1881
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1877 • 1878 • 1879 • 1880 • 1881 • 1882 • 1883 • 1884 • 1885 ► ►►
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události [editovat]
| 1881 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
- Zákon o nedělní uzávěře ve Walesu – první charakteristicky velšský zákon
- Mezinárodní úmluva, která se týkala uzavření Bosporu a Dardanel, tj. úžiny u Černého moře
- Vyhořelo Národní divadlo
- Vyhořelo divadlo Ringtheather
- Chuchelská řež - rvačka mezi českými a německými studenty
- 12. května – Tunis se stává francouzským protektorátem
Vědy a umění [editovat]
- 10. dubna – Zahájila provoz první telefonní linka v Čechách, spojující správní budovu Dolu Hartmann v Ledvicích s nádražím v Duchcově.
- 11. června – poprvé otevřeno Národní divadlo premiérou Smetanovy Libuše
Narození [editovat]
Česko
- 23. dubna – Otakar Šín, český hudební skladatel, teoretik a pedagog († 21. ledna 1943)
- 13. června – Otakar Španiel, český sochař, řezbář a medailér († 15. února 1955)
- 16. června – Bruno Weigl, moravský hudební vědec a skladatel († 25. září 1938)
- 17. června – Jindřich Ferenc, český hudební skladatel a básník († 24. června 1958)
- 19. června – František Gellner, český básník († od 13. září 1914 nezvěstný)
- 4. srpna – Wenzel Hablik, malíř, grafik a vizionářský architekt († 23. března 1934)
- 12. srpna – František Hovorka, český varhaník, sbormistr, hudební skladatel a pedagog († 19. ledna 1929)
- 29. srpna – František Novotný, český klasický filolog a překladatel († 20. září 1964)
Svět
- 31. ledna – Irving Langmuir, americký chemik, nositel Nobelovy ceny († 16. srpna 1957)
- 25. března – Béla Bartók, maďarský skladatel a klavírista († 26. září 1945)
- 1. května – Pierre Teilhard de Chardin, francouzský náboženský myslitel a vědec, geolog a paleontolog († 10. dubna 1955)
- 19. května – Mustafa Kemal Atatürk, prezident Turecké republiky († 10. listopadu 1938)
- 28. května – Augustin Bea, německý teolog a kardinál († 16. listopadu 1968)
- 29. června – Louis Trousselier francouzský cyklista († 24. dubna 1939)
- 6. srpna – Alexander Fleming, skotský lékař, známý především jako objevitel penicilinu († 11. března 1955)
- 15. září – Ettore Bugatti italský automobilový konstruktér († 21. srpna 1947)
- 24. srpna – Vincenzo Lancia, italský automobilový konstruktér a závodník († 15. února 1937)
- 25. listopadu – Angelo Giuseppe Roncali, později papež Jan XXIII. († 3. června 1963)
- 28. listopadu – Stefan Zweig, rakouský spisovatel († 23. února 1942)
- Felice Nazzaro – italský automobilový závodník († 21. března 1940)
Úmrtí [editovat]
Česko
- 26. ledna – Emanuel Bořický, mineralog a geolog (* 11. prosince 1840)
- 27. ledna
- Gustav Schmidt, profesor mechaniky, rektor Pražské polytechniky (* 16. září 1826)
- Jan Rudolf Kutschker, rakousko-moravský teolog a arcibiskup (* 11. dubna 1800)
- 10. února – František Karel Drahoňovský, český básník-humorista (* 12. června 1812)
- 11. února – Theodor von Pachmann, česko-rakouský profesor práv (* 9. listopadu 1801)
- 27. února – Boleslav Jablonský, český obrozenecký básník, katolický kněz a národní buditel (* 14. ledna 1813)
- 9. března – Josef Mikula, rektor C. k. Františkovy univerzity v Olomouci (* 25. září 1816)
- 4. června – Václav Křížek, pedagog, vlastenec, politik a kulturní organizátor (* 25. listopadu 1833)
- 13. června – Josef Škoda, lékař dermatolog a vysokoškolský profesor (* 10. prosince 1805)
- 23. června – Bedřich Silva-Tarouca, kněz, malíř, sběratel umění (* 11. prosince 1816)
- 29. července – Hieronymus Mannsfeld, český šlechtic a politik (* 20. července 1842)
- 10. srpna – Theodor Václav Bradský, český hudební skladatel (* 17. ledna 1833)
- 11. září – Petr Bílka, pedagog, mecenáš a národní buditel (* 4. května 1820)
- 1. října – František Matěj Hilmar, český hudební skladatel (* 30. září 1803)
- 15. října – Karl Korb von Weidenheim, předlitavský český šlechtic a politik (* 7. dubna 1836)
- 25. října – Antonín Ludvík Frind, litoměřický biskup (* 9. října 1823)
