Portál:Válka

Válka je řešení mezinárodních, mezistátních, etnických, religiosních a mezistranních (v případě občanské války) sporů násilným a krvavým způsobem, vedeným zpravidla ozbrojenou silou. Válka se proplétá lidskou historií jako rudá Ariadnina nit a sloužila především jako konečná fáze diplomacie, prostředek politické, osobní nebo národnostní rozpínavosti či rozhodný, popřípadě zatvrzelý, vzdor proti agresorovi, systému, zřízení nebo panovníkovi. Dějiny daly válce mnoho typických jmen, avšak bez ohledu na její charakter byla a je pro aktivní i pasivní účastníky zhoubným živlem. Tak ji často vidí i vizionáři a svaté knihy, jež jí přisuzují vládu nad budoucností a prorokují jí ústřední úlohu při zániku světa. Klasickým symbolem této role je archaická personifikace Janova zjevení, které Válku jmenuje mezi čtyřmi biblickými jezdci apokalypsy. Nicméně i přes vlastní sebedestruktivní podstatu zde paradoxně zůstává její pro-civilizační protiklad. Válka je otcem všech věcí, zaznamenal na přelomu 6. a 5. století př. n. l. Herakleitos z Efesu a tato nesporná skutečnost je bezesporu platná až do dnešních dnů. V jakém stádiu vývoje by se nacházela lidská společnost, kdyby nebylo přirozené agresivity člověka, jeho touhy být lépe vyzbrojen než nepřítel a bezprostřední inteligence ve vyvíjení nových a ničivějších způsobů vedení války?
Článek měsíce 13. března 1940 byla Moskevským mírem ukončena zimní válka, střetnutí, v němž Finsko více než tři měsíce vzdorovalo sovětské Rudé armádě. Útok na Finsko představoval další krok v expanzi SSSR stvrzené Paktem Ribbentrop - Molotov. V okamžiku, kdy Nejvyšší sovět Sovětského svazu 31. srpna 1939 jednomyslně tuto smlouvu schválil, seznámil maršál Vorošilov shromážděné poslance s reformami, ke kterým došlo v Rudé armádě v posledních pěti letech vlivem nezpochybnitelné Stalinovy autority. Tato vlna represí a čistek, znamenala do září 1938 odchod 36 761 příslušníků velitelského sboru a více než 3000 velitelů sovětského námořnictva. Zároveň byli přiděleni k velitelům političtí komisaři, kteří ve skutečnosti o všem rozhodovali, přestože vojenské strategii často ani nerozuměli. Právě vlivem těchto faktorů a zároveň vysoké morálky finských ozbrojených sil bylo možné bránit se této invazi mnohem déle než Sověti očekávali, přestože jejich armáda měla třikrát více vojáků, třicetkrát více letadel a dvěstěkrát více tanků než Finové. Teprve po rozsáhlých přeskupeních a příchodu dalších posil se Rudé armádě podařilo prolomit 14. února 1940 finské pozice v Mannerheimově linii. Více naleznete v článku zimní válka Obrázek měsíce Polsko-švédská válka: Plátno polského malíře Józefa Brandta s názvem Pochod Švédů na Kėdainiai. Osobnost měsíce 15. března 44 př. n. l. byl zavražděn římský vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie císař Julius Caesar. Narodil se 12./13. července 100 př. n. l. v patricijské rodině náležející k rodu Juliů, o jeho dětství toho však není mnoho známo, jelikož počáteční kapitoly jeho životopisů od Suetonia a Plútarcha byly ztraceny. Jako stoupenec politické frakce populárů vytvořil spolu s Marcem Liciniem Crassem a Gnaeem Pompeiem Magnem tzv. první triumvirát, který po několik let dominoval římské politice. Caesarovy výboje v Galii rozšířily římskou moc hluboko na sever. Caesar dále