Slovinština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slovinština (Slovenščina)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření: Slovinsko, Rakousko, Itálie, Chorvatsko, Maďarsko

Počet mluvčích:

1,985 milionů

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: Slovinská akademie věd a umění (Slovenska akademija znanosti in umetnosti)
Úřední jazyk: Slovinsko, Evropská unie, Korutany (Rakousko), Terst a Gorizia (Itálie)
Kódy
ISO 639-1: sl
---
slv (B) slv (T)
SIL: SLV
Wikipedie
sl.wikipedia.org
Tento článek pojednává o jihoslovanském jazyku. Možná hledáte: pomořskou slovinštinu, vymřelý západoslovanský jazyk.

Slovinština je jihoslovanský jazyk. Je úředním jazykem ve Slovinsku, a tedy patří mezi úřední jazyky EU. Jako jeden z místních jazyků se užívá také v Itálii a v Rakousku.

Ve slovinštině je psána a vydávána literatura. Ve slovinštině existuje také několik internetových vyhledávačů a televizních stanic.

Písmo a abeceda[editovat | editovat zdroj]

Slovinština se píše upravenou latinkou s přidanými znaky č, š a ž. Po dlouhých sporech (tzv. abecedna vojna) mezi slovinskými vzdělanci byla v polovině 19. století přejata chorvatská abeceda Ljudevita Gaje, ze které byly odstraněny znaky, které slovinština nepoužívá. Ta nahradila předchozí tzv. metelčici a bohoričici, tedy písma, která nepoužívala diakritiku, ale pokoušela se hlásky, které nemají v latince ekvivalent, nahradit zcela novými znaky - mnohdy výpůjčkami z cyrilice nebo tvorbou ligatur písmen latinky.

Výslovnost[editovat | editovat zdroj]

  • i neměkčí d, t, n
  • h se čte jako ch
  • v a l před souhláskou, na konci slova (i jednopísmenného) se čte jako /ʊ/
  • mluvená slovinština rozlišuje úzké e /e/ a široké e /ɛ/, dále pak úzké o /o/ a široké o /Ɔ/
  • oproti češtině může rozdílná výslovnost rozlišovat význam stejně psaných slov, např. hotel /hotel/ označuje hotel, kdežto hotel /hoteʊ/ označuje sloveso chtěl; podobně slovo zadovoljen znamená ve čtené podobě /zadovóljen/ spokojen, ktežto v podobě /zadovoljén/ uspokojen

Jinak je výslovnost stejná jako v češtině. Spolu se skutečností, že slovinština je vzhledem k češtině plna nepravých homonym (a to jak homofonních, tak homografních), bývají tyto rozdíly příčinou častých nedorozumění mezi Čechy a Slovinci.

Příklad:

  • Píšeme: Hitri otroci so kuhali jed v vrtu na Dunaju.
  • Čteme: Chitri otro:ci so kuchali jɛd ʊ vŕtu na Du:naju
  • Přeloženo do češtiny: Rychlé děti vařily jídlo na zahradě ve Vídni.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Slovinština užívá v minulém čase pomocné sloveso ve všech osobách, na rozdíl od češtiny nebo slovenštiny (ale stejně, jako to má třeba chorvatština, kde pomocné sloveso ve 3. osobě jednotného i množného čísla vymizelo, nebo od ruštiny, která neužívá pomocné sloveso vůbec. Příklad: Bil je še majhen – Byl ještě malý.

Budoucí čas používá stejný tvar jako čas minulý, pouze pomocný tvar slovesa být (biti) se liší. Příklad: Pomagal ti bom – Pomůžu ti.

Slovinština rozlišuje dokonavost, avšak pouze u některých sloves. Příklad: brati (číst) × prebrati (přečíst)

Slovinština jako jeden z mála jazyků na světě zná (a prakticky bez výjimek používá) duál, tedy dvojné číslo, ve slovinštině někdy též označovaná jako řeč milenců.[zdroj?] Příklad:

  • Jaz sem šel – já jsem šel
  • Midva sva šla – já a ty (přičemž alespoň jeden z nás je mužského rodu) jsme šli
  • Midve sva šli – já a ty (obě ženského rodu) jsme šly
  • Mi smo šli – my (tři a více osob, z toho alespoň jedna mužského rodu) jsme šli
  • Me smo šle – my (tři a více osob ženského rodu) jsme šly
  • Srečala sem te – Potkala jsem tě
  • Srečala sem vaju – Potkala jsme vás dva
  • Srečala sem vas – Potkala jsem vás
  • Okni sta umazani – (Právě) dvě okna jsou špinavá

Ukázky slovinského textu a lexika[editovat | editovat zdroj]

Informace o slovinském spisovateli Ivanu Cankarovi[editovat | editovat zdroj]

Cankar je že kot tretješolec, leta 1891, napisal nekaj pesmi. Objavljati je začel kot dijak. Leta 1892 je v rokopisnem listu Sloga objavil krajši kritični članek in Junaško pesem iz naših dni. Otroško glasilo Vrtec mu je natisnilo pesem Pes, maček in miši. Že naslednje leto so mu v Dijaški prilogi Rimskega katolika objavili sestavek Moj prvi pogled na morje.

Překlad: Cankar už jako žák třetí třídy, roku 1891, napsal několik básní. Publikovat začal jako středoškolák. Roku 1892 publikoval v rukopisném listu Sloh kritický článek a Hrdinskou báseň z našich dní. Dětský oznamovatel Školka mu vytisklo báseň Pes, kočka a myši. Již rok nato mu ve Středoškolské příloze Řimského katolíka vydali črtu Můj první pohled na moře.

Falešní přátelé[editovat | editovat zdroj]

  • slov. otrok – čes. dítě
  • slov. družina – čes. rodina
  • slov. moč – čes. síla
  • slov. zrak – čes. vzduch
  • slov. kaditi – čes. kouřit
  • slov. les – čes. dřevo
  • slov. obraz – čes. obličej
  • slov. časopis – čes. noviny

Znamení horoskopu[editovat | editovat zdroj]

  • beran - oven
  • býk - bik
  • blíženci - dvojčka
  • rak - rak
  • lev - lev
  • panna - devica
  • váhy - tehtnica
  • štír - škorpijon
  • střelec - strelec
  • kozoroh - kozorog
  • vodnář - vodnar
  • ryba - ribi

Dny v týdnu[editovat | editovat zdroj]

  • pondělí – ponedeljek
  • úterý – torek
  • středa – sreda
  • čtvrtek – četrtek
  • pátek – petek
  • sobota – sobota
  • neděle – nedelja

Měsíce v roce[editovat | editovat zdroj]

Oficiálně se používají názvy odvozené z latiny:

  • leden – januar
  • únor – februar
  • březen – marec
  • duben – april
  • květen – maj
  • červen – junij
  • červenec – julij
  • srpen – avgust
  • září – september
  • říjen – oktober
  • listopad – november
  • prosinec – december

Ve slovinštině existují i alternativní neoficiální názvy měsíců slovanského původu, a to:

  • leden – prosinec
  • únor – svečan
  • březen – sušec i brezen
  • duben – mali traven
  • květen – veliki traven
  • červen – rožnik
  • červenec – mali srpan
  • srpen – otravnik i veliki srpan
  • září – kimavec
  • říjen – vinotok
  • listopad – listopad
  • prosinec – gruden

V nářečích se lze setkat i se staršími slovanskými názvy.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

slovinsky

Vsi ljudje se rodijo svobodni in imajo enako dostojanstvo in enake pravice. Obdarjeni so z razumom in vestjo in bi morali ravnati v duhu bratstva.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Wikipedia
Slovinská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie