1941
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1937 • 1938 • 1939 • 1940 • 1941 • 1942 • 1943 • 1944 • 1945 ► ►►
Obsah |
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Události [editovat]
- Zuří druhá světová válka.
| 1941 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo (Protektorát Čechy a Morava) [editovat]
- 1. dubna – Gestapo zatklo pplk. Josefa Balabána.
- 13. května – Gestapo zatklo Josefa Mašína.
- 28. září – Reinhard Heydrich vyhlásil stanné právo a rozpoutal vlnu represí.
- 29. září – Zatčen Alois Eliáš.
- Započala výstavba chemičky v Záluží u Litvínova
| 1941 | |
| Střední stav obyvatel | 11 129 373 |
|---|---|
| Narození | 208 913 |
| Zemřelí | 152 048 |
| Přirozený přírůstek | 56 865 |
| Přírůstek stěhováním | N/A |
| Celkový přírůstek | N/A |
Svět [editovat]
Leden [editovat]
Únor [editovat]
- 11. února – Erwin Rommel se přesunul do Afriky.
- 17. února - Bulharsko a Turecko podepisují s Německem smlouvu o přátelství
Březen [editovat]
- 11. března - prezident Roosevelt podepisuje zákon o půjčkách a pronájmu, který mu umožňuje přemístit armádu do kterékoli země důležité pro americké zájmy
- 29. března – Bitva u Matapanu, Britové poráží italskou flotilu.
Duben [editovat]
- 1. dubna – vojenský převrat v Iráku pod vedením Rašída Gajláního proti přítomnosti Britů.
- 6. dubna – Německo napadlo Jugoslávii a Řecko.
- 13. dubna – podepsána sovětsko-japonská smlouva o neútočení.
- 17. dubna – kapitulace Jugoslávie.
- 21. dubna – kapitulace Řecka.
- 25. dubna – Erwin Rommel napadl Egypt.
Květen [editovat]
- 7. května - poblíž Islandu zadržena německá meteorologická loď s tajnými dokumenty o kódovacím přístroji Enigma
- 20. května – Německé výsadkové jednotky zaútočily na Krétu.
- 24. května – Bitva v Dánském průlivu, loď Bismarck potopila HMS Hood.
- 27. května – Bismarck potopen v severním Atlantiku.
Červen [editovat]
- 1. června – Kréta kapituluje.
- 8. června - Britské a francouzské jednotky napadly Sýrii, o tři dny později podepisuje Sýrie příměří
- 22. června – Zahájena operace Barbarossa, začíná Velká vlastenecká válka.
- 25. června – Ruské letectvo bombarduje finská města, Finsko vyhlašuje SSSR válku.
- červen – Němci obsadili Vilnius.
Červenec [editovat]
- 12. července - Sovětský svaz a Velká Británie podepisují smlouvu o vzájemné pomoci
- 12. července – Japonci předložili vichystické Francii ultimátum, ve kterém se dožadují podstoupení (de facto okupace) osmi leteckých a dvou námořních základen ve francouzské kolonii Východní Indočína Japonsku.
- 16. července – Japonský 2. kabinet prince Kanoeho podává demisi.
- 16. července - Němci obsazují Smolensk
- 18. července – Nový 3. kabinet prince Kanoeho se ujímá vlády.
- 25. července – Japonci vyhlašují protektorát nad Indočínou, začíná okupace a příprava základen pro útok na Malajsii.
- 26. července – Jako reakci na Japonské obsazení Francouzské Indočíny Roosevelt nařizuje zmrazit japonská aktiva v USA.
- 30. července – Americký dělový člun USS Tutiula je poškozen japonskými bombardéry u Čchung-čchingu. Japonci se omlouvají, že šlo o omyl.
Srpen [editovat]
- 3. srpna – Clemens August von Galen, biskup münsterský, ve svém kázání zveřejnil detaily o tajných nacistických euthanasijních programech a ostře je odsoudil
- 4. srpna – Roosevelt uzavírá Panamský průplav pro japonské lodě.
- 14. srpna – Atlantická charta.
- 24. srpna – Hitler nařídil euthanasijní programy zastavit.
- 24. srpna - Velká Británie a Sovětský svaz napadli Írán s cílem zabezpečit dodávky ropy
Září [editovat]
- 6. září - Reinhard Heydrich vydává nařízení, dle kterého jsou všichni Židé starší 6 let povinni nosit Davidovu hvězdu jako označení původu
- 15. září - Počátek obléhání Leningradu
- 19. září - Němci obsazují Kyjev
- 30. září – Začíná hlavní útok na Moskvu – operace Tajfun.