jako první Říman pronikl do Británie a za řeku Rýn. Rozpad triumvirátu po smrti Crassa přivedl Caesara do konfliktu s Pompeiem podporovaným římským senátem. Překročením řeky Rubikonu v roce 49 př. n. l. zahájil Caesar občanskou válku, na jejímž konci se stal jediným a nesporným vládcem celého římského státu. Po uchopení moci zahájil rozsáhlé reformy římské společnosti a vlády. Rovněž byl zvolen doživotním diktátorem. Tím však podnítil Marca Iunia Bruta a řadu dalších římských senátorů, aby ho o březnových idách roku 44 př. n. l. v senátu zavraždili. Strůjci tohoto činu doufali v obnovení republiky. Jejich akce ale vedla pouze k rozpoutání nového kola občanských válek, z něhož vyšel jako vítěz Caesarův adoptivní syn Octavianus, který poté nastolil římské císařství. V roce 42 př. n. l. byl Caesar římským senátem oficiálně prohlášen za jednoho z římských bohů. Více naleznete v článku Julius Caesar Výročí měsíce 1. březen 1815 – po útěku z Elby se vylodil bývalý francouzský císař Napoleon Bonaparte v zátoce San Juan u Cannes. 1. březen 1896 – první italsko-etiopská válka: vojska Etiopie a Itálie se střetly v bitvě u Awdy. 1. březen 1942 – druhá světová válka: proběhla bitva v Sundském průlivu. 1. března 1992 – vypukla válka v Bosně a Hercegovině. 1. březen 2009 – zemřel Petr Uruba, český válečný veterán, pilot (* 15. prosince 1916). 2. březen 1624 – zemřel krnovský vévoda a český vojevůdce, vrchní velitel armády slezských stavů během českého stavovského povstání Jan Jiří Krnovský. 2. březen 1653 – první anglo-holandská válka: Angličané zvítězili v bitvě u Portlandu. 3. březen 1945 – Finsko vyhlásilo nacistickému Německu válku. 4. březen 1945 – druhá světová válka: byla zahájena bitva u Kamence Podolského. 5. březen 1824 – třetí anglo-barmská válka: vojska Východoindické společnosti vpadly do Barmy a obsadily Arakán a Tenasserím. 5. březen 1912 – italské vojsko jako první použilo vzducholoď k válečným účelům. 5. březen 1945 – druhá světová válka: sovětská a československá vojska zahájila ostravsko-opavskou operaci, která skončila osvobozením Ostravy a okolních měst a obcí od nacistické okupace. 5. březen 1949 – první arabsko-izraelská válka: byla zahájena poslední akce IOS během operace Ovda (ukončení 10. března). 6. březen 1836 – bylo finálním útokem mexické armády rozhodnuto obléhání pevnosti Alama. 6. březen 1645 – třicetiletá válka: na českém území se střetla švédská a císařská vojska v bitvě u Jankova. Střetnutí je označováno za nejkrvavější bitvu konfliktu. 6. březen 1945 – druhá světová válka: německá vojska zahájila operaci Jarní probuzení. 7. března 1940 – zimní válka: Finsko a Sovětský svaz zahájily mírová jednání. 7. březen 1945 – druhá světová válka: Spojenecká vojska obsadila Luddendorfův most v Remagenu. 7. březen 1984 – v rámci podpory Contras zaútočily Spojené státy americké na nikaragujské město San Juan del Sur. 8. – 13. březen 1918 – první světová válka: za účasti 6. pluku československých legií v Rusku proběhla bitva u Bachmače. 8. – 13. březen 1943 – druhá světová válka: proběhla bitva u Sokolova, ve které dostaly československé jednotky po výcviku u Buzuluku svůj první bojový úkol. Tím bylo udržet postavení na linii nově budované obrany na řece Mža. 8. březen 1965 – dorazilo do Vietnamu prvních 3500 amerických vojáků, aby se zapojili do vietnamské války. 