Svět
- 1. ledna – Louis Auguste Blanqui, francouzský socialista a revolucionář (* 7. února 1805)
- 18. ledna
- Auguste Mariette, francouzský archeolog a egyptolog (* 11. února 1821)
- Adolph Wegelin, německý malíř (* 24. listopadu 1810)
- 3. února – John Gould, anglický ornitolog (* 14. září 1804)
- 5. února
- Thomas Carlyle, skotský spisovatel a historik (* 1795)
- Františka Kinská, hraběnka z Vchynic a Tetova, lichtenštejnská kněžna (* 8. srpna 1813)
- 7. února – Alžběta Thurn-Taxis, manželka Miguela II. z Braganzy (* 1860)
- 9. února – Fjodor Michajlovič Dostojevskij, ruský spisovatel a filosof (* 1821)
- 16. února – Gustav Neumann, německý šachový mistr (* 15. prosince 1838)
- 3. března – Rudolf Brestel, ministr financí Předlitavska (* 16. května 1816)
- 9. března – Karolina Amálie Augustenborgská, dánská královna, manželka krále Kristiána VIII. (* 28. června 1796)
- 13. března – Alexandr II. Nikolajevič, ruský car (* 1818)
- 16. března – Modest Petrovič Musorgskij, ruský skladatel a klavírista (* 21. března 1839)
- 26. března – Florian Ceynowa, kašubský jazykovědec a spisovatel (* 4. května 1817)
- 29. března – Carl Weyprecht, německý geofyzik (* 8. září 1838)
- 31. března – Karolina Dánská, dcera dánského krále Frederika VI. (* 28. října 1793)
- 6. dubna – Gabriel-Jean-Antoine Davioud, francouzský architekt (* 30. října 1824)
- 19. dubna – Benjamin Disraeli, britský státník, premiér a spisovatel (* 21. prosince 1804)
- 26. dubna – Ludwig von der Tann-Rathsamhausen, bavorský generál (* 18. června 1815)
- 28. dubna – Ján Botto, slovenský romantický básník (* 1829)
- 29. dubna – Antoine Samuel Adam-Salomon, francouzský sochař a fotograf (* 9. ledna 1818)
- 3. května – Josip Jurčič, slovinský spisovatel (* 4. března 1844)
- 11. května – Henri Frédéric Amiel, švýcarský filosof a básník (* 27. září 1821)
- 23. června – Matthias Jacob Schleiden, německý botanik (* 5. dubna 1804)
- 1. července – Rudolf Hermann Lotze, německý lékař, filosof a psycholog (* 21. května 1817)
- 4. července – Johan Vilhelm Snellman, finský filozof, novinář a státník (* 12. května 1806)
- 25. července – Karl Christian Bruhns, německý astronom a geodet (* 22. listopadu 1830)
- 3. září – Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská, dcera císaře Františka I. (* 1. března 1798)
- 13. září – Ambrose Burnside, americký generál, vynálezce a politik (* 23. května 1824)
- 19. září – James A. Garfield, 20. prezident Spojených států (* 19. listopadu 1831)
- 21. října – Eduard Heine, německý matematik (* 15. března 1821)
- 30. října – Mathias Schönerer, rakouský stavitel železnic (* 9. ledna 1807)
- 29. listopadu – Giacomo Brogi, italský fotograf (* 6. dubna 1822)
- 5. prosince – Nikolaj Ivanovič Pirogov, ruský vědec, chirurg (* 25. listopadu 1810)
- 13. prosince – August Šenoa, chorvatský spisovatel (* 14. listopadu 1838)
- ? – John Goodwyn Barmby, britský křesťanský socialista (* 1820)
Hlavy států [editovat]
- České království – František Josef I.
- Papež – Lev XIII.
- Království Velké Británie – Viktorie
- Třetí francouzská republika – Jules Grévy
- Uherské království – František Josef I.
- Rakouské císařství – František Josef I.
- Japonsko – Meidži
Externí odkazy [editovat]
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1881:
- Národní listy — ročník 21 rok 1881
- Pražský deník — ročník 16 rok 1881
- Moravská orlice (Brno) — ročník 19 rok 1881
- Opavský Týdenník — ročník 12 rok 1881
- Budivoj (České Budějovice) — ročník 17 rok 1881 (odkaz vede na přehled ročníků)
- Květy — ročník 3 rok 1881
- Časopis Musea království Českého — ročník 55 rok 1881
- Lumír — ročník 9 rok 1881 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
- Světozor — ročník 15 rok 1881
- Vesmír — ročník 10 rok 1880-1881
- Osvěta (red. Václav Vlček) — ročník 11 rok 1881
- Humoristické listy — ročník 23 rok 1881 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
- Paleček (humor) — ročník 9 rok 1881
- Říšský zákoník (česká verze) — rok 1881
- Bohemia (deník pražských Němců) — ročník 54 rok 1881