement Gottwald se stal předsedou vlády.) Komunisté tak zasedli k moci a začali provádět (a připravovat) takové reformy, které by zemi přiblížily k odstranění soukromého vlastnictví a zajištění monopolu moci. Už v říjnu 1945 bylo provedeno znárodnění naprosté většiny průmyslových podniků, bank a pojišťoven. K 1. březnu 1947 bylo znárodněno více než 3000 podniků, v nichž pracovalo 61% zaměstnanců průmyslu.[1] Také v zemědělství došlo v tomto období k velkým vlastnickým změnám, když byly provedeny dvě pozemkové reformy. Třetí, která byla v té době už plánovaná, byla uskutečněna až po únoru 1948.[2] O dva roky později komunisté ovládli dění ve státu již plně a přechod Československa do bloku zemí se socialistickým režimem byl završen.
Jak Beneš, tak i někteří další členové jeho exilové vlády v Londýně tyto přípravy nakonec přinejmenším pasivně tolerovali. Jan Masaryk, exilový a poválečný ministr zahraničí, svůj nesouhlas s politickou situací v březnu 1948 nakonec zaplatil životem za doposud ne zcela vyjasněných okolností (sebevražda nebo vražda).[zdroj?]
Reference [editovat]
- ↑ VEBER, Václav. Osudové únorové dny. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 426 s. Dále jen Osudové únorové dny. ISBN 978-80-7106-941-6. s. 122.
- ↑ Osudové únorové dny, s. 123
Literatura [editovat]
- KAPLAN, Karel. Pravda o Československu 1945-1948. Praha : Panorama, 1990. 245 s. ISBN 80-7038-193-0.
- VEBER, Václav. Osudové únorové dny. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7106-941-6.