9. – 10. březen 1814 – napoleonské války: Napoleon Bonaparte utrpěl porážku v bitvě u Laonu. 9. – 17. březen 1916 – první světová válka: proběhla 5. bitva na Soči. 10. březen 241 př. n. l. – první punská válka: proběhlo rozhodující námořní střetnutí mezi flotilami Kartága a římské republiky - bitva u Aegatských ostrovů. 10. březen 1653 – narodil se John Benbow, legendární anglický admirál bojující ve válkách Velké aliance a válkách o dědictví španělské. 10. březen 1953 – studená válka: pilot československé stíhačky sestřelil amerického stíhače v tzv. letecké bitvě nad Merklínem. 11. březen 1891 – byl poprvé spuštěn na moře britský chráněný křižník HMS Hawke. 12. březen 1470 – válka růží: odehrála se bitva u Losecoat Field. 13. březen 565 – zemřel významný byzantský vojevůdce Belisar. 13. březen 1940 – zimní válka: skončila druhá bitva u Taipale. 13. březen 1954 – válka ve Vietnamu: jednotky Viet Minhu zahájily útok na francouzskou pevnost u Dien Bien Phu. 14. březen 1864 – narodil se Alfred Redl, rakousko-uherský důstojník a ruský špión. 15. březen 44 př. n. l. – byl zavražděn Julius Caesar, římský politik a vojevůdce. 15. března 1848 – vypukla maďarská revoluce, jež byla jedním z největších povstání roku 1848. 15. březen 1939 – došlo společně s odporem strážných skladu v nedalekém Meziříčí k jedinému známému boji československých vojáků s německou armádou při obsazování Čech a Moravy k tzv. bitvě u Czajankovy továrny. 16. březen 1837 – první karlistická válka: Karlisté zvítězili v bitvě u Oriamendi. 16. březen 1921 – zahájily elitní oddíly Rudé armády, pod velením Michaila Tuchačevského, bojové operace proti takzvanému kronštadskému povstání. 16. březen 1968 – válka ve Vietnamu: američtí vojáci na běžné kontrolní hlídce ve vesnici My Lai, zmasakrovali 500 civilistů. 17. březen 624 – odehrálo se střetnutí mezi ranou muslimskou obcí vedenou prorokem Mohamedem a protivníky z řad pohanských Kurajšovců – bitva u Badru. 17. březen 2008 – padl Milan Štěrba, příslušník jednotek SOG AČR, první voják v samostatné historii České republiky, který zemřel na následky nepřátelské agrese. Stal se jednou z obětí afgánského sebevražedného atentátníka. 18. březen 1921 – byl podepsán Rižský mír, jenž ukončil polsko-sovětskou válku. 18. březen 1916 – narodil se český voják a letec, hrdina československého protinacistického odboje a oběť komunistického teroru Josef Bryks. 18. březen 1982 – zemřel sovětský voják, maršál a dvojnásobný hrdina SSSR Vasilij Ivanovič Čujkov. 20. březen 1929 – zemřel Ferdinand Foch, francouzský důstojník, maršál a národní hrdina bojů první světové války. 20. březen 2003 – pod kódovým označením "Operace Irácká svoboda" zahájilo USA neoprávněnou invazi do Iráku a tímto aktem zahájilo tzv. válku v Iráku. 21. březen 1942 – padl při přestřelce s agenty gestapa Václav Morávek. 22. březen 1942 – druhá světová válka: proběhla ve Středozemním moři druhá bitva u Syrty. 20. březen 1849 – maršál Radecký porazil sardinská vojska v bitvě u Novary. 23. březen 1915 – narodil se ruský odstřelovač Vasilij Zajcev (známý především z filmového snímku Nepřítel před branami). 23. březen 1939 – vpadly na Slovenské území Podkarpatské Rusi jednotky Maďarska. Tímto nepřátelským aktem začala tzv. malá válka. K jejímu ukončení došlo osmý den po zahájení bojových operací (31. března). 