Radžib Našašibi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Radžib Našašibi
عارف العارف
Radžib Našašibi na snímku z 20. let 20. století
Radžib Našašibi na snímku z 20. let 20. století

Ve funkci:
1920 – 1934
Předchůdce Musa al-Husajni
Nástupce Husejn al-Chalidi

Narození 1881
Jeruzalém, Osmanská říše
Úmrtí 1951

Radžib Našašibi (arabsky: راغب النشاشيبي, hebrejsky: ראע'ב נשאשיבי, žil 1881-1951) byl palestinský arabský politik a starosta Jeruzaléma pod mandátní britskou správou v období od roku 1920 do roku 1934.[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1881 v Jeruzalémě. Byl představitelem vlivné jeruzalémské rodiny Našašibi. Absolvoval inženýrská studia na Istanbulské univerzitě a stal se okrskovým inženýrem pro oblast Jeruzaléma. Po celý život byl politickým a společenským oponentem další významné jeruzalémské rodiny, al-Husajní, z jejíchž řad pocházel i pozdější muftí Jeruzaléma Amín al-Husajní. V roce 1914 byl zvolen do tureckého parlamentu v Instanbulu. Zastupoval Jeruzalém v tomto zákonodárném sboru i během první světové války. Zároveň řídil oddělení veřejných prací. V roce 1919 se zapojil do národních arabských politických aktivit a byl toho roku delegátem Všesyrského kongresu. Pak se vrátil do Jeruzaléma, kde se na téměř 15 let stal starostou, přičemž v této funkci vystřídal Musu al-Husajniho.[2] Nástup do funkce usnadnilo i to, že další významný předák rodu al-Husajní, Amín al-Husajní tehdy po nepokojích v Palestině 1920 spolu s Arefem al-Arefem uprchl do Sýrie.[3]

Post starosty obhájil jako kandidát muslimských Arabů v komunálních volbách konaných 5. dubna 1927, v nichž zvítězil. Židé tvořili sice většinu populace, ale kandidáta na starostu nominovat nemohli). Místostarosty se stali Chajim Salomon (představitel židovské komunity) a Jakub Faradž (arabský křesťan).[4]

Byl předákem Arabské národní strany založené roku 1923. V roce 1934 založil Stranu národní obrany. Zastupoval politické zájmy palestinských Arabů. Byl například členem delegace, která o státoprávním uspořádání Palestiny jednala v březnu 1930 v Londýně. V roce 1936 zasedl za Stranu národní obrany ve Vysokém arabském výboru, ale pak se z něj stáhl. Šlo o období Arabského povstání v Palestině. Nebyl jednoznačným odpůrcem rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát, ale ve 40. letech 20. století nevyvíjel politické aktivity.[2]

Až v srpnu 1949 byl jmenován ministrem Jordánska pro uprchlíky a v září 1949 se stal prvním generálním guvernérem Arabské Palestiny (částí mandátní Palestiny dobytých Jordánskem - tedy Západní břeh Jordánu). V roce 1950 se stal jordánským ministrem zemědělství a později ministrem dopravy. Byl také pověřen funkcí kustoda svatých míst v Jeruzalému, což byl post na ministerské úrovni. Zemřel v lednu 1951.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mayors of Jerusalem [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2011-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Radžib Našašibi [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2011-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SEGEV, Tom. One Palestine, Complete: Jews and Arabs under the British Mandate. New York : An Own Book - Henry Holt and Company, 2001. ISBN 0-8050-6587-3. S. 139. (anglicky) 
  4. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 144. (anglicky)