Země Koruny svatoštěpánské
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velký státní znak zemí Koruny svatoštěpánské
Země Koruny svatoštěpánské (maďarsky Szent István Koronájának Országai, chorvatsky Zemlje krune Svetog Stjepana, německy Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone) byl název skupiny zemí, spojených personální unií s Uherským královstvím. Roku 1918 měly rozlohu 324 851 km² [1].
Použití názvu a jednotlivé země [editovat]
Název Země Koruny svatoštěpánské se používal zejména v 18. a 19. století, a to k rozlišení zalitavské části Rakousko-Uherska. Útvar Země Koruny svatoštěpánské se skládal z těchto zemí:
- Uherské království
- Sedmihradské velkoknížectví (od roku 1867 státoprávně začleněno do Uherského království a jeho instituce zrušeny)
- Království chorvatsko-slavonské
- Fiume (Rijeka) a její okolí (tzv. separatum sacrae regni coronae adnexum corpus)
29. října 1918 chorvatský parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské a připojení Království Chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Tím ztratil termín Země Koruny svatoštěpánské svůj význam a přestal být používán.
Reference [editovat]
- ↑ Ottův slovník naučný - díl XXVI.. Praha : Vydavatel a nakladatel J. Otto v Praze, 1907. Kapitola Uhry, s. 118. (čeština)