Portál:Válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Portál:Válka

Válka je řešení mezinárodních, mezistátních, etnických, religiosních a mezistranních (v případě občanské války) sporů násilným a krvavým způsobem, vedeným zpravidla ozbrojenou silou. Válka se proplétá lidskou historií jako rudá Ariadnina nit a sloužila především jako konečná fáze diplomacie, prostředek politické, osobní nebo národnostní rozpínavosti či rozhodný, popřípadě zatvrzelý, vzdor proti agresorovi, systému, zřízení nebo panovníkovi. Dějiny daly válce mnoho typických jmen, avšak bez ohledu na její charakter byla a je pro aktivní i pasivní účastníky zhoubným živlem. Tak ji často vidí i vizionáři a svaté knihy, jež jí přisuzují vládu nad budoucností a prorokují jí ústřední úlohu při zániku světa. Klasickým symbolem této role je archaická personifikace Janova zjevení, které Válku jmenuje mezi čtyřmi biblickými jezdci apokalypsy. Nicméně i přes vlastní sebedestruktivní podstatu zde paradoxně zůstává její pro-civilizační protiklad. Válka je otcem všech věcí, zaznamenal na přelomu 6. a 5. století př. n. l. Herakleitos z Efesu a tato nesporná skutečnost je bezesporu platná až do dnešních dnů. V jakém stádiu vývoje by se nacházela lidská společnost, kdyby nebylo přirozené agresivity člověka, jeho touhy být lépe vyzbrojen než nepřítel a bezprostřední inteligence ve vyvíjení nových a ničivějších způsobů vedení války?

Článek měsíce

Battle of Badr2.jpg
Bitva u Badru se odehrála 17. března 624 v oblasti Hidžázu na západě dnešní Saúdské Arábie a znamenala zlomový obrat v boji mezi ranou muslimskou obcí vedenou prorokem Mohamedem a protivníky z řad pohanských Kurajšovců, kteří ovládali Mekku. V islámské tradici byla bitva vykládána jako drtivé vítězství, za něž muslimové vděčí boží prozřetelnosti; sekulární prameny pak vítězství připisují Mohamedovu vojevůdcovskému umění. Ačkoliv je bitva u Badru jednou z několika bitev zmíněných v posvátné knize islámu – koránu – prakticky všechny současné znalosti o této bitvě pochází z tradičních islámských pramenů.
Bitvě u Badru předcházelo na přelomu let 623 a 624 několik menších šarvátek mezi medínskými muslimy a Kurajšovci z Mekky kvůli stupňujícím se nájezdům proti mekkánským karavanám. Bitva u Badru však představovala první velké regulérní střetnutí mezi oběma silami. Postupujíce proti silné obranné pozici, dokázali Mohamedovi disciplinovaní bojovníci rozbít kurajšovské linie a zabít několik významných kurajšovských vůdců, včetně Mohamedova úhlavního nepřítele Abú Džahla, a mnoho dalších zajmout. Pro muslimy mělo toto vítězství obrovský význam, neboť znamenalo, že Mekka, jež byla jedním z nejbohatších a nejmocnějších pohanských měst v Arábii, může být poražena. Muslimské vítězství také značně posílilo Mohamedovu pozici jak vůči vnitřní opozici, tak i navenek vůči ostatním arabským kmenům, jimž bitva u Badru signalizovala vzestup nové arabské moci. Bitvou u Badru byl zahájen mohutný muslimský postup, známý souhrnně jako islámská expanze.

Více naleznete v článku bitva u Badru

Obrázek měsíce

Bundesarchiv Bild 146-1975-014-31, Monte Cassino, deutsche Kriegsgefangene.jpg


Druhá světová válka: fotografie z března 1944 zachycující zajaté německé vojáky v průběhu bitvy o Monte Cassino.

Osobnost měsíce

Filip II Macedonia.jpg
Filip II. (řecky Φίλιππος (Filippos), což znamená milovník koní; okolo 382 př. n. l.336 př. n. l. v Aigách) byl králem Makedonie a otcem Alexandra Velikého. Vládl v letech 359336 př. n. l. Filip II. byl několikrát ženatý a měl mnoho dětí. Vojenskými reformami a zahraničněpolitickými úspěchy během své vlády položil základy pozdějším velkolepým úspěchům Alexandra ve válce proti Peršanům na východě. Filip II. se narodil jako syn krále Amynta III. a jeho ženy Eurydiké. Během svého mládí žil jako rukojmí v řeckém městském státě Théby v domě vojevůdce Pammena. Během regentství Ptolemaia z Aloru sem byl přiveden k utvrzení spojenectví mezi Makedonií a Thébami. Teprve když se králem stal jeho starší bratr Perdikkás III., mohl se Filip vrátit z Théb zpět do Makedonie.
Když Perdikkás padl v bitvě proti Ilyrům, převzal Filip v roce 359 př. n. l. regentství za svého nezletilého synovce Amynta IV. Po dvou letech ho makedonské vojenské shromáždění zvolilo za krále na místo příliš mladého Amynta. Na rozdíl od obdobných případů v minulosti, kdy poručníci nechali své svěřence zavraždit, Filip svému synovci nijak neublížil. Amyntás žil u makedonského královského dvora nadále až do Filipovy smrti v roce 336 př. n. l. Teprve potom byl odstraněn Alexandrem.

Více naleznete v článku Filip II. Makedonský

Výročí měsíce


Kategorie a seznamy

Kategorie

Seznamy

Kategorie a seznamy ČR

Kategorie

Středověké pevnosti

Seznamy

Kvalitní články

Ikona Nejlepšího článku Nejlepší články:


Ikona Dobrého článku Dobré články:

Příbuzné portály

Cross-Pattee-alternate red.svg   Křížové výpravy

Hussite banner.png   Husitství

German soldiers Battle of Marne WWI.jpg   První světová válka

Dead german member of Waffen-SS.jpg   Druhá světová válka

Ropik.jpg   Československé opevnění

Blue compass rose.svg   NATO

  • V článcích týkajících se obsahu portálu můžete na tuto stránku odkázat šablonou {{Portály|Válka}} více návod ».