Říjen [editovat]
- 2. října – Roosevelt odmítá nabídku prince Konoeho na setkání, dokud se japonská vojska nestáhnou z Číny.
Listopad [editovat]
- 18. listopadu - Zahájení ofenzívy britských jednotek u Tobrúku
- 25. listopadu - Vyhlášení nezávislosti Libanonu
- 27. listopadu - Zahájení ruské ofenzívy u Rostova
- 28. listopadu - Spojenci obsazují Etiopii
- 29. listopadu - Rusové zahajují protiofenzívu u Moskvy
Prosinec [editovat]
- 6. prosince – Sovětská vojska přecházejí do rozhodujícího protiútoku před Moskvou.
- 7. prosince – Japonský útok na Pearl Harbor (USA).
- 8. prosince – USA, Čína a Holandsko oficiálně vyhlašují válku Japonsku.
- 10. prosince - Japonci obsazují Guam, přistávají na Luzonu
- 11. prosince
- Německo vyhlašuje válku USA.
- První japonský pokus o invazi na atol Wake odražen.
- 13. prosince – Námořní bitva u mysu Bon.
- 23. prosince – Druhý japonský pokus o invazi na atol Wake je úspěšný. Američané kapitulují po pár hodinách boje.
- 25. prosince – Japonci dobývají Hong Kong
- noc z 28. na 29. prosince – Nad územím Protektorátu jsou vysazeny tři výsadky: Silver A, Silver B a Anthropoid.
- Připojení Besarábie k Rumunsku.
Vědy a umění [editovat]
- objevení plutonia
- startuje program Manhattan s cílem vyvinout atomovou bombu
- v Sovětském svazu objevuje Flerov samovolné štěpení uranu
- objevení dakronu (terylenu)
- výroba prvních polyuretanů v Německu
- premiéra filmu Občan Kane režiséra Orsona Wellse
- Bertold Brecht píše divadelní hru Matka Kuráž a její děti
- v Sovětském svazu vychází román Pád Paříže, autor Ilja Grigorjevič Erenburg
Nobelova cena [editovat]
Kvůli válečnému konfliktu (II. světová válka) nebyla udělena žádná Nobelova cena.
Narození [editovat]
Česko
- 9. ledna – Josef Jelínek, český fotbalista
- 8. března – Ivana Loudová, česká hudební skladatelka a pedagožka
- 4. února – Jiří Raška, český sportovec († 20. ledna 2012)
- 2. dubna – Aleš Svoboda, český anglista a lingvista, vysokoškolský pedagog († 9. ledna 2010)
- 19. května – Iva Janžurová, česká herečka
- 19. června – Václav Klaus, český politik a prezident
- 20.červenec - Jiří Grossmann, československý herec, zpěvák, textař, divadelní autor a instrumentalista
- 29. srpna – Karel Franěk, český hokejový trenér
- 13. listopadu - Marie Rottrová, česká zpěvačka a moderátorka
- 6. prosince – Vladimír Borecký, český psycholog († 6. února 2009)
Svět
- 8. ledna – Graham Chapman, britský komik a spisovatel († 4. října 1989)
- 15. ledna – Captain Beefheart, americký zpěvák († 17. prosince 2010)
- 21. ledna – Plácido Domingo, španělský operní tenorista
- 31. ledna – Eugène Terre'Blanche, jihoafrický politik a aktivista († 3. dubna 2010)
- 8. února – Nick Nolte, americký herec
- 19. února – David Jonathan Gross, americký fyzik
- 27. března – Ivan Gašparovič, slovenský prezident
- 27. dubna – Fethullah Gülen, turecký islámský teolog, kazatel a vůdce podle něho nazvaného hnutí
- 24. května – Bob Dylan, americký zpěvák, básník
- 30. července – Paul Anka, kanadský zpěvák a skladatel
- 17. srpna – Karol Spišák, slovenský herec a režisér († 13. března 2007)
- 20. srpna – Július Satinský, slovenský herec († 29. prosince 2002)
- 20. srpna – Slobodan Milošević, srbský prezident († 11. března 2006)
- 9. září – Dennis Ritchie, americký programátor
- 13. září – Tadao Andó, japonský architekt
- 21. listopadu – Stanisław Dragan, polský boxer, bronzový na OH 1968 († 21. dubna 2007)
- 25. listopadu – Riaz Ahmed Gohar Shahi, muslimských Sufi, autor, duchovní vůdce a zakladatel duchovní pohyb Anjuman Serfaroshan-e-Islám. 2001
