Křesťan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o členovi křesťanské církve či o člověku věřícím v Krista. O českém příjmení pojednává článek Křesťan (příjmení).

Křesťan je označení pro vyznavače křesťanství, nejrozšířenějšího monoteistického náboženství, založeném na učení Ježíše Krista. Většina křesťanů věří, že Kristus je Syn Boží – druhá osoba Nejsvětější Trojice. Viditelným znamením křesťanské víry je křest. Neexistuje přesná definice křesťana.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo křesťan je odvozeno přes latinu z řeckého χριστιανός (christianos) s významem náležící Kristu či kristovec.

Slovo se tedy vztahuje k Ježíši Kristu (Χριστός christos), zakladateli křesťanství, ale objevuje se až po jeho smrti, poprvé se slovo křesťané objevuje ve Skutcích apoštolů (Sk 11,26), odkud plyne, že se učedníkům, židovským i pohanským konvertitům k formujícímu se náboženství, začalo říkat křesťané poprvé v Antiochii.

Víra[editovat | editovat zdroj]

Obvykle se považuje za nutné věřit v božství, zmrtvýchvstání a vykupitelskou roli Ježíše Krista (měřítko používané drtivou většinou současných křesťanských církví i věřících hlásících se ke křesťanství).

Statistické vyhodnocení[editovat | editovat zdroj]

Pro statistické potřeby se někdy využívá evidence pokřtěných. Je možné zjišťovat, zda se dotyčná osoba sama považuje za křesťana či křesťanku. Tímto směrem se posunula i formulace příslušné otázky v českém sčítání lidu 2001 na rozdíl od sčítání 1991, kde byla otázka formulována výhradně jako otázka na členství.

Kulturní křesťanství[editovat | editovat zdroj]

Kulturními křesťany jsou osoby, jejichž národní kultura byla podstatně ovlivněna křesťanskou tradicí, ale samy zároveň nemusí být vůbec věřící,[1] tedy, v současné době, nemalá část obyvatelstva vyspělých zemí. Za kulturní křesťany lze považovat i ty, kdo jsou ateisty, ale drží se některých tradic křesťanství, například slavení Vánoc.[2]

Křesťané ve veřejném životě[editovat | editovat zdroj]

Významní církevní činitelé[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti, které se staly známými především svou aktivitou při šíření či budování křesťanství nebo svým příkladně křesťanským životem, bývají v některých církvích označovány jako světci.

Mnoho významných vědců, filosofů či spisovatelů v historii i v současnosti bylo (či je) taktéž křesťany a nezřídka se vedle práce ve svém oboru věnovali (resp. věnují) i teologii či apologetice.

Politici[editovat | editovat zdroj]

Zdůrazňovaná křesťanská identita je či byla typická pro politiky v mnoha křesťanských zemích, zejména pro představitele křesťansky orientovaných stran (v Česku např. KDU-ČSL). Křesťany byla většina prezidentů USA včetně současného a panovník Velké Británie dokonce je z titulu svého úřadu hlavou anglikánské církve.

Zatímco dnes se většina křesťanských politiků orientuje demokraticky, bylo až do 19. století typické spojení křesťanství a monarchického způsobu vládnutí. Mezi světovými válkami se křesťanství v evropské kontinentální politice občas spojovalo s diktaturou a pohybovalo se v blízkosti fašismu (např. slovenský prezident Jozef Tiso nebo španělský diktátor Francisco Franco).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Philip Yancey. "Why Do They Hate Us?" Christianity Today 1. dubna 2002, online.
  2. Dawkins: I'm a cultural Christian

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]