Nankingský masakr
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti historie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Nankingský masakr nebo Znásilnění Nankingu byl válečný zločin spáchaný Japonskou imperiální armádou během druhé čínsko-japonské války. Během Nankingského masakru Japonci spáchali zvěrstva proti nevinným civilistům, včetně masových poprav, znásilňování, rabování a pálení. Je nemožné přesně vyčíst všechny tyto činy. Nicméně, z počtu a kalibru těchto zločinů dokumentovaných na těch, co přežili, a z deníčků japonských militaristů, je mrazivý důkaz této historické tragédie nesporný.
Obsah |
[editovat] Předehra
Nanking byl od roku 1928 hlavním městem Číny. Počet obyvatel města vzrostl kvůli uprchlíkům z 250 000 na 1 milion. 11. listopadu 1937 započala japonská armáda postup na Nanking. Při postupu ničila města a vesnice. Například město Su-čou přezdívané "čínské Benátky". 7. prosince byl Nanking definitivně obklíčen. 12. prosince se bránící čínské jednotky rozhodly ustoupit přes řeku Jang-c'-ťiang. 13. prosince Japonci prolomili hradby Nankingu. Mnoho lidí se ten den snažilo utéct z obleženého přes řeku Jang-c'-ťiang. Japonci do nich začali střílet. Jeden japonský voják vypověděl, že druhý den ráno byla řeka pokrytá asi 50,000 mrtvými těly lidí i dětí. Vyčerpaní Číňané se však pod příslibem slušného zacházení vzdali.
[editovat] Průběh masakru
[editovat] Váleční zajatci
Velké množství čínských vojáků na předměstí bylo zajato už dřív, než japonské vojsko vkročilo do města. Čínští vojáci ve středu města se oblékli do civilního oblečení. Po „Slavnostním vstupu do města“ (17. prosince) Japonci zajali všechny, o kterých se domnívali, že byli čínští vojáci. Velké množství mladých mužů, kteří byli uvězněni, společně s těmi, kteří byli zajati už dříve, bylo posláno ven z města, aby mohli být zmasakrováni střelbou z kulometu. Jejich těla byla částečně spálena a naházena do Jang-c'-ťiang.
[editovat] Vraždění civilistu
Po likvidaci zajatců vnikli Japonci do města. A začali namátkou zabíjet civilisty. Když došly náboje začali používat bodáky a meče. Dokonce mezi sebou soutěžili, kdo zabije více lidí. Vymýšleli extrémní způsoby mučení a mnozí se nechávali fotit.
[editovat] Znásilňování
Během 6 týdnů bylo znásilněno a posléze brutálně zabito kolem 20,000 žen. Japonci dokonce znásilňovali dívky mladší deseti let, ženy starší 70 let i těhotné ženy. To vše se odehrávalo v ulicích nebo na posvátných místech během dne. Důstojníci své vojáky k těmto činům povzbuzovali.
[editovat] Vraždění v bezpečné zóně
Když se Japonci v polovině listopadu blížili k Nankingu, skupina znepokojených cizinců vytvořila mezinárodní záchranný výbor, aby stanovil bezpečnou zónu, která by chránila uprchlíky. Tato zóna byla uvnitř města a čítala asi 20 utečeneckých táborů, ze kterých každý ubytoval od 200 do 12,000 lidí. Během těch šesti týdnů Japonci vnikli i do bezpečné zóny, aby zajali mladé muže. Pokaždé bylo zajato a na místě popraveno asi 100 mužů.
[editovat] Počet obětí
Většina expertů souhlasí, že nejméně 300,000 Číňanů zemřelo a 20,000 žen bylo znásilněno. Někteří odhadují mnohem větší počty – 340,000 mrtvých a 80,000 znásilněných žen. Japonská vláda k dnešnímu dni tvrdí, že tyto počty jsou přehnané. Někteří politikové dokonce prohlašovali, že sám masakr je výmysl.
[editovat] Reakce ze zahraničí
Cizinci zde byli však nezranitelní. Proto také o těchto zločinech západní Evropa tolik neví. Jednou si však mezinárodní společenství uvědomilo tato zvěrstva, Tokyo začalo stahovat svá vojska a mírnit jejich divokost. Ke konci ledna roku 1938 se vraždění občanů Nankingu vytratilo. V této době japonská armáda začala prosit podporované zahraniční jednotky v Nankingu o pomoc s odklízením tisíců mrtvol, které hyzdily ulice.
[editovat] Japonské popírání masakru
28 mužů včetně někdejších zahraničních ministrů a vysokých vojenských úředníků bylo vyslýcháno v Tokiu mezinárodním soudem pro jejich účast ve vedení masakru v Nankingu. Přišlo se na to, že Tokyo o těchto zvěrstvech vědělo a ignorovalo je. Z 28 mužů dva zemřeli během vyšetřování, jeden se zhroutil a byl předán mentálnímu ústavu. Zbývajících 25 mužů bylo shledáno vinnými. V roce 1948 byli všichni odsouzeni buď k trestu smrti pověšením nebo doživotně uvězněni. Ale během roku 1956 byl každý propuštěn s podmínkou. Desetiletí po masakru Japonsko začalo popírat většinu z historie Nankingu. Byly psány knihy, které nabízely velmi odlišné pohledy na tento incident. Některé popírali různé události, jako kdyby se vůbec nestaly. Dokonce v roce 1990 byly v japonské vládě úředníci, kteří tvrdili, že masakr byl smyšlený. Japonsko se nikdy neomluvilo ani se nesnažil odškodnit pozůstalé.