- 30. listopadu – Alí Hasan al-Madžíd zvaný „Chemický Alí“, bývalý irácký ministr obrany, ministr vnitra, vojenský velitel a šéf irácké zpravodajské služby († 25. ledna 2010)
Úmrtí [editovat]
Česko
- 7. ledna – František Chudoba, český anglista, literární historik a překladatel (* 4. června 1878)
- 22. ledna – František Křižík, český technik (* 6. července 1847)
- 30. ledna – Josef Vítězslav Šimák, český historik (* 15. srpna 1870)
- 28. února – Alfons XIII. Španělský, španělsky král (* 17. května 1886)
- 9. března – Přemysl Šámal, český politik, účastník protirakouského a protinacistického odboje (* 4. října 1867)
- 22. března – Ferenc Koperniczky, československý politik (* 17. února 1851)
- 21. dubna – Karel Kašpar, český teolog (* 16. května 1870)
- 8. května – Bohumír Šmeral, československý politik, novinář, předseda sociální demokracie a zakladatel Komunistické strany Československa (* 25. října 1880)
- 22. května – Jaroslav Galia, český hudební skladatel a diplomat (* 31. října 1875)
- 30. května – Jindřich Hořejší, český básník a překladatel (* 25. dubna 1886)
- 3. července – Václav Hlinomaz, český hudební skladatel (* 14. prosince 1873)
- 18. srpna – Josef Adel Wünsch, český varhaník a skladatel (* 27. října 1850)
- 1. září – Jiří Orten, český básník (* 30. srpna 1919)
- 30. září - Augustin Pechlát, český činovník Sokola, publicista a pedagog, účastník II. odboje, popraven nacisty (* 26. srpna 1877)
- 3. října – pplk. Josef Balabán, jeden ze Tří králů (popraven nacisty) (* 5. června 1894)
- 13. října – František Bílek, český sochař (* 6. listopadu 1872)
Svět
- 4. ledna – Henri Bergson, francouzský filosof (* 18. října 1859)
- 8. ledna – Lord Robert Stephenson Smyth Baden-Powell of Gilwell, voják a zakladatel skautského hnutí (* 22. února 1857)
- 29. ledna – Ioannis Metaxas, řecký diktátor a ministr (* 12. dubna 1871)
- 30. ledna – Emil von Guttenberg, předlitavský šlechtic, generál a politik (* 4. ledna 1841)
- 28. února – Alfons XIII. Španělský, španělsky král (* 17. května 1886)
- 17. března – Isaak Emmanuelovič Babel, ruský spisovatel (* 13. července 1894)
- 18. března – Henri Cornet, francouzský cyklista (* 1884)
- 5. dubna – Franciszek Kleeberg, polský generál (* 1. února 1888)
- 11. července – Arthur Evans, britský archeolog (* 8. července 1851)
- 15. července – Walter Ruttmann, německý filmový režisér (* 28. prosince 1887)
- 14. srpna – Paul Sabatier, francouzský chemik (* 5. listopadu 1854)
- 20. října – Hanuš Bonn, český básník, popraven v Mauthausenu (* 5. července 1913)
- 12. listopadu – Charles Huntziger, francouzský generál (* 25. červen 1880)
- 17. listopadu – Ernst Udet, německý stíhací pilot – sebevražda (* 26. dubna 1896)
- 18. listopadu – Walther Hermann Nernst, německý fyzikální chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1920 (* 25. červen 1864)
Hlavy států [editovat]
- Československo
- Edvard Beneš (prezident v exilu)
- Emil Hácha (státní prezident Protektorátu Čechy a Morava)
- Jozef Tiso (prezident Slovenské republiky)
- Protektorát Čechy a Morava
- Konstantin von Neurath (říšský protektor)
- Reinhard Heydrich (zastupující říšský protektor)
- Itálie – Viktor Emanuel III.
- Japonsko – Císař Šówa
- Papež – Pius XII.
- USA – Franklin Delano Roosevelt
- Spojené království Velké Británie a Severního Irska – Jiří VI.
- Sovětský svaz – Stalin
- Velkoněmecká říše – Adolf Hitler
- Okupovaná Litva – Antanas Sniečkus