Portál:Izrael

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání


Portál Izrael Izraelská vlajka

פורטל ישראל‎ – بوابة إسرائيل
Zahrady Bahá'í v Haifě Galilejské jezero Zeď nářků v Jeruzalémě
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii.
Státní znak Izraele
Státní znak
Izraelská vlajka
Izraelská vlajka
Izraelská hymna Izraelská hymna

Pozice Izraele ve světě

Izrael (hebrejsky: יִשְרָאֵל, Jisra'el; arabsky: إسرائيل‎, Isrá'íl), oficiálně Stát Izrael (hebrejsky: מְדִינַת יִשְרָאֵל‎, zvuk Medinat Jisra'el; arabsky: دولة ,إسرائيل Daulat Izra'íl),‎ je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře. Na severu sousedí s Libanonem, na severovýchodě se Sýrií, na východě s Jordánskem a na jihozápadě s Egyptem. K Izraeli přiléhá i Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tj. území částečně spravovaná Palestinskou autonomií – tato území jsou Izraelem okupována od šestidenní války v roce 1967. Izrael je se svou populací 7 337 500 obyvatel, z níž většinu (76 %) tvoří Židé, jediným židovským státem na světě. Je rovněž domovem izraelských Arabů, křesťanů, Drúzů a Samaritánů, stejně jako jiných náboženských a etnických menšin.

Moderní stát Izrael se odvolává na biblickou myšlenku Země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné válce o nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci. (více...)

Svitky od Mrtvého moře

Svitky od Mrtvého moře jsou nálezy starověkých svitků a jejích zlomků nalezených poblíž Mrtvého moře, zejména v Kumránu. Svitky obsahují biblické a další náboženské texty.

Okolnosti nálezu nejsou příliš jasné. Svitky byly objeveny roku 1947 (někdy se uvádí rok 1946) třemi beduíny – pašeráky, kteří chtěli svůj nález dobře zpeněžit. Svitky byly zveřejněny v roce 1948. Metropolita Samuel, který část svitků odkoupil (druhou část koupil krátce nato Eleazar Sukenik), je v roce 1949 nechal prozkoumat a odvezl je do USA. Roku 1954 se zásluhou jeruzalémského docenta Jigaela Jadina navrátily do Izraele a byly umístěny do Svatyně knihy. Druhá důležitá sbírka spisů existuje v Rockefellerově muzeu – archeologickém muzeu v Jeruzalémě. Muzeum bylo v roce 1966 zestátněno Jordánskem a po Šestidenní válce je získal Izrael. (více…)


Kvalitní články
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 20. týdne roku 2009
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii
Článek 7. týdne roku 2009
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii
Článek 1. týdne roku 2009
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii
Článek 10. týdne roku 2009
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii
Článek 42. týdne roku 2008
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii

Nejnovější články

Glatiramer acetát


Masada cobra.jpg
Bitevní vrtulníky AH-1 Cefa („Zmije“) nad Masadou.


Blížící se události
Januquia.png
(en)(he)(ru)(fr)(de)(it)(fi)(no)

Ada Jonat
Nositel Nobelovy ceny

Ada E. Jonat (hebrejsky: עדה יונת, narozena 22. června 1939, Jeruzalém) je izraelská odbornice na krystalografii, mezi jejíž významné počiny patří výzkum struktury ribozomu. K roku 2009 působí jako ředitelka Helen and Milton A. Kimmelman Center for Biomolecular Structure and Assembly Weizmannova institutu věd. V roce 2009 získala Nobelovu cenu za chemii za objasnění struktury a funkce ribozomu, čímž se stala historicky první izraelskou ženskou laureátkou Nobelovy ceny a teprve čtvrtou ženou, která získala Nobelovu cenu za chemii.

Za svůj výzkum získala řadu cen, včetně Wolfovy ceny za chemii v roce 2006 či Izraelskou cenu za chemii v roce 2002. (více…)


Citát
Prapor Šimšon neprovede vyhnání z Chomeš.
— vojáci praporu Šimšon při protestu před Západní zdíJeruzalémě (Eretz 23. 10. 2009)
» Archiv «

Měsíc listopad v historii

Témata

Kategorie

Zprávy

Informace

Wikimedia

Příbuzné portály