24. březen 1607 – narodil se holandský admirál, účastník námořních bojů mezi Angličany a Nizozemci Michiel de Ruyter. 25. březen 1420 – husitské války: Jan Žižka dosáhl vítězství v bitvě u Sudoměře. 25. březen 1799 – francouzské revoluční války: jednotky francouzského Direktoria a rakouského impéria se střetly v bitvě u Stockachu. 25. březen 1945 – druhá světová válka: byla zahájena bratislavsko-brněnská operace sovětských a rumunských vojsk, která vyvrcholila osvobozením jihozápadního Slovenska a jižní a střední Moravy od nacistické okupace. 26. březen 1945 – válka v Tichomoří: Američané dobyli japonský ostrov Iwodžima. 27. – 29. březen 1941 – proběhla námořní bitva u Matapanu v níž se střetly lodě Itálie se svazy lodí Velké Británie a Austrálie. 27. březen 1894 – narodil se René Fonck, francouzský pilot, jenž za první světové války sestřelil 75 nepřátelských letadel. 27. březen 1943 – druhá světová válka: Američané porazili Japonce v námořní bitvě u Komandorských ostrovů. 28. březen 1461 – války růží: Yorkové a Lancasterové se utkali v bitvě u Ferrybridge, jež byla předehrou před daleko většímu a krvavějšímu střetnutí u Towtonu (29. březen 1461). 29. březen 1769 – narodil se Nicolas Jean de Dieu Soult, významný maršál napoleonských válek. 30. – 31. březen 1814 – napoleonské války: vojska VI. protifrancouzské koalice dobyly Paříž. 31. březen 1904 – Younghusbandova expedice: v průsmyku u vesnice Guru Britové zmasakrovali neútočící Tibetské vesničany.	Kategorie a seznamy Kategorie Válka [−] Války [+] Války podle století [+] Války podle typu [+] Války podle zemí [−] Bitvy [+] Bitvy podle bojiště [+] Bitvy starověku [+] Bitvy podle století [+] Bitvy středověku [+] Bitvy podle typu [+] Bitvy podle války [+] Bitvy podle zemí Vojenství Armáda Vojáci Městská a polní opevnění Ozbrojené síly Pevnostní systémy Taktika Válečné právo Zbraně Seznamy Seznam válek Seznam bitev Seznam vojevůdců Kategorie a seznamy ČR Kategorie [−] Války Česka [+] Husitské války [×] Vojenské mise Armády České republiky [−] Bitvy Česka [×] Bitvy husitských válek [×] Účastníci bitvy u Chlumce (1126) Bitvy svedené v Česku České vojenství Čeští válečníci Československé vojenství Československé opevnění Fortifikace – Středověké pevnosti Seznamy Seznam bitev českých dějin Seznam bitev českých dějin za druhé světové války Seznam husitských bitev Války českých dějin Seznam českých vojevůdců Seznam českých vojáků, kteří zemřeli v zahraničních misích Kvalitní články Nejlepší články: Křížové výpravy • Bitva u Hattínu • Druhá křížová výprava • Křižácká tažení do Egypta • Lidová křížová výprava • Niizuki • Povstání rudých turbanů Dobré články: První židovská válka • Římsko-perské války • Bitva u Badru • První křížová výprava • Třetí křížová výprava • Sedmiletá válka • Bitva u Slavkova • Bitva u Waterloo • Československo-polský spor o Těšínsko • Druhá světová válka • Totila • Sébastien Le Prestre de Vauban • Nankingský masakr Příbuzné portály    Křížové výpravy    První světová válka    Druhá světová válka    Československé opevnění    NATO
V článcích týkajících se obsahu portálu můžete na tuto stránku odkázat šablonou {{Portály|Válka}} více návod ». Seznam všech portálů české Wikipedie Aktualizovat tuto stránku