Věra Weizmannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Věra Weizmannová
Rodné jméno Věra Kacmanová
Narození 27. listopadu 1881
Rostov na Donu, Ruské impérium (dnes Rusko)
Úmrtí 24. září 1966 (84 let)
Izrael
Občanství Izrael
Povolání lékařka
Známá jako první izraelská první dáma
Manžel Chajim Weizmann
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věra Weizmannová (hebrejsky: ורה ויצמן, rodným jménem Věra Kacmanová; 27. listopadu 188124. září 1966) byla manželka prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna, první dáma Státu Izrael, lékařka a sionistická aktivistka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Rostově na DonuRuském impériu (dnešní Rusko) a lékařské vzdělání získala v Ženevě ve Švýcarsku.[1] V roce 1906 se vdala za Chajima Weizmanna, se kterým měla později dva syny. V letech 1906 až 1937 žila Weizmannova rodina v britském Manchesteru, kde Chajim Weizmann vyučoval na univerzitě. V roce 1913 získala britskou lékařskou licenci a začala pracovat jako lékařka na klinikách pro kojence a vyvinula pokročilé techniky pro kojeneckou výživu a dohled.[2]

Její mladší syn Michael byl jako pilot britského Královského letectva během druhé světové války sestřelen nad Biskajským zálivem.[3]

Věra Weizmannová při návštěvě nových jeslí WIZO v Rechovotu

Dobrovolnictví[editovat | editovat zdroj]

V roce 1916 opustila práci dětské lékařky a připojila se ke svému manželovi poté, co byl během první světové války jmenován vědeckým poradcem britské admirality. V roce 1920 se stala jednou ze zakladatelek Mezinárodní ženské sionistické organizace (WIZO) a po čtyřicet let stála společně s Rebecou Sieffovou v jejím čele. Po vypuknutí druhé světové války věnovala veškeré své úsilí Aliji mládeže, což byla organizace, kterou založila v Anglii, a jejíž byla následně v Izraeli čestnou prezidentkou.

Věra Weizmannová u portrétu svého manžela v domě v Rechovotu

Během izraelské války za nezávislost se zaměřila na léčbu a rehabilitaci raněných vojáků. Bezprostředně po válce založila Společnost handicapovaných veteránů z války za nezávislost a působila jako její prezidentka. Založila též dvě centra pro rehabilitaci zraněných vojáků, a to Bejt Kaj v Nahariji a rehabilitační oddělení v nemocnici Šeba - Tel ha-Šomer.

Kromě své aktivity ve výše uvedených organizacích podporovala řadu dobrovolnických organizací, jako je ILAN, Magen David Adom, jehož byla prezidentkou, a desítky dalších soukromých a státních charitativních organizací.

Weizmannův dům[editovat | editovat zdroj]

Jako izraelská první dáma trvala na své účasti při volbě interiéru domu, který byl pro prezidentský pár budován při Weizmannově institutu (k nelítosti architekta). Veškerý nábytek a umělecká dekorace je originální a většina byla importována ze Spojeného království a Francie.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • The Impossible Takes Longer: The Memoirs of Vera Weizmann

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vera Weizmann na anglické Wikipedii.

  1. Chaim Weizmann and the Palestine Arab Revolt of 1936-1939 [online]. Suburban Emergency Management Project, [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Vera Weizmann [online]. Jewish Women's Archive, [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Casualty Details: Michael Oser Weizmann [online]. Commonwealth War Graves Commision, [cit. 2009-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Weizmann House [online]. Weizmannův institut věd, [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]