Portál:Český jazyk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| ℮
Čeština je západoslovanský jazyk. Je mateřským jazykem pro přibližně 12 000 000 lidí, z toho 10 000 000 žije v České republice. Má mimořádně bohatou slovní zásobu, mnoho zvláštních gramatických jevů a několik nepříliš obvyklých hlásek. Mluvená čeština se vyvinula v 10. století. Několikrát byla zatlačena do pozadí němčinou, zvláště pak po roce 1620, přesto díky práci národních obrozenců a v dřívějších dobách českých humanistů přetrvala. V současné době je jedním z úředních jazyků Evropské unie.
|
|
|
|
℮
Článek
|
|
Dalimilova kronika je nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví. Pochází z počátku 14. století, záznamy končí rokem 1314, existuje několik pozdějších dodatků. Podle svého nejdůležitějšího zdroje bývá označována též jako Kronika Boleslavská. Označení přívlastkem „Dalimilova“ se objevuje až v 17. století. Již ve 14. a 15. století bylo vytvořeno mnoho jejích opisů a překladů. Pro své silně vlastenecké ladění byla předmětem zvýšeného zájmu vždy v dobách národního útisku.
Přečtěte si celý článek!
|
|
|
℮
Mluvíte správně česky?
|
|
V češtině se stále vyskytují zbytky duálu, který se hojně používal ve středověku, a používal pro vyjadřování dvojitosti, párovitosti. Duálem se stále řídí skloňování číslovky „dva“, ale i podstatných jmen, která označují párové části těla. Zatímco například číslovku „tři“ tak skloňujeme „tři - tří nebo třech - třem - tři - tři - třech - třemi“, skloňování číslovky „dva“ vypadá následovně:
Totožně se chová zájmeno „oba“.
Podrobnější informace o duálu naleznete v článku Dvojné číslo.
|
|
℮
Osobnosti češtiny
Daniel Adam z Veleslavína (31. srpna 1546 Praha – 18. října 1599 Praha) byl český nakladatel, spisovatel, organizátor literární činnosti a humanista.
Svou činností velmi ovlivnil českou literaturu, proto období, kdy působil, nazýváme dobu veleslavínskou. Vystudoval pražskou univerzitu, později na ní přednášel. Oženil se s dcerou knihtiskaře Melantricha a zdědil po něm tiskárnu. Zasloužil se o vydání mnoha českých děl. Byl tajným stoupencem Jednoty bratrské. Jeho hlavní činnost nespočívala ani tak v psaní, jako v organizaci, opravě a překladech. Výrazně přispěl k rozvoji českého jazyka. Získal šlechtický titul.
Přečtete si celý článek!
|
|
|
℮
Zajímavost
|
|
Víte, proč se podstatné jméno „mlýn“ píše jinak, než sloveso „mlít“? Indoevropský prapůvod tohoto slova je pravděpodobně týž, ale zatímco slovo „mlýn“ převzala čeština z němčiny, přičemž písmeno „ü“ nahradila písmenem „y“, slovo „mlít“ má slovanský původ.
Uvědomili jste si, že předpona vy- vyjadřuje v češtině pohyb zevnitř směrem ven? Vyskočit, vyletět, vyhodit, i ono vyjádřit. Odtud dostal své jméno také výr (lat. bubo bubo), který vyvaluje své krásné oči. Z toho pochází lidové Co vejráš?, kde ale ypsilon zmizelo. Latinské bubo souvisí zřejmě s naším bubákem, který straší.
|
|
|
℮
Krása češtiny na Wikizdrojích
|
|
Dřěvo sě listem odievá,
slavíček v keřku spievá.
Máji, žaluji tobě
a mécě srdce ve mdlobě.
Zvolil sem sobě milú,
ta tře mé sdrce pilú.
Pila hřěže, ach bolí,
a tvójť budu, kdeť sem koli.
Srdéčko, divím sě tobě,
že nechceš dbáci o sobě.
Tvá radost, veselé hyne
pro tu beze jmene.
Začátek z básně Dřevo se listem odívá ze 14. století
Celý text…
|
|
|
|
|
|
|
|
℮
- Děkujeme za návštěvu portálu, mohli by Vás zajímat také související portál Jazyk.
- Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou
{{Portály|Český jazyk}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
- Pokud máte zájem spolupracovat, přidejte svůj podpis pod tyto věty.
- Pokud máte podezření, že portál šíří dezinformace, směle napište do diskuse.
|
