Kašubština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kašubština (Kaszëbsczi jãzëk, Pòmòrsczi)
Rozšíření: Polsko Polsko

Kanada Kanada

Počet mluvčích:

50 000 – 200 000

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: některé okresy Pomořského vojvodství (Polsko)
Kódy
ISO 639-1: není
---
csb (B) csb (T)
SIL: CSB
Wikipedie
csb.wikipedia.org
Otčenáš v kašubština, kostel Pater noster, Jeruzalém

Kašubština je západoslovanský jazyk podobný polštině a vymřelé polabštině. Hovoří jí Kašubové kolem Gdaňsku (kašubsky Gduńsk), v tzv. Kašubsku (kašubsky Kaszëbë či Kaszëbskô).

Má velmi složitý systém samohlásek. Naopak sykavky (S, Z, C, DZ) má jednodušší. Původně obsahovala i Ř, ale pod vlivem polštiny se výslovnost této hlásky mění.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Už v roce 1402 se objevily kašubské glosy v Dutkach ziemskych. Nejstarší tištěnou kašubskou knihou jsou Duchovní písně Martina Luthera (Duchowne piesnie D. Marcina Luthera y ynszich naboznich męzow) z roku 1586. V roce 1643 vyšel kašubský překlad Malého Katechismu Michalem Mostnikem (Mały Catechism D. Marciná Lutherá). Kašubské výrazy se objevují v pracích německého sorabisty Karla Gottlieba von Antona(1751-1818).

Za zakladatele kašubské literatury se považuje lékař Florian Ceynowa (1817-1881). Ten se snažil vyvrátit představu, že Kašubové jsou pouze Poláci žijící na (tehdy) německém území. Sepsal mj. první kašubskou mluvnici (1879) a vydával i kašubský časopis. Významným básníkem té doby je Hieronim (Jarosz) Derdowski, autor eposu O panu Čorlinském (O Panu Czorlińścim co do Pucka po sece jachoł) z roku 1880. Bernard Sychta byl kašubský jazykovědec a etnograf.

Na jaře 2004 byla založena také kašubská Wikipedie. V kašubštině vycházejí noviny. Kašubistika je filologický obor, který se zabývá literaturou a jazykem Kašubů.

Slovník[editovat | editovat zdroj]

čeština Kašubština polština angličtina
Gdyně Gdyniô Gdynia Gdynia
Gdaňsk Gduńsk Gdańsk Gdansk
Sopoty Sopòt Sopot Sopot

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Kašubská abeceda obsahuje následující znaky:


Velká A Ą Ã B C D E É Ë F G H I J K L Ł M N Ń O Ò Ó Ô P R S T U Ù W Y Z Ż
Malá a Ą ã b c d e é ë f g h i j k l ł m n ń o ò ó ô p r s t u ù w y z ż

Čtení v Kašubštině[editovat | editovat zdroj]

Výslovnost zvláštních znaků:

  • ã – nosové a.
  • é – přibližně “yj”. Ypsilonem se přitom chápe polské y.
  • ë – ə, pro odborníky šva, prostě neurčitý temný zvuk jako v anglické thE house.
  • ò – ue, nebo po anglicku we.
  • ô – podle dialektu je to O nebo se zabarvením do e.
  • ù – wu (w opět chápáno anglicky)


Příklad Modlitby v Kašubštině (Otče náš)[editovat | editovat zdroj]

Òjcze nasz, jaczi jes w niebie,
niech sã swiãcy Twòje miono,
niech przińdze Twòje królestwò,
niech mdze Twòja wòlô
jakno w niebie tak téż na zemi.
Chleba najégò pòwszednégò dôj nóm dzysô
i òdpùscë nóm naje winë,
jak i më òdpùszcziwómë naszim winowajcóm.
A nie dopùscë na nas pòkùszeniô,
ale nas zbawi òde złégò. Amen

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Andrea Spretková: Charakteristika Kašubštiny v okolí Kartuz, magisterská diplomová práce, Brno 2008 on-line

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedia
Kašubská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie