Kašubština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kašubština (Kaszëbë, Kaszëbsczi, Pòmòrsczi) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
|
Počet mluvčích: |
50 000 – 200 000 |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
není stanoven |
||
| Úřední jazyk: |
některé okresy Pomořského vojvodství (Polsko) |
||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | není | ||
| --- |
|
||
| SIL: | CSB | ||
| Wikipedie | |||
| csb.wikipedia.org | |||
Kašubština je západoslovanský jazyk podobný polštině a vymřelé polabštině. Hovoří se jí v Polsku kolem Gdaňsku (kašubsky Gduńsk, polsky Gdańsk).
Má velmi složitý systém samohlásek, na rozdíl od polštiny např. rozlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Naopak sykavky (S, Z, C, DZ) má jednodušší. Původně obsahovala i Ř, ale pod vlivem polštiny se výslovnost této hlásky mění.
[editovat] Historie
Už v roce 1402 se objevily kašubské glosy v Dutkach ziemskych. Nejstarší tištěnou kašubskou knihou jsou Duchovní písně Martina Luthera (Duchowne piesnie D. Marcina Luthera y ynszich naboznich męzow) z roku 1586. V roce 1643 vyšel kašubský překlad Malého Katechismu Michalem Mostnikem (Mały Catechism D. Marciná Lutherá).
Za zakladatele kašubské literatury se považuje lékař Florian Ceynowa (1817-1881). Ten se snažil vyvrátit představu, že Kašubové jsou pouze Poláci žijící na (tehdy) německém území. Sepsal mj. první kašubskou mluvnici (1879) a vydával i kašubský časopis. Významným básníkem té doby je Jarosz Derdowski, autor eposu O panu Čorlinském (O panu Czorlińsczim) z roku 1880.
Na jaře 2004 byla založena také kašubská Wikipedie. V kašubštině vycházejí noviny.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Kašubský konzulát v Česku mezinárodní sítě Kašubská liga
- Kaszëbskô czëtnica – Kašubská čítanka (kašubsky)
- Cassubia Slavica – Kašubská studia (kašubsky, polsky, německy)
| Slovanské jazyky |
|---|
| Západoslovanské: česko-slovenské (čeština | slovenština | knaanština†) | lužickosrbské (hornolužická srbština | dolnolužická srbština) | lechické (polština | pomořanština† (kašubština | slovinčtina†) | polabština†) |
| Jihoslovanské: západní (srbochorvatština (chorvatština | srbština | bosenština | černohorština) | slovinština) | východní (makedonština | bulharština | staroslověnština†) |
| Východoslovanské: běloruština | ukrajinština | rusínština | ruština |
